Papoušek, kapela Queen i neurověda
Vše začalo zhruba před 12 lety. Video rytmicky tančícího papouška se objevilo na Youtube a za pár dní se z něj stala virální hvězda internetu. Popularity extrémně talentovaného kakadua si všimli i vědci z Institutu neurověd v San Diegu a rozhodli se na jeho tanečních kreacích provést experiment, který by umožnil papouškovy pohyby analyzovat a zjistit pádný důvod k tančení. V rámci experimentu si vědci vybrali písně "Another One Bites the Dust" od kapely Queen a "Girls Just Wanna Have Fun" od Cyndi Lauper (potřebovali totiž zjistit, zdali se papoušek přizpůsobí různě rychlým beatům).
Během natáčení experimentu se majitelka papouška Irena Schulz nakonec musela nacházet v místnosti (papoušek bez její přítomnosti netančil), ale kromě lehkého povzbuzení typu "Dobrej kluk!", do experimentu nijak nezasahovala (což bylo klíčové pro výzkum papouškovy motivace). Po úchvatné show se vědci jali exkluzivní taneční materiál zpracovat a zjistili, že Snowball dokáže na tanečním "parketu" předvést 14 tanečních pohybů a to zcela vědomě a bez nároků na odměnu.
Tančím, tedy jsem papoušek?
Pro lidské pokolení je tanec poměrně častým druhem zábavy, a to ať už jde o tzv. oplodňovák nebo precizně odšlapaný valčík. U zvířat je to ale poněkud komplikovanější. Schopnost synchronizovaně se hýbat ve víru hudebního rytmu je totiž u nelidských druhů zvířat pozorována jen vzácně (třeba pes nebo kočka nic takového neumějí). Podle současného stavu poznání se jako nejrelevantější vysvětlení jeví tzv. hypotéza "hlasového učení a rytmické synchronizace". Ta říká, že pouze druhy zvířat schopných imitace zvuku - tedy papoušci, zpěvní ptáci či kytovci - jsou schopni synchronizovat pohyby s hudbou. V souladu s touto hypotézou se tak internet hemží videi ptáků, většinou papoušků, pařících na Gangnam style, Metallicu, ale i vážnou hudbu.
Tak co, míříte do zverimexu pro papouška?
