"Prožíváme okolní svět celým svým tělem, tak proč bychom celým tělem neměli zažívat i příběhy?", ptá se Nonny de la Peña, zakladatel žurnalistického studia Emblematic Group, které v současnosti začíná využívat principů tzv. objemového zachycení. Tato vznikající technologie je schopna produkovat velmi reálné 3D modely, které dávají divákům pocítit ještě větší hloubku a texturu virtuální reality (VR). "Návštěvníci" se tak mohou nejen procházet virtuálním prostorem, ale také se dotýkat 3D objektů a komunikovat s ostatními účastníky nereálného zážitku.
Pro pochopení, jak funguje objemové zachycení, dobře slouží principy 360° videa. "360° video bylo dobrým vodítkem, jak naše novináře naučit v tomto novém médiu vyprávět příběhy. A může nás postupně všechny vést k tomu, že budeme mít příležitost zažít budoucnost VR právě díky této jedinečné metodě vyprávění," říká Thomas Seymat, vedoucí týmu, který má v rámci Euronews za cíl vytvářet tyto hluboce zážitkové reportáže.
Budoucnost virtuální reality tedy neleží jen v hraní her a objevování nových virtuálních světů, ale i v dynamickém žurnalistickém vyprávění o světě skutečném. Prvním principem tohoto nového modelu zachycování událostí je vytvoření virtuálního prostředí, které podporuje touhu věci prozkoumávat do hloubky. Novou výzvou pro novináře je tedy schopnost do prostoru umístit narativní prvky takovým způsobem, aby diváci pohybující se volně ve virtuálním prostředí pochopili kontext bez ohledu na pořadí, v jakém je objeví.
Současný formát talk shows, politických debat či oficiálních setkání se může za pár let rovněž vlivem VR proměnit. Globální publikum se prostřednictvím virtuálních prostorů stane přímým svědkem těchto událostí. Už vloni v létě vysílala NBC řadu virtuálních posezení s vědeckými ikonami a pozvala diváky z celého světa, aby se k nim ve virtuálním prostoru připojili. Během rozhovoru měli posluchači možnost komentovat debatu v reálném čase emotikonami a klást otázky. "Tento způsob využití VR nám může pomoci znovu si uvědomit, co to znamená mít bezprostřední živé publikum," řekl Paul Cheung, ředitel vizuální žurnalistiky v NBC News Digital.
"Vzhledem k tomu, že VR ovlivňuje fyziologii člověka jedinečným způsobem, musí být vypravěči virtuálních příběhů se svým obsahem velmi opatrní," domnívá se Sarah Hill, zakladatelka VR StoryUP. "Tyto nové virtuální výzvy představují však také jedinečnou příležitost pro vyprávění příběhů, které budou nést důležité obsahy, jež daleko přesahují jen informační a zábavnou funkci," dodává Hill.
A jaká je budoucnost herního průmyslu využívajícího virtuální realitu? V současnosti už výzkumné týmy dokážou pomocí VR člověka přenést do zcela jiné dimenze využívajíc přitom ošálení většiny lidských smyslů. Zatím jsou však ty nejvyvinutější systémy příliš drahé na masivní rozšíření. Naopak stále dostupnější jsou VR brýle, rukavice a herní konzole, které do herního světa přinášejí nové, realitě podobné zkušenosti. Odhaduje se, že budoucnost her spočívá v nanotechnologiích, které umožní posunout hranice lidského vnímání. Mozek by se tímto způsobem mohl propojit s počítačovým systémem či internetovou sítí a ponořit se tak ještě hlouběji do digitálního světa.
Současný věk virtuální reality začal v roce 2010, kdy americký teenager Palmer Luckey vytvořil první prototyp VR brýlí a sluchátek, které se později vyvinuly v tzv. Oculus Rift. O dva roky později spustil Luckey crowdfundingovou kampaň o objemu 250 milionů dolarů, která měla Oculusy přinést na trh a zpřístupnit širší veřejnosti. Později si kampaň zopakoval tentokrát s částkou 2,4 milionu dolarů. Technologický průmysl se o VR začal zajímat sice už v 60. letech, ale úspěch Oculusů dodalo této oblasti i z vědeckého hlediska nový impuls. Dva roky po Luckeyho kampani se generální ředitel společnosti Facebook, Mark Zuckerberg, rozhodl koupit firmu Oculus Rift za 2 miliardy dolarů.
A jaký bude další vývoj virtuální reality? Uvězní nás ve svých hlavách nebo nám naopak umožní dostat se za hranici doposud možného poznání? Uvidíme.
