Přestaňte hulit a zlepší se vám paměť
Studie, zveřejněná v Journal of Clinical Psychiatry, předložila výsledky pozorování, jaký vliv má vysazení marihuany na mozek mladých lidí. Sami autoři ovšem komentují, že jejich výzkum nemůže být brán jako nezpochybnitelný kvůli nedostatečnému počtu účastníků. Vybrali 62 pravidelných uživatelů canabis z Bostonu ve věku mezi 18 a 25 lety. Dostali zaplaceno za jeden měsíc abstinence, během kterého docházeli na pravidelné testy IQ, logického myšlení a paměti. Padesát pět z nich skutečně vydrželo celý měsíc bez marihuany. Výsledky v testech se v průběhu pozorování zlepšily hlavně v oblasti zapamatování si nových poznatků a jejich uchování. U těch, kteří užívat canabis nepřestali, k žádné změně nedošlo.
Pro potvrzení výsledků výzkumu bude zapotřebí ještě další analýzy dané problematiky. Výsledkem jsou však dvě zprávy, jedna dobrá a druhá špatná. Ta dobrá je, že negativní změny ve fungování mozku jsou do jisté míry vratné. Špatná je, že v tváří v tvář postupné legalizaci a vyšší dostupnosti marihuany ve světě stále nemáme přesnou představu o jejím vlivu na mozek dospívajících ani o účincích dlouhodobého užívání.
Zdroj: Science News
Čokoláda v Jižní Americe
Nová studie, uveřejněná na webu Nature Ecology & Evolution, našla stopy kakaa na archeologických vykopávkách starých až 5 400 let. Drobné částice objevili vědci na několika typech keramického nádobí z oblasti dnešního Ekvádoru. Nejedná se sice o nejstarší nález kakaa, nicméně obecně se mělo za to, že první pěstování začalo v oblasti Střední Ameriky a Mexika až o 1 500 let později. Teď to však vypadá, že domestikovaná odrůda kakaovník pravý (Theobroma cacao) může pocházet z úplně jiné oblasti.
Problém se dotýká i současnosti. Z důvodu dlouholetého pěstování je současné kakao nedostatečně geneticky variabilní, což vede k poklesům produkce i hrozbám rozsáhlých nákaz. Případné nové odrůdy z oblasti Jižní Ameriky by mohly genetický fond obohatit a učinit tak rostliny odolnější.
Zdroj: Science News
Transformace CO2
Vědci ze Stanfordské univerzity zdokonalují způsob, jak využít oxid uhličitý k produkci jiných látek. Doufají, že se jim podaří redukovat jeho negativní vliv na globální klima. Většina CO2 vzniká spalováním v tepelných elektrárnách, kde by se výhledově mohl rovnou izolovat a dále zpracovávat. Princip jeho možného využití spočívá ve dvou krocích. Nejprve se převede na oxid uhelnatý (CO), následně proběhne elektrolýza. Plyn je tenkými kanálky přiveden na katodu (záporně nabitá elektroda přitahující kationty), kde reaguje s volnými elektrony a kationty vodíku vytrženými z anody (kladně nabitá elektroda přitahující anionty). Tím dochází ke vzniku nových uhlovodíkových sloučenin.
Zmíněná metoda ještě stále není dokonalá a bude potřebovat další testování. Výzkumníci však doufají, že by se efektivita mohla časem zvednout ze současných 29 % až na 84 %.
Zdroj: Science News
Konec lovce planet
Keplerovu teleskopu došlo palivo. Zatím nezmáme žádný způsob, dotankování na oběžné dráze, tudíž jeho mise po devíti a půl letech končí. Zástupci NASA to oznámili na tiskové konferenci 30. října. S jeho pomocí došlo k objevu neuvěřitelných 2720 exoplanet (tj. planety mimo Sluneční soustavu). Mnoha pozorováními se navždy změnil pohled astronomů na okolní vesmír.
Nacházel planety všech možných rozměrů a stáří, i takové, které obíhají okolo dvou sluncí, nebo planety až dvakrát starší než Země. Na závěr došlo k odeslání posledních dat, vypnutí radiového vysílače a teleskop byl naveden na bezpečnou a stabilní orbitu okolo Slunce.
Zdroj: Science News
Je něco, co jsme propásli a vám neuniklo? Dejte nám vědět.
