Máte v plánu se svým týmem hacknout trh s potravinami. Proč?
Celý projekt Foodgroot je o narušení momentálního stavu kolem potravinového průmyslu. V současnosti se dá trh s potravinami srovnat s tabákovým průmyslem v 70. letech, kdy jste mohl mít reklamu na cigarety třeba i v televizi. Reklama sice nemohla o cigaretách vysloveně lhát, ale mohla říkat dobře řečenou pravdu. Například jedna z reklam tvrdila, že když kouříte, zůstanete štíhlý. Ale už neříkala, že kouření obecně je jeden velký zdravotní problém.
O jídle se dnes také říká jen "dobře řečená pravda"?
Podle kategorizace NOVA existují 4 kategorie potravin. Nejhorší z nich jsou tzv. vysoce zpracované potraviny, které v některých zemích tvoří až 50 procent lidského příjmu. Jsou to obvykle potraviny, jež procházejí výraznou změnou z původního stavu, výrazně se do nich přidává sůl, cukr, tuk, přísady, konzervační látky a nebo umělá barviva a zesilovače senzoriky (chuť a vůně). Existují stovky studií z celého světa, které jasně prokazují, že tyto potraviny ohrožují lidský organismus na dost podobné úrovni jako cigarety. Jenže zatímco cigarety jsou vysoce regulované a tlačené do ústrání, v případě vysoce zpracovaných potravin žádná regulace neexistuje. Naopak jsou takové potraviny často podporovány reklamou.
Bavíme se jen o Česku?
Existuje například velký rozdíl mezi ČR a Velkou Británií. Britové mají vlastní nutriční model, na kterém pracovali snad 20 let. Ten se mimo jiné používá pro regulování dětských reklam tak, aby se na obrazovky nedostávaly ty nejhorší odpady, které na trhu jsou.
Vyplývá mi z toho, že ve velké míře nejde o kvalitu jídla, ale spíše o marketingovou prezentaci potraviny.
Mezi většinou spotřebitelů a výrobců dneska stojí jediný zdroj informací a to je marketing. Pokud chcete, samozřejmě se můžete dál vzdělávat, nastudovat si informace z jiných zdrojů, ale na etiketě bohužel najdete jen zlomek informací, které při koupi potraviny hrají roli. Spotřebitelé jsou tak pořád rukojmími celého potravinového průmyslu. Nedostanou se jednoduchým způsobem k informacím, které by stačily pro plně kvalifikované rozhodnutí.
Které informace podle vás na etiketě chybí?
Základní informace jsou původ potraviny, její efekt na zdraví a podmínky udržitelnosti potraviny z hlediska výroby. Vy sice vidíte na etiketě určitý typ dat, ale nevidíte například výrobu, skrze kterou potravina prošla, Naše aplikace proto bude zohledňovat i data o dané výrobě potraviny. V plánu máme na těchto třech pilířích postavit dalších sedmdesát parametrů, které budou určovat konečné skóre potraviny.
Skóre potraviny? Čili jakési ČSFD pro jídlo?
Skóre se odvíjí na základě sběru obrovského množství dat, nikoliv nějakých dojmů a filosofií, a nejen na základě recenzí spotřebitelů. Takže ne úplně jako ČSFD. Neříkáme o nějaké potravině, že je dobrá, nebo špatná. Máme jen data, která parametrizujeme, analyzujeme a následně je dáváme do kontextu s nejnovějšími vědeckými poznatky, které jsou dneska už v mnoha případech neprůstřelné. Díky tomu jsme pak schopni za pomoci algoritmu přiřadit dané potravině generické skóre.
Mluvíte teď o obecném generickém skóre. Na stránkách Foodgrootu se ale píše, že aplikace bude umět nákupy jídla i personalizovat. Znamená to, že mi nabídne potraviny, které jsou nejvhodnější právě pro můj zdravotní stav?
Kromě kladení důrazu na zdraví a udržitelnost, je budoucnost jídla právě ve zmíněné personalizaci. I když budete jíst nejlepší výrobky na trhu, neznamená to, že jsou pro vás vhodné. Každý člověk má totiž svá specifika a svůj unikátní genom. Podle svých specifik by si pak v ideálním případě měl spotřebitel z dnešní obrovské nabídky v supermarketech vybírat a zohledňovat, co přesně je nejlepší pro něho a ne to, co je nejlepší obecně. Když si my dva v naší aplikaci na konci dne naskenujeme stejnou potravinu v personalizačním módu, tak výsledné skóre u dané potraviny bude jiné.
Petr Václavek - Foodgroot
Petr Václavek chce se svou aplikací Foodgroot zalepit díru na trhu s potravinami. Až do teď u nás nebylo možné běžně zjistit podrobné informace o jídle a spotřebitel tak byl odkázán jen na marketingové kampaně produktů. Foodgroot místo toho slibuje co nejpodrobnější popis včetně využití výrobních technologií, doby převozu nebo třeba přítomnosti geneticky modifikovaných surovin. Beta verze aplikace byla spuštěna na konci ledna letošního roku.
Podle toho, jak popisujete aplikaci i její funkce, je jasné, že Foodgroot bude sbírat obrovské množství senzitivních dat. Aplikace je doslova zaměřena na data o tom, co máme na talíři a v personalizačním módu i na anamnézu spotřebitele. Jak hodláte s nasbíranými daty o uživatelích pracovat?
Jakmile apku začnete používat, začne sbírat data. Ale nikoliv za účelem prodeje dat třetím stranám, takové jednání by bylo z hlediska budoucího vývoje soukromí uživatelů uzkoprsé. Data budeme používat pro vytvoření osobní identity spotřebitele složené z pohybových dat, anamnestického dotazníku a dalších testů. Výsledky testů pak budou sloužit k vytvoření uživatelského profilu s předvýběrem vhodných potravin. Rozhodnutí o nákupu už ale bude jen na uživateli. Klíčová je i transparentnost. Programovací rozhraní aplikace bude ihned se spuštěním otevřeno světu přes API, k dispozici bude velkým tržním řetězcům i menším obchodníkům. Takže stejně tak jako si dneska v supermarketu načtete čárový kód a přístroj vám vyplivne cenu, za pár let vám za přispění naší aplikace ukáže i kvalitativní skóre potraviny.
Bavíme se o supermarketech. Myslíte, že přijmou vaši aplikaci "za svou"? V jednom z FB příspěvků jste totiž o telefonátu s nadnárodní potravinářskou skupinou napsal: "Devadesátkový mindset a přesvědčení, že k výběru potravin bude lidem i nadále stačit chuťová preference a naleštěný marketing mě upřímně šokovaly. Nutno ovšem říct, že když jsem jim popsal to, co všechno má Foodgroot v plánu, tak to byl nakonec šok oboustranný."
V prvé řadě nejsme žádní aktivisté bojující proti supermarketům, ani potravinovému průmyslu. My jen zpracováváme obrovské množství dat a dáváme je do kontextu se současnými vědeckými poznatky. Na jedné straně totiž mezi lidmi existuje obrovská poptávka po informacích o potravinách, na straně druhé je zde stále snaha třeba o tajení způsobu výroby, kdy u housky nedohledáte, odkud pochází mouka a z jakého těsta se vyrábí. Vše, co máte, je marketingová propagace typu "z darů naší země".
Takže potravinový průmysl čeká datová a informační revoluce ve prospěch spotřebitele?
V po staletí zajetém potravinovém byznysu už konečně musí nastat zlom. Absolvoval jsem řady meetingů s nadnárodními firmami. Z 50 procent jsou firmy fascinovány. Ví, že změna přichází a ví, že když to nebude Foodgroot, tak to bude někdo jiný. Zároveň jedním dechem dodávají, že se bojí, protože nevědí, zda v transparentnosti dat obstojí. Náš systém má navíc jednoznačnou výhodu v tom, že je odolný proti manipulacím. Stojí na datech a algoritmech, které měří všem firmám úplně stejně. Kdyby to tak nebylo, tvořili bychom jen další marketingový "bullshit".
Kromě zpřístupňování informací spotřebitelům, ale de facto vytváříte databanku jídelníčků celých národů i spoustu lékařských dat ke studiu, výzkumu a interpretaci.
Máte pravdu. Díky obrovskému množství nashromážděných dat o chování nakupujících, o spotřebě jednotlivých potravin v různých regionech, ale i o reálných dopadech potravin na zdraví, dokážeme vyvodit účinek daných potravin na člověka a poznat chuťové preference lidí v určitém čase na určitém místě. Zároveň budeme schopni změřit index národního trhu v Německu a porovnat ho s trhem v ČR. Třeba nakonec zjistíme, že Němci opravdu jedí o 20 procent kvalitnější potraviny než Češi.
Myslíte, že lidé budou vaší aplikaci používat?
V Evropské unii nakupuje tři až deset procent obyvatel potraviny online, v Asii je to až 30 procent. Dostupné analýzy ukazují, že online nakupování potravin bude v následujících pěti letech na dvojnásobných hodnotách oproti dnešku. Mladší spotřebitelé si začínají zvykat na online samoobsluhu z pohodlí domova a naše aplikace jim navíc nabídne nový personalizovaný druh nakupování rozšířený o kvalifikované doporučení potravin.
Kde vidíte Foodgroot za 5 let?
Doufám, že se staneme součástí ekosystému Amazon, který už disponuje několika futuristickými obchody, kam jen přijdete, vyberete zboží a prostě odejdete. My bychom chtěli Foodgroot implementovat do bezobslužných obchodů tak, aby když obchod bez prodavačů navštívíte a šáhnete po něčem, co není kvalitní, nebo se nehodí k vašim zdravotním podmínkám, aplikace řekla: "Hele, jen 23 procent match, tak to teda ne, zkus třeba tamto."
