Na vašem projektu spolupracuje přes dvě stě pletařek. To je docela hodně. Dostane se opravdu na všechny?
Zatím bohužel ne, na čekací listině máme další stovku zájemkyň o pletení. Nemůžeme je ale přijmout, protože bychom vyrobili více ponožek, než kolik zvládneme prodat. Pokud se nám ale podaří prodat ponožek více, můžeme do projektu zapojit více babiček. Platí tu přímá úměra - čím více prodaných párů, tím více spokojených seniorů.
Sehnat materiál pro takové množství ponožek není asi úplně jednoduché. Jak ponožky vznikají?
Sbíráme nepotřebnou vlnu, kterou rozesíláme našim pletařkám. Ty pocházejí z celé republiky. Ze zaslané příze upletou podle svého vkusu a umu ponožky. Pletou je ve čtyřech velikostech - S, M, L a XL. Ponožky pak zabalíme do papírové etikety, na kterou vepíšeme jméno jejich autorky.
Zákazník si podle jména pletařky na etiketě může najít i její příběh na vašem webu. Je nějaký, který utkvěl vám osobně v paměti?
Jsem v projektu od začátku a s mnohými pletařkami se znám osobně, s některými jsme si opravdu blízké. Na začátku jsem dokonce měla ambici natočit o každé pletařce video, bohužel se to ukázalo organizačně i ekonomicky nemožné. Ale příběhů je hodně. Třeba paní Novotná z Červené Vody, která s námi začínala plést v 93 letech a je upoutaná na vozík. Nebo paní Skoupá z Bílovic u Brna, která žije na hranici bídy a stará se o nemocného manžela. Dagmar Melicharová zase přišla o manžela a ponožky jí vyplnily čas, který by prosmutnila. Scházíme se na našich workshopech v Praze. S pražskými pletařkami se vidíme poměrně často.
Design ponožek vymýšlíte společně s pletařkami. Ponožky s tučňákem nebo pruhované. Který vzor máte nejraději?
Osobně mám nejraději melounovky, mají také největší úspěch u zákazníků. Proto bychom rádi ovocnou řadu rozšířili o ananas a kiwi. Základem projektu jsou ale ponožky pletené z darované příze. Tuto řadu nazýváme Klasik a nejvíce odpovídá tomu, jak si všichni představujeme ponožky od své vlastní babičky, která se dovede přizpůsobit materiálu a dokáže využít všechny zbytky. Každý takto upletený pár je tedy originál. Moment recyklace je pro nás velmi důležitý.
Obměňujete nějak vaše kolekce?
Ano, chtěli bychom mít nové kolekce pro každý rok. Častěji to nejde, chvíli totiž trvá, než se ponožky napletou.
Co když za vámi přijde babička, která se chce také zapojit, ale neumí plést?
Ještě se nestalo, že by chtěl někdo plést ponožky, ale neuměl to. Babičky jsou v tomhle od života proškolené. Na workshopech si ale dámy samozřejmě vyměňují různé finesy, jak plést například patu nebo špičku.
Rozjet sociální podnik většinou není úplně jednoduché. Jak to probíhalo u vás?
Projekt Ponožky od babičky vznikal postupně. Jako nezisková organizace jsme hledali produkt, který by vyrobili naši klienti a jehož prodejem bychom pomohli financovat naše centrum pro seniory. Začali jsme šít tašky, háčkovat a plést různé peněženky, pouzdra na brýle apod. Největší zájem ale vzbudily ponožky.
Ponožky jsou tedy jen jedním z projektů. Co všechno v Elpidě pro seniory děláte?
Elpida (řecky naděje) se věnuje seniorům už šestnáct let. Provozujeme telefonní krizovou Linku seniorů 800 200 007, na její bezplatné číslo ročně zavolá přes třicet tisíc seniorů nebo lidí, kteří o seniory pečují. Obracejí se na ni v případě ztráty životního partnera, osamělosti, narušených vztahů s dětmi, dlouhodobými problémy apod. Zároveň s tím vydáváme časopis VITAL, ve kterém dáváme prostor inspirativním seniorům a na jehož stránkách rádi bouráme předsudky o stáří. A v neposlední řadě pořádáme také spoustu mezigeneračních akcí, kterými v duchu motta OLD’s COOL měníme pohled na stáří.
