26. listopadu 2018 v 19:52:59 středoevropského času přistála na Marsu další sonda NASA InSight. Cestu čítající přes 200 000 000 kilometrů dlouhou půl roku zahájila 5. května v Kalifornii. Primární mise bude trvat jeden rok na Marsu, což zhruba odpovídá dvou pozemským. Leží před ní složité úkoly jako prozkoumat složení planety s historií její formace a zaznamenat případná zemětřesení (marsotřesení).
Ačkoliv není zdaleka první a nejspíš ani poslední, která se na rudou planetu vydala, dokázala si na svůj účet připsat jeden rekord. V prvních dvaceti čtyřech hodinách po rozevření solárních panelů se jí podařilo načerpat nejvíce sluneční energie ze všech robotů na povrchu Marsu. Je to jak díky tomu, že je vybavená nejmodernějšími technologiemi, které se od startu poslední povrchové sondy posunuly o další skok dopředu, tak i proto, že není stíněná žádnými většími kameny ani horským pohořím.
Přistání
Sonda dosedla na Elisium Plantia, rozsáhlou planinu kousek od rovníku na severní polokouli planety. Místo přistání bylo dopředu vybráno, ale nikdo nebyl schopen dopředu říct, zda se podaří dosáhnout kýžené lokace ani jak konkrétně bude půda pod InSight vypadat. Podle informací však vše dopadlo výborně. Nachází se v mělkém kráteru vzniklém nejspíš dopadem drobného meteoritu. Sklon podloží je okolo čtyř stupňů, což umožňuje plné fungování všech přístrojů.
První fotku odeslala InSight relativně krátce po přistání, než odhodila ochranný plášť, který snímek značně rozostřuje. Další fotografie posílala poté, co se usadil prach zvířený jejím přistáním.
Úkoly
Samotná zkratka InSight nám po rozepsání definuje celou misi. Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport, neuměle přeloženo jako "průzkum složení Marsu pomocí měření a zaznamenávání seismické aktivity (zemětřesení apod.) a měření změn teplot pod povrchem". Nabízí se klasická otázka, zda tak elegantní zkratka, jenž znamená vhled nebo porozumění, vznikla až ex post, nebo název upravili a napasovali.
Jak jsme již naznačili, sonda se bude zabývat hlavně složením planety, jejího pláště a jádra. To je velký rozdíl oproti dosavadním průzkumům, které zaznamenávaly složení atmosféry a mapovaly povrch planety. Všechny přístroje pokládá na povrch robotické rameno. Mimo jiné obsahuje seismometr SEIS, tepelné čidlo HP3 a speciální radiový vysílač. Měřit bude seismickou a tektonickou aktivitu, teplotu planety i výchylky v rotaci kolem osy. Vědci tak doufají v další poznatky o formování planet a rozdíly, které by objasnily proč je na Zemi život a na Marsu ne.
Co si o tom myslíte vy? Má podle vás průzkum Marsu a potažmo i ostatních planet smysl?
Zdroj: NASA
