Loni v listopadu jste pořádali v rámci Festivalu demokracie Forum 2000 stejnojmennou debatu Youth, Speak Up!, kde svou vizi pro 21. století představilo 21 úspěšných osobností z České republiky. Věděli jste už tehdy, kam celá iniciativa spěje? Nebo vás napadlo posunout to do této podoby až poté?
My jsme čekali, co všechno zazní. V momentě, kdy akce skončila, jsme zjistili, že z toho vypadly krásné myšlenky. Většina podobných setkání bohužel končí tím, že si účastníci řeknou, že je něco štve, nebo že by se něco mohlo změnit, a nakonec se jen rozejdou. Nás by ale mrzelo neposunout tyto nápady dále.
Jak to tedy při vzniku probíhalo? Pro studenty vysoké školy asi není jednoduché udělat ze spolku Klub mladých politologů organizaci, která přichází s inovativními návrhy a reálně se je snaží prosadit na půdě poslanecké sněmovny.
V našem spolku působí lidé, kteří už pracují zprava doleva v různých politických stranách a institucích, které spolupracují s veřejnou sférou. Skrz ně jsme pro projekt začali shánět legitimitu - nejdříve jsme oslovili organizace jako Českou radu dětí a mládeže, Studentskou komoru Rady vysokých škol, další akademické spolky… Ti souhlasili, že je to dobrý nápad.
Pak jsme kontaktovali i mládežnické politické strany. Nejdříve jsme si říkali, že když se shodneme na jednom dvou bodech, které by podporovaly všechny organizace, máme vyhráno. Nakonec se všechny mládežnické organizace, které jsme oslovili, podepsaly pod všech 21 bodů, což pro nás byl docela šok. Mladí lidé na globální úrovni asi přemýšlejí docela podobně.
Máte takhle pozitivní odezvu i od parlamentních stran?
Zatím s nimi diskutujeme první čtyři témata - digitalizaci, nakládání s plasty, péči o duševní zdraví a podporu mladých vědců - a většinově nás podporují. Navíc mají starší politici na věci větší nadhled. Vidí je z více praktické stránky a přináší do debaty i konkrétní návrhy, jak něco technicky zrealizovat, což vnímáme jako naprosto klíčové.
Nezpomaluje spolupráce napříč celým politickým spektrem vyjednávání? Programové průniky v tak široké škále ideologií asi není lehké najít.
K lehčím názorovým střetům bezpochyby dochází, právě třeba ohledně nakládání s odpady. Logicky, některé strany jsou více zelené, některé méně. Ve finále se nám ale konkrétně u tohoto tématu podařilo dojít ke konsenzu. Samozřejmě neříkám, že se mládežnickým organizacím následně podaří přesvědčit všechny své poslance, aby to podpořili, ale myslím, že se nám zatím daří.
Například se sněmovními SPD a KSČM ale nespolupracujete. Plánujete je také oslovit?
My si úplně nemyslíme, že by tyto dva politické subjekty byly v souladu s tím, co původně těch 21 lidí dalo dohromady. Jistě, až bude nějaký návrh připraven k hlasování, nic jim nebrání v tom, aby se připojili, to naopak budeme rádi. Ale oslovovat je neplánujeme.
Hraje nám do karet, že Českou republiku tlačí čas
Teď ve sněmovně pracujete na právní úpravě, která by obchodům dávala povinnost informovat zákazníky o škodlivosti plastů, což už funguje třeba ve Švédsku. Jaké tam mají výsledky?
Ona je to relativně čerstvá věc, ale co jsme zatím zjistili, opravdu se jim spotřeba sáčků snížila. Některé supermarkety například začaly s pozitivní kampaní, nabízejí i vlastní, ekologičtější náhrady sáčků. Více ekologické obchody teď mohou mít třeba i konkurenční výhodu.
Jak jednání pokračuje? Objevily se nějaké zádrhele?
My využili správného momentu, hraje nám do karet, že Českou republiku tlačí čas. Zavázala se totiž Evropské unii k snížení spotřeby plastových sáčků do roku 2025 z nějakých 400 až 500 na osobu ročně na 40.
