V jaké fázi hospodářského cyklu se nacházíme a jak se to promítá do našich životů?
Česká republika se nachází spíše v období expanze, to znamená, že naše ekonomika prosperuje. Všichni lidé, kteří chtějí pracovat, už pracují. Pokud se na to podíváme z pohledu firem, tak ty bohužel řeší nedostatek pracovníků. Proto zvyšují platy, aby přilákaly zaměstnance z jiných domácích firem či ze zahraničí. Ať už je vábí z východu, či západu, vždycky musí nabídnout tak vysokou mzdu, která je přesvědčí ke změně pobytu.
Je to 11 let od velké finanční krize a mnoho ekonomů varuje, že brzy přijde další. Kdy ji můžeme očekávat?
Je přirozené, že po době růstu přijde ochlazení. Vývoj ekonomiky se opakuje v cyklech. Ale jestli se z toho vyklube hluboká krize, jako se to stalo po roce 2008, to nikdo nedokáže předvídat. Jistě budeme svědky poklesu tempa růstu ekonomiky, to však očekáváme. Každopádně bych hned fázi recese nenazýval krizí. Tou je až pokles domácího produktu několik čtvrtletí či let po sobě doprovázený růstem nezaměstnanosti. Nikdo dopředu neví, kdy k ochlazení ekonomiky dojde ani jak dlouhé bude. Samozřejmě má na prohloubení vliv mnoho faktorů. Třeba jestli spoříte, nebo hodně utrácíte. Já bych rozhodně doporučoval spořit v dobrých časech a ve špatných čerpat úspory. Správně by se tak měly chovat i vlády, ale bohužel tomu tak není.
Krize negativně ovlivňuje mnoho odvětví. Která bývají nejvíce dotčená?
Historie a zkušenosti říkají, že mezi nejvíce zasažená odvětví patří stavebnictví a strojírenství. Především stavebnictví je závislé na státních zakázkách. Jakmile vláda začne šetřit, nebudete tolik zakázek a tudíž ani práce. Zaměstnanci budou nuceni jít na dovolenou a pak se stanou nezaměstnanými. Samozřejmě finanční krize po roce 2008 se dotkla téměř všech odvětví až na světlé výjimky, např. v high-tech oborech.
Pomiňme teď konkrétní obory. Jaký druh zaměstnanců bude krizí nejvíce ohrožen?
Nejdříve se společnosti rozloučí s agenturními pracovníky a to jak s těmi domácími, tak zahraničními. V tomto případě nehraje roli, jak vysokou máte kvalifikaci, jde spíše o pracovně právní vztah. Smlouva na neurčito je přece jen jistější než pracovní dohoda. První fázi propouštění nepocítí kmenoví pracovníci se smlouvou ani esa v oboru, která zaměstnavateli přinášejí vysokou přidanou hodnotu.
Naštěstí se teď nacházíme na druhé straně mince a prožíváme období s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti.
Ano, tu má dnes Česko dokonce nejnižší v Evropě. Každopádně jednou se tato situace překlopí. Já osobně bych se ale nebál ekonomických cyklů, tedy střídání období expanze a recese. Být studentem vysoké školy, tak bych se obával spíše strukturálních změn. Dochází totiž k polarizaci trhu práce, která je ovlivněná robotizací a automatizací. V Americe i anglosaských zemích je tento jev více pozorovatelný, u nás prozatím méně.
Co je to polarizace trhu práce? A proč bychom se ji měli bát více než finanční krize?
Jde o to, že robotizace a automatizace nahrazují určité profese. Především ty s rutinními činnostmi a to jak manuálními, tak myšlenkovými. Najednou nepotřebujeme některé úředníky, protože místo nich máme roboty. Do jisté míry mohou být nahrazeni i učitelé. Pokud si pracovníky rozdělíme na vysoce, středně a nízko kvalifikované, tak roboti začali nahrazovat ty středně kvalifikované. Díky tomu dochází k polarizaci. Roste poptávka po vysoce vzdělaných, kvalifikovaných lidech a stejně tak i po nízce kvalifikovaných. Naopak středně kvalifikovaní lidé už nemají tak široký výběr volných pozic. Tyto změny by měli studenti určitě zohledňovat při výběru školy a budoucího povolání.
Říkáte, že v budoucnu bude zájem především o vysoce a nízce kvalifikované. Koho si pod těmito kategoriemi máme představit?
Člověk s označením high-skill není pouze vysokoškolák s jedním vystudovaným oborem. Je to člověk, který má mnohem větší záběr a přesah i do oborů dalších. Nestačí, že jste vystudovaný ekonom, měli byste mít třeba přehled o IT nebo mluvit několika jazyky. Ideální je vystudovat dvouobor. Mezi low-skill řadíme dělníky, řemeslníky, uklízečky a podobně. Roboti měli původně nahradit pracovníky podle míry kvalifikace. Tedy nejdříve ty s nejnižší kvalifikací a schopnostmi. To se ale neděje. Když to zjednoduším, tak třeba instalatér vydrží na trhu práce déle než úředník, který pracuje ve veřejné správě a jehož činnosti se stanou časem rutinními. I když musí využívat logické myšlení, tak stejně ho časem nahradí určitý systém či algoritmus.
Pokud patřím mezi většinu, která si zvolila jednooborové studium, tak co mohu udělat pro to, abych se stala high-skill pracovníkem?
