Nemyslíš, zaplatíš
Někdy jen stačí neprozkoumat do detailu smlouvu a je zaděláno na dluhy. To se stalo i Veronice, která si před nástupem na soukromou vysokou školu pečlivě nepřečetla podepisovanou smlouvu. Když otěhotněla a chtěla své studium přerušit, čekalo ji překvapení. "Řekli mi, že musím jen za přerušení studia zaplatit 100 tisíc korun. Snažila jsem se jim svou situaci vysvětlit, jenže oni ve smlouvě pamatovali i na takové případy. A já jsem najednou stála před rozhodnutím, zda si dítě nechat a mít najednou vysoký dluh, nebo jít na potrat," vzpomínala na těžkou volbu. "Studenti uzavírají vztah s vysokou školou už jako plnoletí, bez zákonných zástupců, a tak mnohdy podcení situaci tvrdého ekonomického vztahu, neboť škola jakéhokoliv druhu je jimi vnímána jako zázemí a ochránce, nikoliv jako partner." komentuje dluhy vysokoškolských studentů David Bascheri z Nadačního fondu proti dluhové pasti.
Studuješ dlouho, taky zaplatíš
Jakýkoliv studijní program má určenou standardní dobu studia, během které by měl student daný program vystudovat. Standardní délka studia u bakalářských programů je 3 roky, u programů magisterských 5 let a u programů navazujících magisterských je doba studia 2 roky (pozor, existují i výjimky, u kterých je standardní doba studia úplně jinak). Pokud student z nějakého důvodu tuto dobu studia přesáhne (například kvůli výjezdu na Erasmus), má nárok si ke standardní době připočítat 1 rok studia zdarma (netýká se samozřejmě soukromých vysokých škol, kde se platí školné).
Po uplynutí standardní délky studia obohacené o jeden rok čekají na dlouhodobé studenty poplatky. Na Univerzitě Karlově se za každých započatých šest měsíců od ukončení standardní studijní délky plus 1 rok prohnete o částku mezi 16 000 Kč až 43 000 Kč v závislosti na ekonomické náročnosti studijního programu. Na Univerzitě Palackého v Olomouci si za půl roku "nadstandardního" studia připlatíte u všech oborů stejně - 20 000 Kč. Na Masarykově univerzitě v Brně pak platíte v závislosti na době prodloužení. Pokud je to jen o šest měsíců, tak platíte 18 000 Kč. Pokud vám ale dostudování na Masárně zabere delší dobu, můžete se dostat až k částce 30 000 Kč.
Ze studentského života
Poplatky za delší studium ale mohou být v některých případech naúčtovany i kvůli tomu, že jste na studijním oddělení vaši alma mater neohlásili ukončení studia. S touto skutečností se potýká Tomáš, momentální klient Nadačního fondu proti dluhové pasti, který přestal kvůli rodinné tragédii docházet do školy, přestěhoval se a začal pracovat. Ukončení studia na své státní vysoké škole neohlásil a zůstal u ní vedený jako aktivní student. "Neměl jsem splněné studijní povinnosti, tudíž jsem očekával, že mě vyhodí," říká.
Kontrolou jeho studijních výsledků se nikdo nějaký čas nezabýval a tak ve zmíněné evidenci zůstal. Na někdejší adresu mu začaly chodit obálky s výzvou k uhrazení poplatku za studium. Tomáš ale o situaci netušil až do jednoho osudného lednového telefonátu, v němž se ho zástupce studijního oddělení zeptal, zda chce dál studovat. "Byl jsem v šoku, neměl jsem ani ponětí, že jsem stále aktivním studentem. Rozjel jsem se přes celou republiku situaci řešit." Dluh na poplatcích za studium mezitím narostl do výše 80 000 Kč. Tomáš nyní sice sepisuje odvolání proti polovině dluhu, ale jeho šance jsou spíše mizivé. Druhou část mu kvůli překročeným lhůtám na odvolání už nikdo nepromine. Rada? Snažte se vždy vše řešit ihned a nezapomeňte podat včasné odvolání proti poplatku. Existuje šance, že vám bude částka alespoň snížena.
Pozor na pojistné
Dluhová past může čekat na studenty i v podobě neplacení pojistného. Tahle situace může nastat po ukončení vysoké školy či v rámci přechodu mezi jednotlivými i navazujícími studijními programy. Školy sice obecně ohlašují zdravotním pojišťovnám i úřadům jak ukončení, tak zahájení studia, není to však jejich povinností a ne všechny to dělají. Povinnost oznámení o začátku a ukončení studia leží totiž výhradně na bedrech pojištěnce. "Studenti by se proto měli přesvědčit, zda škola pojišťovně jejich nástup ke studiu skutečně oznámila. V opačném případě se mohou nevědomky zařadit mezi neplatiče," upozorňuje se v tiskovém prohlášení VZP, kde dále stojí, že nesplnění oznamovací povinnosti může vést k pokutě až do výše 10 000 Kč i k případným exekucím.
