O uhlíkových stopách se mluví snad na každém rohu. Pro spoustu lidí je však dost těžké si představit, co to reálně znamená. Není to jenom o velkých globálních konglomeracích se začouzenými komíny, v životě průměrného člověka to začíná už u snídaně - je rozdíl, pokud spořádáte deset vajec se slaninou, nebo ovoce z farmářského trhu. A končí to šamponem, který použijete ve sprše. A osobní uhlíková stopa obsahuje všechny soukromé přešlapy dohromady.
Každý, byť i sebemenší krok mimo naši běžnou komfortní zónu dokáže s ekologií naší planety zahýbat takovým způsobem, že si to ani neumíme představit. Stačí, aby jen půlka obyvatel místo procházky, jízdy na kole, nebo využití MHD vyrazila do práce autem.
Abyste měli co zlepšovat, můžete si ji na stránkách Carbonfootprint nebo Uhlíková stopa spočítat. Dozvíte se i dokonce, kolik emisí vypustí letadlo, auto či trakař, na kterém právě sedíte.
Léto nedává zabrat jen zpoceným pasažérům dopravních prostředků napříč městy - odnese to i Země. Většina lidí se už chystá na nějakou písečnou pláž, ale málokdo tam dojde pěšky. Právě běžné cestování letadly, auty nebo třeba autobusy bylo v minulém roce (podle organizace Carbonfootprint) zodpovědné za osm procent z celkové globální produkce oxidu uhličitého. Vědci předpokládají, že když budeme cestovat pořád stejným způsobem, emise porostou ještě zhruba o čtyři procenta ročně. Aby toho nebylo málo - během evropských prázdnin připadá na jednoho člověka o půl tuny oxidu uhličitého víc než během ostatních měsíců, a to klidně můžete zůstat doma v obýváku.
Poletíme?
Pravdou je, že v cestování udržitelnost nenajdete, ani když se na hlavu postavíte (pokud se ovšem nechystáte na půlroční trip pěšky). Každoroční dovolené jsou pro planetu obrovským problémem. A jestli nechcete zůstat sedět doma na zadku, ten problém způsobujete i vy. Ale ať se na to podíváte z jakékoliv stránky, vždycky dojdete ke zjištění, že bez fosilních paliv to zatím nepůjde…
Než se začnete hroutit a rušit dovolenou, stačí si jen spočítat, jaké emise vytvoří váš dopravní prostředek. Malá nápověda - co do počtu emisí jsou na tom letadla dvacetkrát hůř než vlak. A je jasný, že na kratší let je zapotřebí daleko víc paliva než na zaoceánský.
Spása jménem offsetting
No jo, ale co když už vás letos hřeje letenka v kapse? Neházejte flintu do žita. Na stejných stránkách, kde si spočítáte emise, si je většinou můžete i offsettovat, neboli vynulovat. Stačí napsat příslušný počet emisí, který hodláte vypustit a stránka vám vystaví účet. Když si chcete například zaplatit roční vození autem, stojí to necelých čtyři sta dolarů (tedy kolem devíti tisíc korun). A za to se dá pořídit už docela slušné kolo, ne? Další rok tak budete jezdit bez výčitek a ještě ušetříte za benzín. Mimochodem - kdyby se uhlíková daň platila za letenky, byly by zhruba o polovinu dražší.
Za nastřádané peníze organizace vysází stromy, postaví školy a nemocnice v zemích třetího světa… Zkrátka naloží s nimi tak, aby byl svět zase v rovnováze.
Pět kroků k udržitelnému cestování
- Offsetujte své cesty - připlatíte se, ale stojí to za to (dobrý pocit v ceně)
- Využívejte sdílené jízdy nebo stopujte - sice možná skončíte úplně jinde, než bylo v plánu, ale poznáte místní lidi, krajinu a třeba se ocitnete i u domorodců na obědě
- Vyhněte se velkým rezortům - mají ekologii na háku
- Nepoužívejte zbytečně klimatizaci a topení - při odchodu je vždy vypněte
- Vážně potřebujete převlékat postel dvakrát do týdne, když doma přežijete půl roku?
Ale já jsem ekoturista!
To je dobrá výmluva. Skoro by se chtělo říct, že k udržitelnému cestování patří i takzvaný ekoturismus. Ale vážně? Nedá se mluvit o udržitelnosti, když do míst nedotčených člověkem zničehonic začnou proudit davy turistů. To není pro přírodu moc fajn. V ideálním případě by ekoturistika znamenala, že lidé navštěvují ohrožené oblasti, svým pobytem chrání přírodu a podporují lokální hospodářství. Zní to sice šlechetně, ale podle pana profesora ekologie a evoluční biologie Daniela Blumsteina je opak pravdou: "Chráněné oblasti po celém světě navštíví ročně 8 miliard turistů. Tato mohutnost ekoturistiky má vliv na změny životního prostředí, ať chceme nebo ne." Navíc prý i malý počet lidských návštěvníků může mít netušený dopad na velké populace zvířat.
Je na vás, jakou cestu si zvolíte. Myslete ale na to, abychom měli i za padesát let kam jet objevovat kouzla Země.