Doporučuji nejen studovat, ale také rozvíjet své unikátní schopnosti. Každý z nás má nějaký talent a byla by škoda ho nevyužít. Nehnal bych se do první práce už ve čtvrťáku na vysoké škole, spíše bych nasával vědomosti, protože v pětadvaceti letech se učíte relativně rychle. Místo jedné stáže v zahraničí bych jel raději na dvě nebo tři do různých zemí, naučil bych se další jazyk. Podle mého názoru je to rozhodně přínosnější než pracovat při škole.
Často se setkáváme s opačným názorem, který nám doporučuje, abychom si při škole našli první odbornou praxi.
Pokud máte podporující rodiče, kteří vám přispívají, pak bych si práci hledal až po studiu. Samozřejmě nepočítám občasné brigády, které zpříjemňují studentský život. Pokud se ale bavíme o částečném úvazku, tak většinou studenti získají pracovní místo s rutinními úkoly, které jim do budoucna tolik nepřinesou. Korporáty, které zaměstnají studenty, nehledají většinou talenty, ale levnou pracovní sílu. Důležité je si uvědomit, že věk odchodu do důchodu se zvyšuje. Stejně budete 50 let pracovat tak jako tak. Jestli začnete o dva roky dříve, nehraje roli. Co však je důležité, že v produktivním věku využíváte svůj potenciál. Co se v tomto věku naučíte, z toho budete žít celý život.
Na získání dobré práce mají vliv i zahraniční stáže a studijní programy. Je moudré je v období recese omezovat?
Až vám bude 40 let a budete využívat síť kontaktů, kterou jste získali během studijního pobytu v Anglii včetně jazykové dovednosti, nadhledu a sebevědomí, budete si pamatovat, že to bylo v období recese, nebo krize? Sice se pobyt může zdát drahý a znamenat, že se uskromníte v jiných věcech, nicméně jde o investici do budoucna, která vám přinese více, než do ní vložíte. Určitě bych jel na zahraniční stáž, a pokud bych se chtěl omezit, tak spíše ve výběru země, do které se vydám. Místo dražší Anglie bych zvolil levnější variantu.
Mnoho studentů uvažuje o vlastním podnikání. Je pro jeho rozjetí vhodná doba?
Pokud máte skvělý nápad a našli jste mezeru na trhu, jděte do toho. Neberte ohled na fázi hospodářského cyklu. O něm to totiž není. Nejdůležitější je ta myšlenka, vaše energie, dovednosti, ale i tým, který do toho půjde s vámi. Pravidlem úspěšného podnikání je najít výklenek na trhu a zároveň si ověřit, že zde bude někdo, kdo koupí váš produkt nebo službu. Bylo by mylné se domnívat, že je lepší čekat kvůli recesi. Důkazem toho mohou být firmy jako Microsoft a IBM, které vznikly v období krize a nyní jsou velmi úspěšné. Navíc to, že ekonomika expanduje, neznamená zajištěné tržby pro nově vzniklou firmu.
Ačkoliv jste ohledně případné krize spíše optimistický, určitě existuje situace, které se obáváte. Jaká to je?
Mám obavy ohledně ekonomického vývoje Velké Británie. Existuje množství ekonomických argumentů, které říkají, že v počátku tohoto roku pocítí své ekonomické limity. Pokud by vystoupila z Evropské unie, znamenalo by to, že přijde o výhody jako je celní unie, volný pohyb osob a kapitálu, ale i obchodní ochrana proti třetím zemím a zbytku světa. Najednou nebude pod křídly Evropské unie, dokonce jí bude sama konkurovat. Investoři a zahraniční firmy budou samozřejmě neklidní ohledně dalšího vývoje, což by Velká Británie mohla vyřešit např. snížením daní. To by investory při vidině vyššího zisku přesvědčilo zůstat a možná i přilákalo další. Nízké daně však znamenají nižší příjem do státního rozpočtu, ale zároveň představují daňovou konkurenci vůči ostatním evropským zemím. Nedokážu říci, jak se situace bude vyvíjet a jestli se rozšíří i do dalších zemí. Každopádně se obávám, že dojde k ekonomickému ochlazení ve Velké Británii.
Nemůžu si odpustit otázku týkající se hypotéky. Mnoho ekonomů varuje, že pro ni není vhodný čas, jiní ji zase vřele doporučují. Jaký máte názor vy?
Úrokové sazby jsou stále velmi nízké a i přes zpřísnění podmínek je stále jednoduché na hypotéku dosáhnout. Otázka není, jestli si ji vzít, když potřebuji bydlet, ale jak vysokou jsem schopen unést. Určitě bych se nerozhodoval podle toho, kolik vydělávám dneska, ale jaký mám potenciál vydělávat do budoucna a jaké očekávám výdaje. Hypotéka znamená především velké omezení. Když ji nemáte, můžete cestovat, stěhovat se do jiných měst, ale také měnit zaměstnání. Pokud nemáte rodinu, tak bych s hypotékou počkal, ačkoliv je stále ještě levná. Raději bych nasával znalosti a vyrazil na zahraniční stáž. A pokud už jste ve fázi, kdy se chcete usadit a máte stabilní příjem, pečlivě zvažte její výši. Budete si chtít koupit auto, jet na hory, mít děti a to všechno byste měli brát v úvahu. Hlavně nezapomínejte na finanční polštář. Každý měsíc byste po zaplacení hypotéky a běžných nákladů měli něco uspořit.
