Už ne anonymní geny
Stále více lidí sdílí svůj genetický kód ve veřejných databázích určených k výzkumu. U záznamů jsou uvedené pouze obecné demografické informace. Přesto po křížovém prohledání více databází a započtení genetické příbuznosti dokážou vědci vedení Yanivem Erlichem přiřadit k původně anonymní sekvenci genů konkrétního člověka. Podobná technologie se využívá například pro odhalení pachatelů trestných činů.
Jejich metody ještě nejsou stoprocentně přesné, často se výběr zúží na zhruba tři osoby. Ale se stále přibývajícím množstvím zaevidované DNA bude přesnost této metody stoupat. Zmíněné vyhledání je však stále extrémně náročnou vědeckou prací trvající měsíce.
Zdroj: Science News
První exoměsíc
Ve středu 3. října 2018 astronomové z Kolumbijské univerzity v časopise Science Advances publikovali objev prvního měsíce mimo sluneční soustavu. Takzvaný exoměsíc je však značně odlišný od všech, které doposud známe - na rozdíl od nich složením připomíná plynné planety. Dosahuje velikosti Neptunu a obíhá kolem planety mnohem větší než Jupiter. Celý objev se ještě musí potvrdit dalšími pozorováními Hubbleovým teleskopem v květnu příštího roku. Pokud by však byl pravdivý, představoval by otevřenou výzvu dosavadní teorii o vzniku měsíců.
Zdroj: Science Advances
Hmyz jako biologická zbraň
V roce 2016 podpořila vláda USA výzkumný program zkoumající možnost využití geneticky upraveného hmyzu k ochraně rostlin. Upravené hmyzí druhy by obsahovaly viry schopné vložit do již vzrostlých plodin nové geny poskytující např. větší odolnost. Tato varianta by měla být levnější a rychlejší než upravování genomu v laboratořích, zároveň však stejně efektivní.
Kritici však varují, že zneužití takto připravených druhů by bylo až příliš snadné. Stačilo by pouze vyměnit virus, který hmyz přenáší, a místo odolnější kukuřice bychom mohli mít epidemii.
Zdroj: Science
Roboti a zlato na mořském dně
Mezinárodní tým vědců z Bergenské univerzity posílá roboty až do hloubky dvou a půl tisíce metrů mezi břehy Norska a Grónska. Kombinací autonomních robotických sond a lidsky pilotovaných ponorek zjišťují složení mořského dna a přítomnost vzácných kovů potřebných například k výrobě smartphonů.
Cílem výzkumu je objasnit, z jakého důvodu jsou některé oblasti extrémně bohaté na určité kovy, zatímco jiné jich obsahují stopové množství. Studie bude trvat ještě pět let. Ekonomický význam dosud nedostupných surovin je nesmírný, nejprve ovšem bude potřebné vynalézt dostatečně efektivní technologii pro jejich těžbu.
Zdroj: Reuters
Voda na Měsíci
Vědci z Havajské, Brownovy univerzity a Amesova výzkumného centra NASA potvrdili pomocí indického výzkumného modulu přítomnost ledu v polárních oblastech Měsíce. Led na povrchu je nerovnoměrně rozložen v kotlinách, kam světlo nedosáhne, a kde se celoročně drží teploty hluboko pod nulou. Podle struktury vznikl pomalou desublimací (změna z plynné látky na pevnou) částic vodních par nacházejících se ve vesmíru nebo po nárazu většího tělesa.
Mohl by najít využití jako zdroj vody pro budoucí mise na povrchu.
Zdroj: CNN
Hashtag jako jedna z prvních maleb
V jeskyni Blombos východně od Kapského Města se našla možná nejstarší ukázka lidského umění. Drobný úlomek zachycuje několik červených čar, nápadně připomínajících populární #hashtag. Archeologové se však domnívají, že 73 000 let starý úlomek pochází z mnohem větší struktury. Snaží se o nalezení dalších částí a rekonstrukci celé malby.
Jiné abstraktní malby tento nález předběhl o více než 30 000 let. Mohlo by to znamenat, že toto období lidské historie ukrývá ještě mnohá tajemství.
Zdroj: CNN
Je něco co jsme propásli a vám neuniklo? Dejte nám vědět.