Záleží i na druhu pracovní smlouvy
Pokud se po ukončení studia ihned vrhnete do práce (v horizontu 1 měsíce), "zdravko" za vás bude hradit zaměstnavatel při hlavním i zkráceném úvazku. U zkráceného úvazku ale mějte na paměti, že rozhoduje výše měsíční odměny. Pokud je odměna rovna minimální mzdě (v současnosti 13 350 Kč), bude vaše zdravotní pojištění plně pokryto. Pokud je ale vaše odměna menší, budete muset doplácet.
Republika v exekuci
Dle serveru mapaexekuci.cz bylo v roce 2017 v alespoň jedné exekuci 836 000 občanů ČR (z toho 116 000 osob do věku 30 let). Téměř 70 procent dlužníků má více než jednu exekuci, přičemž jejich celkový počet se u nás v roce 2017 zastavil na neuvěřitelném čísle 4,67 milionů.
Když se po škole rozhodnete nepracovat, či si jen přivydělávat na dohodu o provedení práce, stává se z vás tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a musíte odvádět 1 803 Kč měsíčně (údaj platný pro rok 2019). Osobou bez zdanitelných příjmů se ale staváte i jako student studující na škole, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (třeba některé jazykovky), případně jako student starší 26 let (neplatí pro doktorandy). Osobou bez zdanitelných příjmu je i pojištěnec, který má příjmy nepodléhající dani z příjmů, tedy podepsanou dohodu o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, či podepsanou dohodu o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhne výše 3 000 Kč. V případě podníkaní cálujete měsíčně jako OSVČ za zdravotní pojištění minimálně 2208 Kč měsíčně (i tohle je údaj platný k roku 2019).
Jízda "načerno" i tarify
Dle průzkumu společnosti Broker Consulting z roku 2018 jezdí v Česku bez označené jízdenky více než třetina (konkrétně 35,4 procent) mladých od 15 do 25 let. Jízda "načerno" se ale může stát nechtěným zatížením skromného studentského rozpočtu, když se z pokuty za pár stovek po nějakém čase stane několikatisícová finanční zátěž. "S každou upomínkou a úkonem spojeným s vymáháním dluhu narůstá dlužná částka několikanásobně. A při opomíjení končí až exekučním příkazem. Což pro 18 či 20 leté lidi, často studující či bydlící u rodičů, může být bezvýchodná situace," komentuje výzkum Michal Cibulka, metodik finančního plánování Broker Consulting.
Podobný problém představují i mobilní tarify. Podle statistik společnosti M.B.A. Finance z roku 2018 je průměrná nezaplacená částka u pětadvacetiletých dlužníků za tarif 1632 Kč, u mladších ročníků je částka v mnoha případech ještě větší. Důvod? Mladí lidé si sice pořídí levný tarif, ale nakonec provolají a prodatují mnohem více, než kolik dokážou ze svého rozpočtu uhradit.
Co dělat, když přijde překvapující obálka?
David Bascheri z Nadačního fondu proti dluhové pasti radí situaci konzultovat s někým, kdo problému rozumí: "Samozřejmě záleží, co je obsahem obálky. Kontaktovat fond může každý, rádi poradíme v jakémkoliv případě hrozícího dluhu nebo při již vzniklé exekuci. Obecně je určitě potřeba jednat a nenechávat výzvy bez odezvy. Někteří věřitelé však bohužel nutí dlužníky do notářských zápisů s přímou vykonatelností, apod. Doporučuji se proto alespoň poradit než něco podepíšu." Příchod exekuční pohledávky poté Bascheri komentuje takto: "Pokud přijde exekuce, je obvykle stanoveno 30 dní na uhrazení pohledávky se sníženou odměnou exekutora (50 procent). Exekuci rozhodně předchází exekuční titul (rozsudek, apod.), čili překvapení to nebývá. Rozhodně je ale třeba konat minimálně poradou, jinak to může přijít o dost dráž. Dají se sjednat splátky, případně namítat neoprávněnost nákladů exekuce a občas i neoprávněnost samotné pohledávky. V obecném měřítku se na to dost špatně odpovídá. Co ale platí vždycky, je opravdu konat. Když to necháte plavat, situaci tím jen zhoršíte."