Nezvažovali jste dnes rozšíření sortimentu i na jiné pletené věci než jen ponožky?
Zatím ne. Snažíme se ale projekt neustále rozvíjet, vytváříme speciální ponožkové kolekce, spolupracujeme s designéry a pořádáme mezigenerační workshopy pletení. Na našem novém e-shopu www.ponozkyodbabicky.cz si také kromě ponožek můžete koupit zmíněný časopis VITAL nebo koupit babičce poukaz do kurzu v našem centru pro seniory na Pankráci nebo v Holešovicích. Také si můžete koupit Dobrý pocit, tedy přispět darem na naše projekty.
V normálním obchodě ale vaše výrobky asi neseženu. Kde všude se dají ponožky sehnat?
Jsou typickým vánočním dárkem. Prodáváme je tedy naživo na vánočních trzích, jako je Lemarket, Dyzajnmarket nebo na Farmářských trzích na Náplavce. Nově jsou k dostání i v síti prodejen Baťa po celém Česku. Ponožky si ale kupují také firmy jako dárky pro své zaměstnance a partnery. Jedna třetina prodeje jde přes e-shop, ve kterém vidíme velký potenciál.
Všechny pletařky pletou pro dobrou věc. Jak jsou ale odměňovány?
Odměna pro pletařky je stálá. Část výtěžku jde tedy pletařkám, část na podporu našeho centra pro seniory. Část samozřejmě tvoří nezbytné náklady distribuce a prodeje. Některé pletařky napletou za rok stovky párů, některé jen desítky. Nijak na ně netlačíme, opravdu může každá plést podle svého času a schopností.
Máte v týmu i muže, nebo se pletení věnují pouze ženy?
Zatím muže pletaře nemáme. Mladí muži se ale chtějí naučit plést a velmi často se objevují na našich workshopech. Takže pro ty, kteří by měli zájem - nejbližší akci pro veřejnost pořádáme 7. prosince v pražském Studiu Hrdinů a tentokrát je věnovaná lidem v nouzi. Letos jsme totiž spojili síly s Armádou spásy a vymysleli společný projekt Ponožky bez domova, v rámci kterého si lidé mohou ponožky objednat a věnovat je lidem v nouzi.
Z prodeje ponožek získáváte peníze na vaše centrum. Máte na projekt i nějakou dotační pomoc?
Projekt ponožky od babičky není státem dotovaný. Jde tedy o sociální podnik, který by měl být z podstaty soběstačný, a navíc schopný generovat peníze na další obecně prospěšné aktivity. V našem případě prodejem ponožek finančně podporujeme fungování našeho centra pro seniory.
Vaše značka funguje už od roku 2014, proč jste se rozhodli jít touhle cestou a podpořit zrovna seniory?
Životní úroveň českých seniorů je v rámci EU velmi dobrá, patříme k zemím nejméně ohroženým chudobou. Jak se kdo cítí, je ale velmi individuální. Je jasné, že jinak se žije člověku zdravému a člověku nemocnému, jinak člověku s rodinným zázemím a jinak lidem osamělým.
Chtěli jsme také podpořit samotné pletařky, a to nejen finančně, ale i pocitem, že jsou součástí něčeho většího, ale také získat další finanční prostředky pro naši proseniorskou organizaci Elpida.
Každý senior tedy vyžaduje něco jiného. Máte pocit, že jim v Česku chybí nějaké zázemí?
Je prokázané, že pokud má starší člověk možnost trávit čas aktivně, a je celkem jedno jak, prodlužuje se doba, po kterou zůstane soběstačný, nejméně o pět let. Je tedy potřeba vytvářet příležitosti a místa přátelská seniorům - kavárny, komunitní centra, komunitní bydlení - tak, aby se cítili začlenění do běžného denního života, udržovali přirozený společenský kontakt. Jsem si jistá, že tento přístup je prospěšný pro celou společnost napříč generacemi.
Myslíte si, že jsou dnes lidé ochotni utratit peníze za dobrou věc, že na něco takového slyší?
Zdá se, že ano, zvlášť když jsou tou dobrou věcí naše skvělé ponožky, které hřejí hned dvakrát.
