Prostředí
Postel by měla sloužit pouze jako svatyně spánku a sexu. Všechny ostatní činnosti bychom měli provádět mimo ni. Taky je důležité si udělat vhodné a příjemné prostředí. Vyvětrat si, mít dostatečnou tmu a taky co největší klid. Především bychom 2 hodiny před spaním měli odložit telefony a notebooky. Ostatně všechna zařízení, která produkují modré světlo. Ta totiž tlumí tvorbu melatoninu - hormonu, který nám pomáhá spát.
Převalování
Je naprosto normální, že zrovna v ten moment, kdy nutně potřebujeme spát, vyrojí se nám v hlavě otázky, na jejich vyřešení aktuálně závisí celý svět. Pokud nemůžeme usnout, nemá vůbec cenu se převalovat a snažit se zabrat za každou cenu. Mnohem účinnější je si vzít na chvíli do ruky knihu a jít si lehnou až na nás přijde unáva. Náš mozek se totiž zaměstná jinou činností a zákeřné otázky už ho nebudou tolik zajímat.
Pohyb
Pravidelné cvičení vede ke snížení stresu a úzkosti. S klidnější myslí se nám pak daleko lépe spí. Cvičit se ale musí během dne a ne těsně před spaním, protože cvičení v těle vytváří adrenalin, která nás drží nabuzený a vzhůru.
Návykové látky
Kofein je dobrým kamarádem, když potřebujeme během dne fungovat na 120 %, ale špatným, když chceme spát, protože udržuje mozek aktivní. Po alkoholu se nám zase naopak může zdát, že se cítíme více unaveni, ale výrazně snižuje kvalitu spánku. Taky může za noční buzení a chození na záchod.
Pravidelnost a rituály
Naše babičky většinou vstávají každý den v 7 ráno a nepotřebují k tomu žádný budík. To proto, že jejich tělo je tak za ta léta naučeno. Pro naše tělo je mnohem příjemnější, když bude vědět, že teď je čas na spánek, a teď zase na život. Naučíte ho tak, že si těsně před spaním dáte například čaj, pak si vyčistíte zuby, přečtete pár stránek a zalehnete. Po pár týdnech mu to začne být vlastní.
A jdeme na to
Protože vím, že se spánkem na tom nejsem zrovna ideálně, rozhodla jsem se, že zkusím výzvu sama. Spoustu věcí dělám špatně. Ať už jenom fakt, že v posteli trávím skoro všechen svůj čas, který strávím doma, nebo že si o víkendu naberu vždycky slušný spánkový deficit. Přes den vypiju spoustu kafe, samozřejmě černého. Taková malá kofeinová bomba v litrech. Jsem kuřák, občas jdu v týdnu s kamarády na skleničku nebo si dám skleničku večer doma. Mezi plyšáky mám samozřejmě počítač a dva telefony. Možná ani není divu, že se se mnou po ránu dá málokdy bavit.
Začínám pondělní nocí a začínám jí zlehka. Vždycky říkám, že nejdůležitější je načasování. Zítra mi budou vyřezávat osmičky, takže pondělní noc oslavuju čtyřkou vína a brambůrkami, protože vím, že se s nimi budu mít na týden utrum. Během dne omezuju příjem kávy a taky po dlouhý době větrám přímo v pokoji, i když se smrtí v očích. Mám totiž střešní okno, ale taky kočku. Usínám kolem půlnoci, což je tak akorát, aby mi to zajistilo 8 hodin spánku, ale s otevřeným počítačem u hlavy.
Úterní noc je sama o sobě klidná, protože jsem pod práškama na bolest. Usínám v osm hodin večer, bez příjmu modrého světla, a tak spím až do 2 do rána. To je hodina, kdy je čas na moje antibiotika. V 7 ráno se pak automaticky probouzím a překvapivě i dobře naložená.
Středeční noc zavádím svůj první rituál. Relaxační čaj před spaním. Ten vypíjím a na půlnoc se odebírám do svojí postele. V 7 ráno mě totiž čeká budíček, abych stihla praxe, na které se i přes nemizící objem mojí pusy chystám. Překvapivě se probouzím ještě dřív, než budík zvoní. A překvapivě mi to nevadí a zvedám se z postele.
Svůj čajový rituál ve čtvrtek proměnuju na "horký Nesquik rituál", ale plácám se u toho po zádech, protože jsem téměř vyškrtla kofein ze svého nápojového menu, vstávám brzo a přes den si připadám plná energie. S tímhle pocitem se probouzím i do pátečního rána.
Jestli na téhle výzvě bylo doopravdy něco výzva, tak to byl pátek. Pátek je den, kdy chodím ven. Vlastně se to tvářilo, že budu pokračovat v linii, ale přesně ve chvíli kdy mi zazvonil telefon, jsem věděla, že je problém. Ani oteklá pusa, ani antibiotika mě nezastavily od toho, abych přišla domů v 6 ráno s alkoholem v krvi. Na druhou stranu jsem spala až do jedný odpoledne, takže limit 7 hodin jsem dodržela.
Sobotní večer jsem pak strávila se seriály v posteli a doháněla deficit pátku. Přece jenom, možná to byl pátek jako každý jiný, ale můj zdravotní stav byl mimo tabulky.
Musím říct, že tenhle týden jsem se cítila fakt dobře. Tak dobře, až mám strach, že při první příležitosti zase spadnu do mého kofeinového kolotoče. Akorát bych si měla ujasnit priority svých rituálů, protože Nesquik nemůžu pít před spaním do nekonečna. Hlavně bych měla přesunout svůj zadek ven z postele i do jiných částí bytu.
Další část výzvy je věnována pohybu, proto určitě sledujte Facebook a blog Nevypusť duši, protože pohyb nejen, že přispívá ke kvalitnímu spánku, ale i k celkové duševní pohodě. My se společně s Terezou zase za týden ozveme, jak jsme se s touhle výzvou poprali.