Teď třeba vzniká obalová novela ministerstva životního prostředí a je k ní do 9. května otevřené mezirezortní připomínkové řízení pro veřejnost. Chtěli bychom tam ve spolupráci s politickými stranami nahrát náš návrh o zavedení informační kampaně a informační povinnosti pro supermarkety o škodlivosti plastových sáčků a tašek.
Žádné fronty na potvrzení o studiu
Myslíte, že se případným prosazením této novely opravdu podaří snížit spotřebu sáčků na 40 kusů za člověka ročně?
Ne, tohle je určitě jen malá věc, neřeší toho tolik. Nicméně jde o první krok k nastartování osvěty o nakládání s odpadky. Dále budeme chtít začít debatu například i se samoobsluhami. Kdybychom ale rovnou začali s radikálním řešením, musela by za tím stát naprosto šílená lobby, a to si jako začínající organizace ještě nemůžeme dovolit.
Věnujete se také digitalizaci státní správy a aktuálně chcete prosadit digitální potvrzení o studiu. Jak to má vypadat?
Chceme, aby si ho mohl kdokoliv, kdykoliv a odkudkoliv vyzvednout na Czech POINTU. Ještě se zamyslíme nad tím, jak to provést digitálně, třeba přes portál občana. Momentálně budeme žádat univerzity, aby poskytly databáze studentů ministerstvu školství a vnitra.
Je to třeba i s ohledem na GDPR možné?
Mělo by být. Teď si jen musíme sednout a vymyslet, jak to provést technicky.
Myslíte, že by studenti nemuseli stát fronty na potvrzení o studiu už příští akademický rok?
Doufáme, že ano.
Jaké další kroky, co se digitalizace týče, chystáte?
V Česku třeba funguje portál občana, kam se dá připojit i přes digitální občanské průkazy nebo datovou schránku, je tam spousta zajímavých věcí, ale málo lidí o tom ví. Chtěli bychom tedy udělat osvětu o tom, proč je dobré datovou schránku mít. Také bychom rádi srovnali lhůty na doručení s normální poštou, to je dnes totiž jeden z argumentů, proč datovou schránku lidé nezakládají.
Co zbylé dva body, které máte ve sněmovně, ona péče o duševní zdraví nebo podpora mladých vědců - na tom také pracujete?
To bude běh na delší trať. U podpory mladých vědců se chceme zaměřit už na středoškolské studenty, aby se talenty podchytili už na začátku. Chtěli bychom apelovat na kraje, aby se inspirovali Jihomoravským krajem. Tam funguje Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, které pořádá exkurze, nabízí stáže, pořádá vědecké soutěže a srze to se snaží motivovat středoškoláky k vědě.
Také péči o duševní zdraví chceme zlepšit u mladších. Na vysokých školách už nějaká prevence funguje, jenže čísla ukazují, že 50 procent duševních onemocnění se projeví u dětí do 14 let. My potřebujeme, aby se duševní zdraví stalo součástí primární prevence. To nás čeká asi největší a nejdelší debata, chceme to řešit přímo s ministry školství a zdravotnictví.
Pojící kámen - Evropa
Na Instagramu jste informovali o spojení s mladými francouzskými politiky. Chcete něco změnit i na globální úrovni?
Už od začátku jsme o Youth, Speak Up! přemýšleli globálně, i proto ten anglický název.
Co považujete za váš cíl - projekt celoevropského nebo snad až celosvětového rozsahu?
Celoevropský zní skvěle, celosvětový ještě lépe. Zatím ale cítíme jako pojící kámen fakt, že se většina mladých v našem projektu cítí jako Evropané. To nás pojí se zmiňovanými Francouzi, potenciálně třeba i s Němci, Italy a dalšími.
Víte už teď o nějakých programových průsečících s kolegy napříč Evropou?
Když jsme byli ve Štrasburku na Evropském sjezdu mládeže, většina témat, ať už se řešilo cokoliv, se stočila k ekologii.
Nedávno ses setkala s nově zvolenou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Budete s ní také vyjednávat nějaké zapojení do projektu?
Až přijede do Prahy znovu, tentokrát na oficiální návštěvu, chceme se spojit s její prezidentskou kanceláří, setkat se a třeba se pokusit vytvořit pobočku Youth, Speak Up! na Slovensku.
