Martine, odkud vůbec přišel nápad na projekt Čeština 2.0?
Jak už to tak bývá, slovník vznikl vlastně náhodou. Před deseti lety jsem zaslechl slovo, které jsem neznal, tak jsem si ho zapsal. Zapisoval jsem si pak i další a po dvou letech jsem se rozhodl tu sbírku překlopit na internet. Těch slov jsem tehdy neměl mnoho, a tak když už jsem se rozhodl to udělat, hledal jsem pro chystaný web nějakou inspiraci - a tehdy jsem prvně objevil americký Urban Dictionary. Líbilo se mi, že uživatelé na něj mohli přidávat další a další slova, ať už nově vytvořená, nebo s trochu pozměněným významem. A to byla i myšlenka za Češtinou 2.0 - kromě toho, že na ní je klasický slang a třeba i regionální výrazy, tak se na ní objevují nová slova nebo slova s trochu jiným významem (jsou to v podstatě krapet hacknuté výrazy).
Myslím, že Čeština 2.0 je prostor pro jazykové hračičky, jako jsem já sám, kde novotvary a další slova nezapadnou - což je problém s pamětí. Přes 10000 slov bych do té své rozhodně nenacpal…
Sbíral jste slova vždycky?
Ne, začal jsem až před těmi deseti lety. Zato mě vždycky bavila čeština, studoval jsem ji, dělal jsem novinařinu, teď píšu pro firmy. Takže čeština je pro mě nástroj, který mám po ruce vždycky. A slovník je pro mě takovým blízkým setkáním třetího druhu s mateřským jazykem.
Jaký má podle vás tato sbírka vliv na spisovný jazyk?
Co se týká vlivu, neřekl bych, že Čeština 2.0 nějak ovlivňuje spisovný jazyk, do toho asi ani nepatří. To je podobné, jako nepatří skejťák do opery… Ale věřím, že pomáhá trochu podchytit atmosféru a ducha doby, ve které žijeme, mnohé nově vložené výrazy působí trochu jako komentáře k tomu, co každý den zažíváme (nejde jen o politiku, ale třeba i o sportovní zážitky - třeba esterifikace, dělat Ledeckou, ledět apod.).
Baví mě, že uživatelé díky tomu, že je Čeština 2.0 na webu, reagují hned - to je rozdíl třeba oproti slovníkům neologismů, které mají spoustu let zpoždění, a ne vše se do nich samozřejmě dostane.
Používáte slova z Češtiny 2.0. i ve své profesní kariéře copywritera/novináře?
Občas ano, a když můžu, jsem za to rád. Znamená to, že jsem narazil na klienta, který si rád hraje a baví ho i čeština. Ale většinou mám spíše serióznější klienty.
Které novotvary jsou vaše nejoblíbenější a proč?
Mám jich spoustu - to je jako byste po mě chtěla, abych řekl, které ze svých dětí mám radši… Všechna slova, která jsou ve slovníku, prošla mýma rukama - buď jsem je do něj sám vkládal, nebo mi je někdo poslal a musel jsem je připravit k publikaci. Takže mám oblíbenců mraky - např. zčápit, svlečna, čvančary, zabrušovat se (a pochopitelně vybrušovat se), vadína, surikata, memopauza, kontokorentiér, pakňák, řvoused, benevtip, alzaheimer, paradoxní oděv, rozpusta, pozůstatek a fůru dalších. Díky práci na Češtině 2.0 se v podstatě neustále bavím, což mě baví :).
Máte spoustu projektů, co je všechny spojuje?
Mám štěstí, že můžu dělat na věcech, které mě baví - některé jsem si sám vytvořil, jiné příležitosti vznikly poblíž a já do nich přiskočil. To je třeba případ 4 Kavek - naše rodinná značka nejen na retro hry. Za jejím zrodem stojí manželka, která před dvěma lety natočila video o tom, jak se skáče guma. To byla zábava ze 70. a 80. let minulého století, kdy přes teplákovku skákalo 9 z 10 holek na sídláku. Jakmile to natočila a dala na Facebook, strhla se lavina - video mělo přes 2 miliony zhlédnutí, tisíce lajků i sdílení, mraky komentářů. Proto jsme přišli se skákací gumou Pruženkou s návodem, původně jsme vyrobili jen pár desítek kusů pro známé, ale nakonec jich vznikly tisíce, zrodily se 4 Kavky a spolu s tím další fajn hry. Baví nás, že je můžeme hrát a vyrábět spolu s našimi dvěma dětmi.
Co děláte, abyste si odpočinul od písmenek a slov? Pomáhají vám v tom 4Kavky a hry?
Hry pomáhají hodně, protože děti moc nedovolí, aby člověk myslel ještě na něco jiného. Kromě toho běhám, cestuju, snažím se užít si každou volnou chvilku. A když dobiju baterky, většinou zase přemýšlím o něčem dalším, do čeho se pustím. Teď mě třeba láká pustit se do psaní o spánku, který spousta lidí považuje za zbytečnost a ztrátu času - je to asi ta nejnedoceněnější věc v našich životech. Přitom přináší strašnou spoustu pozitiv.
Takže, let’s play.
