Základem všeho je dýchání. I pouhý hluboký nádech a výdech do bránice udělá mnoho. Můžete si to zkusit třeba s tímto videem:
Mezi další relaxační metody pak patří Jacobsonova progresivní svalová relaxace. Ta pracuje s cíleným zatínáním a uvolňováním jednotlivých částí těla, aby pak v závěru došlo k naprostému uvolnění. Zkuste českou nahrávku, která vás provede touto relaxací. Doporučená poloha je vleže na zádech se zavřenýma očima.
Používanou relaxační technikou je i řízená imaginace nebo vizualizace. Pracuje s naším vlastním vědomí, naší myslí a představami. Může nás zavést na bezpečné místo jako tato. Při správném tréninku a trpělivosti možná najdete i svoje ztracené vnitřní dítě.
Mezi velmi populární metody pak patří meditační mindfulness. Pokud jste o tom neslyšeli, tak si určitě vybavíte nejednu mobilní aplikaci, která vám byla nabízena ve vašem smartphonu. Jednou z technik, kterou používá, je tzv. body scan. Prochází se při něm celé tělo, od hlavy až k patě. Postupně si všímáte pocitů v jednotlivých částech těla a soustředíte se na svůj dech. Myšlenek na minulost a budoucnost si nevšímáte, nacházíte se v přítomném okamžiku. Body scan si můžete vyzkoušet třeba tady.
Někteří z nás ale potřebují akčnější metody - ať už kvůli nahromaděnému napětí z práce, školy nebo z jiných důvodů. Pro ty se pak doporučuje přebytečnou agresi vybít třeba na boxovacím pytli nebo při běhu. Klidnější alternativou pak může být například jóga nebo tai chi.
Pro úplné kliďase, kteří chtějí doopravdy relaxovat, a ne ležet před televizí, se nabízí příroda. Zvuky přírody, jako déšť nebo šumění pramene řeky, i její pozorování jsou také výbornými metodami. Po dnech zavřených v betonový džungli to je pro tělo nejen pastva pro oči, ale právě i pro duši.
Zvládla Tereza relaxovat?
V neděli večer jsem ležela ve svojí posteli a cítila jsem se tak trochu depressed. Po celém relaxačním týdnu jsem došla k jedinému závěru. Neumím relaxovat.
Moje tělo (natož hlava) není aktuálně na relaxaci připravená. Moje hlava jede na 100 % i během spánku - nebo jinak si nedokážu vysvětlit všechny ty myšlenky, co se mi v posledním týdnu odrážely ve snech.
Jeden večer jsem chtěla vyzkoušet body scan. Lehla jsem si do postele, ve tmě, zavřela oči. I můj kocour mě výjimečně nechal na pokoji. Tak si ležím a uvědomuju si svůj dech. Snažím se přijít na to, jaké pocity mají moje palce u nohou. Nic. Začala jsem přemýšlet o tom, jak to napíšu. Jak vám, co se o to budete pokoušet, řeknu, jak mi to hrozně nejde.
O dva dny později jsem si šla do klubu zatancovat. Existuje nějaká studie o tom, že člověk by měl po náročném týdnu zajít do klubu, tam se pořádně vyskákat a vyřádit - prostě aby ze sebe vypotil všechno napětí. Parket je tedy můj boxovací pytel.
K meditačním a relaxačním technikám snad dospěju. Jednou. O magických účincích dýchání do bránice jsem už slyšela na kurzu rétoriky, takže se občas přistihnu u toho, že necpu kyslík do hrudníku. V mém případě to je myslím dobrý začátek.
Teď mě čeká další výzva. Kvalitní čas strávený s mými blízkými. Tu rozhodně přijímám! Zapojte se taky:
