Je podle tebe politika sexy, jak říká tvůj spolustraník Dominik Feri?
Politika je určitě sexy, akorát jsou v ní bohužel lidé, kteří to neumí dobře prodat. Protože většina lidí v politice jsou už staršího věku, kolem čtyřiceti až padesáti let, možná i více, a nezvládají marketing a PR. U Dominika Feriho je dobré, že využívá sociální sítě, které používají mladí. Já jeho práci moc obdivuji, protože dokázal ovlivnit strašnou velkou masu lidí a já se snažím svým počínáním také nějak motivovat lidi ve svém okolí. I když samozřejmě nemám takový dosah jaký má Dominik Feri, ale v budoucnu bych byl rád, kdybych se dostal na podobnou úroveň jako třeba právě Dominik.
Zajímají se mladí lidé o politiku?
Bohužel se nezajímají. Nejen podle mě, ale třeba podle průzkumu OECD v Česku je zhruba 60 % lidí ve věku od 18 do 30 let, kteří se o politiku nezajímají. Do jisté míry to může být tím, že politika zde má velice negativní vzhled a není dobře zvládnutá z toho PR marketingu. Další věc je, že školy jsou striktně apolitické, takže studenti jsou v podstatě odtrhnutí od toho venkovní světa, což by se mohlo trošku změnit.
Měly by být školy tedy více politické?
Samozřejmě ne ve smyslu, že by do škol chodili politici lobbovat pro své strany, ale že by na gymnázia přišel například náměstek primátora a mluvil o tom, co dělá. Aby těm lidem ukázal, že ta jeho práce pomáhá atd. A ještě spousta mladých lidí si neuvědomuje, že politika ovlivňuje zhruba 99 % jejich života. Od toho, co budou studovat, po to, jaký budou brát důchod, jak bude ošetřena jejich práce atd. To všechno jsou potom politická rozhodnutí. Teď jsem četl, že největší mládežnická organizace v Německu Junge Union má 120 000 členů. Ano, Německo je zhruba šestkrát větší, ale pořád je to strašný nepoměr. A v Německu je pouze 8 až 9 % lidí, kteří se o politiku nezajímají. Na toto číslo bych se rád dostal jednou i v rámci České republiky.
Nedávno jsme si připomněli rok 1968. Podle průzkumu třetina mladých lidí v podstatě neví, co se ten rok stalo. Šokovalo tě to?
To mě velice šokovalo. A nejenom rok 1968, ale i roky 1918, 1938 a tak dále.
Kde se podle tebe stala chyba, jak by se to dalo zlepšit?
Já myslím, že největší problém je výuka dějepisu ne až tak na gymnáziích, i když tam taky není úplně dobrá, ale hlavně na středních odborných školách, na učilištích, kde mají zhruba jeden rok až dva na to, aby se naučili celé čtyři roky. Oni začínají samozřejmě znovu od pravěku a než se přes to všechno dostanou, tak se nestihnou prokousat k těm moderním dějinám, které jsou extrémně důležité a myslím si, že jsou mnohem důležitější pro dnešní dobu než pravěk nebo středověk.
Myslíš, že žáky bude historie zajímat nebo že je pro ně tak moc důležitá, když se jedná o odborné školy a učiliště?
To jde ruku v ruce s kvalitou učitelů u nás. Většina učitelů u nás není až tak kvalitní, protože o ty pedagogické školy není až tak velký zájem, jako třeba ve Finsku. Tam se na jednu pedagogickou fakultu hlásí třeba tři tisíce lidí, ale berou jen dvě stovky, což je v podstatě větší prestiž než se dostat na Harvard. A ti učitelé u nás nejsou tak motivovaní, nejsou do toho zapálení, nedostávají správnou taktiku, jak žáky vést a pak se stává to, že spousta lidí neví nic o těchto důležitých letech, což je podle mě velká chyba. Ale je to prostě do jisté míry vizitka českého školství.
Když se budeme držet ještě toho školství. TOP09 má návrh, že by zavedla školné na vysokých školách. Ztotožňuješ se s tím jako student?
To je ožehavá otázka. My jsme to zrovna řešili na programové konferenci TOP týmu a pokud by to bylo dobře ošetřeno, ty peníze by skutečně šly do vysokých škol a to školné by nebylo extrémně vysoké jako třeba v Americe, tak si to do jisté míry dokáži představit. Ale samozřejmě by muselo být ošetřeno, aby si vysokou školu mohli dovolit i ti, kteří nemají ty finanční prostředky. Mohli by mít nárok na bezúrokové půjčky nebo by fungoval stipendijní systém.
Jaké jsou podle tebe největší problémy mladých lidí?
Mladí lidé se nejvíce zajímají o své každodenní činnosti. Obecně mladé asi nejvíce zajímá jejich životní styl, jejich okolí, aby tam měli využití, kulturní zážitky. Moc je právě netrápí ty každodenní problémy dospělých, protože jsou od toho ještě trošku odtržení a s tím si můžeme spojit ten nezájem o politiku, protože je netrápí například jaké jsou ceny v obchodech.
Jak to zlepšit? Velice dobře to dělá Feri, který vstupuje na to prostředí, kde mladí žijí, kde jsou aktivní, což jsou ty sociální sítě. Pak třeba různé festivaly. Prostě jít mezi ty studenty a ukázat jim, že politika je zajímavá. Také je dobré ukazovat činnost mládežnických organizací, jako třeba organizování různých debat na školách.
Jak vnímáš současnou situaci v politice? Máš pocit, že je demokracie ohrožena?
Do jisté míry je demokracie určitě ohrožena. Velice rád bych znal obsah tajné dohody mezi Babišem a komunisty. Komunisté určitě dostali spoustu funkcí. S komunistickou stranou mě potěšilo to, že na komunální úrovní mají kandidátku o 300 obcí méně než minulé volby. Zpátky k té celostátní politice, samozřejmě je to hrůza. Ten populismus, který jede na plné obrátky, tak ten mě nenechává klidně spát.
Co když mladý člověk nechce vstupovat do strany, ale chce se zúčastnit veřejného dění. Co by podle tebe měl udělat?
Tak to je naprosto jednoduchá odpověď. To jsou mládežnické organizace, třeba my máme mládežnickou organizaci TOP tým, kde jsem vlastně v celostátním předsednictvu. Máme zhruba lehce nad 300 členů. Máme zde různé workskopy, člověk se může potkat s poslanci. Pořádají se zájezdy do Evropského parlamentu nebo Parlamentu ČR. Takže člověk může zažít tu politiku na vlastní kůži.
Co říkáš třeba na demonstrace? Jak hodnotíš například demonstraci "Vyjdi ven"? Spousta kritiků říkalo, že studenti se chtěli pouze ulít ze školy.
Já jsem tuto demonstraci organizoval u nás na gymnáziu, kde jsem všechno domlouval s panem ředitelem, takže to rozhodně nebylo tak, že bychom se svévolně zvedli a o přestávce šli ven. Pan ředitel byl naštěstí tak velkorysý, že nám omluvil jednu hodinu. Myslím si, že jsem zajistil velice kvalitní speakry. Byl tam náměstek primátora, pan Hladík, Michal Doležal z Žít Brno. Mluvil jsem tam samozřejmě i já. Za celou tu dobu tam nepadla žádná zmínka o konkrétní politické straně, ani o konkrétním politikovi, třeba panu prezidentovi. Bylo to proto, aby si studenti uvědomili, jak se ta celá situace má a že je docela vážná.
Ta akce měla i mediální úspěch, za což jsem rád. Byla tam Česká televize i Český rozhlas. Mám z této akce takovou vtipnou vzpomínku, protože jsem se poté objevil na twitteru pana Ovčáčka, kde se zjistilo, že celou akci organizoval pan Kalousek, který o tom rozhodně nevěděl. Podle Ovčáčka to organizovala TOP09. Musel jsem sel pousmát. Poté jsem se s ním přel v komentářích, kde paní redaktorka z ČT, která z akce dělala reportáž potvrdila, že to byla čistě apolitcká akce na podporu demokracie.
Proč jsi se rozhodl vstoupit do politiky?
Já už jsem se od základní školy zajímal o dějepis a přes ty dějiny jsem se postupně na střední dostal až k politice. Tím impulsem byl pro mě Michal Hašek, bývalý hejtman Jihomoravského kraje, který tady dělal podivné věci. Třeba brněnské letiště, kde byla postavena čtvrtá největší solární elektrárna a z ní nedostával kraj skoro žádné peníze, takže tady tito, jemně řečeno, lumpové naší politiky mě motivovali. A samozřejmě to byl i do jisté míry TMBK, který dělá nejrůznější koláže.
Jak reagovalo tvoje okolí na vstup do politiky?
Z mojí rodiny to nejlépe nesl můj otec, který podporuje TOP09. U něj jsem dostal velkou podporu. Jinak zbytek rodiny se tomu stavěl tak trošku váhavě, spíše až negativně, ale já jsem si řekl, že tohle je to, co chci dělat, co mě baví a co mě naplňuje.
A ty negativní názory byly kvůli samotnému vstupu do politiky, nebo spíš kvůli vstupu právě do TOP09?
To bylo spíš obecně do politiky, protože moje rodina ji měla spojenou s tím, že jsou tam samí lumpové a negativní lidé.
