Možný konec hadích farem
Že jste o farmách, kde se "dojí" hadí jed ještě nikdy neslyšeli? Je to bohužel zatím jediný způsob, kterým jsme schopni vyrábět protijedy k léčbě hadích uštknutí. Jed se nejprve musí hadům odebrat a následně vstříknout do laboratorního zvířete. To se jedu brání produkcí specifických protilátek, které získáváme z jejich krve. Následným vyčištěním získaného séra dostaneme látku schopnou pomoci pacientovi s akutní otravou. Naneštěstí neexistuje žádný všelék a protijedy jsou vysoce specializované. Proto na mnoho vzácnějších hadích jedů ani protilátky neexistují, nebo nejsou dostupné v dostatečné míře.
Odhaduje se, že hady je ročně na světě uštknuto až 2,7 milionu lidí, z čehož okolo 100 000 zranění nepřežije a dalších 400 000 si ze setkání s plazem odnese vážné doživotní postižení.
Tým vědců z Hubrechtova institutu v Nizozemí přišel s novinkou - z kmenových buněk hadích embryí produkují funkční jedové žlázy. Už u minimálně sedmi druhů se jim je podařilo v laboratorních podmínkách uchovat přes dva roky. Tyto umělé žlázy jsou schopny produkovat jed v mnohem vyšší koncentraci, než je hadí, díky čemuž je výroba protilátek zase o něco jednodušší. Skupina kolem Hanse Cleverse doufá, že do budoucna bude tento způsob dostupnější než "dojení" hadů a díky odpadnutí nutnosti hady chovat v zajetí se podaří vytvořit dostatečné množství protijedu i na vzácnější hadí druhy.
Zdroj: Science News
Voyager 2 opustil Sluneční soustavu
Voyager 2 se stal teprve druhým člověkem vytvořeným objektem, který dokázal opustit sféru vlivu Slunce a dosáhnout mezihvězdného prostoru. Celá cesta mu trvala přes 40 let - vzlétl už v roce 1977. Zdrželo ho hlavně množství zatáček a průletů kolem planet. Předběhlo ho pouze jeho dvojče, Voyager 1, který ze Sluneční soustavy vylétl už v roce 2012.
Že i po 41 letech obě stále fungují a stále komunikují, je malý zázrak. Voyager 2 má k tomu i funkční měřič plasmatické aktivity Slunce a další přístroje, z nichž některé na jeho dvojčeti přestaly odesílat data už v roce 1980. Díky tomu je i pomyslná ztráta prvenství mnohem menší, protože data, která od něj vědci doufají získat v blízké budoucnosti, budou první svého typu.
Obě sondy byly vyslány hlavně na průzkum nejbližších planet, což jejich výpravu značně protáhlo. Část svojí cesty aktivně fotografovaly a pořídily tak některé z ohromujících snímků našich sousedů. Galerii si můžete prohlédnout na stránkách NASA - a určitě na ně mrkněte, třeba prstence Saturnu jsou mnohem barevnější, než by si člověk představoval!
Zdroj: Science News
#throwback
Na svatého Valentýna 1990 poslal Voyager 1 svou poslední fotografii, než musel kvůli úspoře energie kameru definitivně vypnout. Je na ní zachycená Země. Pouze jako malá modrá tečka uprostřed ničeho.
Jednoho z nejznámějších astronomů své doby, Carla Sagana, ten záběr natolik šokoval, že napsal celou knihu pojmenovanou Pale Blue Dot. V ní zazní i jeden z jeho neznámějších citátů (pozor filosofie):
"Podívejte se znovu na tu tečku. Je to tady. Je to domov. Jsme to my. Na ní je každý, koho milujete, koho znáte, o kom jste kdy slyšeli, každá lidská bytost, která kdy žila, žila tam své životy."
