Především dvě události formovaly pozadí letošního předávání nejprestižnějších filmových cen. Možná si pamatujete na bezprecedentní ostudu, když došlo k chybnému vyhlášení nejlepšího filmu. Navzdory zklamání z trapasu se však moderátorské úlohy i letos ujal populární Jimmy Kimmel a jistě doufal, že vše dopadne lépe. A druhou určující událostí byla samozřejmě aféra #MeToo, jejíž pachuť stále visí ve vzduchu.
Opakování prvního faux pas se organizátoři snažili předejít skutečně velmi výraznými nápisy na obálkách, které letos prostě nešly přehlédnout. Zároveň byl celý večer prostoupen propagací diverzity ve filmovém světě, vzpomínkami na padlé vojáky a dalšími proprietami, které za oceánem nesmějí chybět.
Kimmel se pokusil zkrátit tradiční řečnění oceněných výzvou, že nejstručnější z nich obdrží vodní skútr. Tohle bude mít ještě dohru a já jsem zvědav, jestli se sociálními sítěmi vyžadované fotky kostyméra Marka Bridgese, který byl vyhlášen za vítěze, prohánějícího se na skútru dočkáme.
Bez překvapení?
Cenu pro nejlepší film opět předávaly legendy Warren Beatty a Fay Dunaway, kteří se minulý rok dopustili onoho zmiňovaného trapasu. Je hezké, že jim akademie dala šanci na nápravu a celá událost byla během večera humorně vzpomínána. Tentokrát však vše proběhlo bez problémů a ocenění si odneslo roztomilé retro melodrama Tvář vody z režie Guillerma Del Tora. Ten získal rovněž cenu za režii, což v posledních letech nebývá standardem. Tvář vody tak proměnila čtyři z třinácti nominací a bez problémů se stala nejúspěšnějším snímkem.
V hereckých kategoriích hned zkraje večera uspěla černá komedie Tři billboardy kousek za Ebbingem prostřednictvím ocenění Sama Rockwella. Toho na úplném konci přenosu následovala Frances McDormand za hlavní ženskou úlohu a následně ve velmi emotivním projevu vyzvala všechny ženy, aby se nebály dál psát své příběhy.
Nejlepším hercem se stal Gary Oldman za ztvárnění Winstona Churchilla v Nejtemnější hodině. Nic proti jeho výkonu, ale nemalá část jeho úspěchu patří maskérům (kteří sošku mimochodem dostali také). A vděčnou úlohu přetavila ve vítězství i Allison Janney jako matka hlavní hrdinky příjemné biografie Já, Tonya.
Takže dvě hlavní a všechny čtyři herecké kategorie byly oceněny stejně jako na lednových Zlatých glóbech, což fanoušky šokujících výsledků rozhodně nemohlo potěšit. Aspoň mírným překvapením tak byl Oscar za scénář pro Jordana Peelea, autora satirického hororu Uteč, to je však z těch klíčových kategorií všechno. Akademie vsadila na jistotu a v roce zmítaném aférami a vnitřními problémy Hollywoodu, se rozhodla nepouštět na tenký led.
Nepřekvapily ani střih a obě zvukové kategorie, v nichž trumfovalo precizní tepání válečné vřavy Dunkerku. Kategorie animovaných filmů reflektovala komerční úspěch pixarovky Coco, která vyhrála i nejlepší píseň.
Lidské teplo a hlavně klid
Dočkali jsme se i několika pěkných završení osobních příběhů. Kameramanská žijící legenda Roger Deakins proměnila až svou čtrnáctou (!) nominaci, tentokrát za krásné scenérie Blade Runner 2049. Není asi nikdo, kdo by sošku dvornímu kameramanovi bratří Coenů, který je podepsán i pod Vykoupením z věznice Shawshank, Čistou duší či Sicariem, nepřál. Podobně byl oceněn i James Ivory za adaptovaný scénář k filmu Dej mi své jméno; ten byl v minulosti nominován už za tři své snímky, ale dočkal se až nyní, na prahu devadesátky. Nezbývá než gratulovat!
Nejzábavnější částí přenosu tak nakonec byly koláže nejlepších herců a filmů za devadesát let oscarové historie. Jakmile na vás tyhle sestřihy vyběhnou na YouTube (a nebude to jistě trvat dlouho), pořádně si je vychutnejte! Druhým nejzajímavějším momentem předávání byla nečekaná návštěva nedalekého kina, v němž delegace hollywoodských hvězd potěšila davy šokovaných fanoušků. Škoda jen, že z toho byl až příliš cítit product placement…
Z letošních Oscarů byla cítit především opatrnost. Snaha zvládnout přenos bez trapasů a rozdáním cen dostatečně podpořit trendy diverzity a inkluze ve filmovém světě. Což se všechno podařilo, a tak mohou pořadatelé být spokojení; fanoušky a diváky může trochu mrzet, že se nedočkali větších překvapení či zábavy, ovšem svátek filmu byl zase jednou pořádně oslaven.
