Příběh Jana Palacha je všem známý. Student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se nechtěl smířit se sovětskou okupací ze srpna roku 1968 a rozhodl se pro velice neobvyklý a drastický protest.
Ve čtvrtek 16. ledna 1969 se v horní části Václavského náměstí polil hořlavinou a zapálil se. Hořící pak běžek k Washingtonově ulici, kde jej svědci uhasili kabáty. Palach byl poté převezen do nemocnice, kde zdravotním sestrám zdůrazňoval, že není sebevrah, ale že se zapálil na protest. 19. ledna bohužel podlehl svým zraněním.
Jeho čin byl eskalací ze zoufalství, které společnost zasáhlo, když po nadějném období pražského jara nastoupila normalizace. Palach si vážil svobody a uvědomoval si, že k ní je potřeba svoboda tisku. Požadoval zrušení cenzury a zákaz Zprávy, což byly noviny, které sloužily k propagaci okupační sovětské armády.
Po jeho vzoru se takto upálilo ještě několik lidí. Nejznámější z nich je student Jan Zajíc. Palach však nebyl první hořící pochodní. V Polsku se takto obětoval již v září 1968 Ryszard Siwiec, nicméně tento čin byl tamním režimem zamlčen.
Palachova oběť sehrála důležitou roli o dvacet let později. Takzvaný Palachův týden (od 15. ledna do 21. ledna 1989) byl předstupeň Sametové revoluce. Konaly se demonstrace proti komunistickému režimu, ale byly velice surově potlačeny. Právě ona surovost ještě více poštvala lid proti komunistickému režimu.
Historii je třeba si připomínat
Historie slouží k poučení se z chyb minulosti a je třeba si ji neustále připomínat. Z průzkumů se často dozvídáme, že povědomí o historii je u mladých lidí opravdu špatné. Přitom v dnešní době je spousta možností, jak rozšířit své znalosti i mnohem zábavnější formou, než strávit hodiny biflováním se dat a čtením učebnic.
Do života Jana Palacha můžete nahlédnout ve filmu režiséra Roberta Sedláčka Jan Palach. Tvůrci filmu se zároveň snaží dopátrat, co se mladému studentovi honilo hlavou a proč se rozhodl k takovému činu. Za zmínku stojí určitě i film od HBO Hořící keř, který začíná Palachovým sebeupálením a pojednává o událostech, které po jeho činu následovaly.
Jak vidíme Palachův čin my mladí?
Agentura NMS Market Research zjišťovala, jak lidé vnímají sebeupálení Jana Palacha. Více než polovina mladých mezi 18-24 lety vnímají Palachovu smrt jako mučednickou nebo jako hrdinský čin. U starších generací pak začíná převládat názor, že to byla zbytečná smrt. Je to tím, že Palach byl v době svého činu vrstevník, bylo mu pouze 20 let, když se upálil. Jakožto vrstevníkovi je lehčí jeho činu a důvodům, které Palacha vedly k takové oběti, porozumět.
Sebeupálení Jana Palacha si ve středu připomenou nejen studenti na náměstích po celé republice. Pietní akci pořádá organizace Milion chvilek pro demokracii. Jestli se akce koná i poblíž vašeho bydliště, můžete zjistit zde. Do celé akce se zapojí několik desítek měst a obcí.
Zneužití Palachova odkazu
Významné postavy dějin bývají zneužívány a často spojovány s lidmi, se kterými by se za svého života určitě nikdy spojit nechtěly. Jinak tomu není ani v případě Jana Palacha. Jeho jménem se často ohání ti, kteří za normálních okolností studenty bránící a zastávající demokratické hodnoty častují jen nadávkami a označují je jako parazity systému.
O snad největší překroucení Palachova odkazu se postarala v minulém týdnu pražská SPD, která zasadila do jednoho kontextu Palachův čin s pokusem důchodce Jaromíra Baldy o teroristický čin. Jaromír Balda pokácel stromy na vlakové koleje a způsobil dvě vlakové nehody. Na místě nechal letáky, které měly vyvolat strach z migrantů a islámu.
Pražská buňka SPD mimo jiné komentovala událost takto: "Ten pán se připodobnil k Janu Palachovi. Chtěl upozornit spící většinu. Bohužel má pravdu." Těžko domyslet, co by na takové přirovnání řekl sám Palach.
Bohužel o zneužití Palachova jména se snaží i v zahraničí, konkrétně v Itálii. Ve Veroně se chystá připomínkový koncert, který je naplánován na 19. ledna k výročí 50 let od smrti Jana Palacha. Na něm má vystoupit několik krajně pravicových kapel. Proti tomuto koncertu se vznesla velká vlna nevole. Studentská rada Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přišla s peticí, ve které žádají, aby okres Verona stáhl záštitu nad koncertem a distancoval se od něj.
Zhodnotit, jestli bylo sebeupálení jen zbytečnou obětí, nebo naopak hrdinským činem je na každém z nás. Každopádně jeho čin nám ukazuje, jak je cenná svoboda, jak je důležité o ni pečovat a vážit si jí. Nemusí být totiž samozřejmostí.
