Ústřední postavou filmu je Zdeněk Toman. Snímek zachycuje jeho vzestup a pád v letech 1945 až 1948. Toman se stal velitelem zahraniční rozvědky a pro komunistickou stranu sháněl peníze na všech možných frontách. Autoři o příběhu říkají, že je neuvěřitelný, ale pravdivý. To potvrzuje i historik František Hanzlík, jenž radil autorům při dodržování historické správnosti. "Režisér Trojan se nám na začátku svěřil s tím, že to asi nebude v kinech žádný trhák, ale jeho cílem je vyvolat diskuzi o tomto období," nastiňuje historik Trojanovu filozofii při tvorbě filmu.
Ondřej Trojan si dával na autenticitě obzvlášť záležet. Herce vybíral tak, aby se co nejvíce podobali opravdovým historickým postavám. Na svoje si tak přišel i třeba senátor Jaroslav Kubera, který si zahrál Beneše.
Historik Hanzlík vypracovával profily jednotlivých postav. A to velice podrobně - režisér chtěl třeba vědět, co kdo kouřil, jak vypadal, jak se choval (jednou mu dokonce Trojan pozdě večer zavolal, protože chtěl vědět, jakou hodnost měl Toman na dveřích své kanceláře).
Toman kšeftoval kde mohl, aby získal peníze nejen pro stranu, ale také pro sebe, jelikož si vždycky něco ze zisku tajně nechal. Způsobů, jak Toman získával peníze je tolik, že by se nevměstnaly nejen do filmu, ale asi ani do samostatného článku. Do snímku se například nevešlo, jak Toman a jeho lidé vozili z Česka do okupačního pásma v Německu marky a tam je měnili za zlato. Měsíčně tak prý dokázali přivést do Česka i několik kil zlata.
Historie a filmové zpracování
František Hanzlík působí na Univerzitě obrany v Brně. Historické filmy, kde si scénáristé vymýšlí, jsou podle něj problém. Nejednou se setkal se studenty, kteří uvěřili překrouceným faktům ve filmech odkazujících se na historii.
Film Toman je však opakem. Historie by se z něj dala učit a tak je spíše otázkou, co se autorům do filmu trvajícího přes dvě hodiny nevešlo.
Dokonce i jeho románek se sekretářkou je pravdivý. Jeho sekretářka dokázala využít všemožných prostředků, aby si zlepšila své postavení. Později se provdala za Karla Vaše. Nicméně to podle Hanzlíka nebyla žádná fanatička. Po únoru 1948 údajně odmítla asistovat při výsleších, kdy komunisté mučili své oběti.
Film přináší i zajímavý pohled do zákulisí únoru 1948, kdy komunistická strana provedla puč a ujala se moci. Janu Masarykovi se často vyčítá, že nepodal demisi, takže kvůli němu nepadla celá vláda. Ve snímku je však ukázáno, že byl Tomanem a dalšími komunisty vydírán, jelikož na něj měli spoustu kompromitujícího materiálu. I to je pravda. Toman měl složky na spoustu lidí, nicméně nebyl jediný. Řadu kompromitujících informací měl například i Bedřich Reicin (československý voják, divizní generál, agent NKVD, přednosta Obranného zpravodajství a 5. oddělení Hlavního štábu, po únoru 1948 náměstek ministra obrany), jenž měl složky na všechny generály i na lidi od policie. Vyhrožování zveřejněním špíny na druhé již tehdy bylo v politice zcela normální.
Podle Hanzlíka však tyto informace na Masaryka v únoru 1948 nehrály až tak velkou roli, protože KSČ držela Beneše izolovaného na hradě. Vyměnili hradní stráž, měli všude odposlechy, věděli, kde a kdy se co šustlo. Komunisté by Beneše dokázali odstřihnout i od Masaryka.
Přestože Toman sháněl velkou spoustu peněz pro KSČ, Hanzlík je přesvědčen, že k událostem v únoru 1948 by došlo i bez Tomana, jelikož uvnitř strany neměl takový vliv. Pocházel totiž z východního Slovenska, byl žid a za války působil ve Spojeném království, což v mnohých jeho spolustranících vzbuzovalo podezření. Faktory jako jeho původ, kontakty na západě, boje uvnitř strany a to, že si část peněz získaných pro stranu tajně schovával ho nakonec dostaly do vězení. Z něj se mu však podařilo utéci a i když tento útěk vypadá jak vystřižený z nějakého akčního filmu, tak i tato scéna je podle skutečnosti. Podle Hanzlíka jsou občas ty absurdní věci nejvíce reálné. Navíc Toman disponoval spoustou informací a kontaktů, které mu při útěku mohly pomoci.
Film Toman tak vynáší na veřejnost neuvěřitelný, ale do této doby celkem neznámý příběh naší historie. Pokud se zajímáte o tohle období, určitě se při filmu nebudete nudit a nahlédnete do poválečných událostí v naší zemi opět z úplně jiné perspektivy. Navíc si můžete být jisti, že si obohatíte své vědomosti z historie.
