"Přeměň svůj obličej použitím umělé inteligence pouhým dotykem," píše se v popisku aplikace na AppStoru. Uživatelé mohou přidat svým podobiznám hezký úsměv, filtry omlazení, zestaršení či třeba změnu pohlaví. Takto upravené obrázky v posledních dnech obletěly svět, k fenoménu se připojily i některé veřejně známé osobnosti. Má to však háček - FaceApp správcům umožňuje získat "úplný a neodvolatelný" přístup k osobním datům a fotografiím uživatelů.
"Přidání jména nebo jiného údaje k fotografii je jen další zajímavou
informací pro třetí strany. Uživatel je nadále majitelem obsahu, avšak udílí přenosné a také neodvolatelné svolení mimo jiné k použití a publikování jména i podoby. Zároveň společnost může z poskytnutých fotografií vytvářet další obsahy," varuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Data nezůstávají v mobilech, putují do vnějších úložišť
Někteří bezpečnostní experti upozorňují, že souhlasem se Zásadami ochrany osobních údajů společnosti (bez čehož se funkce aplikace nedají používat) mohou být informace z telefonů využity pro marketingové účely a třeba i v propagandě a fake news. "Podmínky jsou dost vágní a rozhodně nejsou v souladu s GDPR," sdělil Studentě tiskový mluvčí NÚKIB Radek Holý. Uživatelé pak mají jen malé možnosti, jak se případně hájit u soudu.
Podle zakladatele ruské firmy FaceApp Yaroslava Goncharova ale aplikace pouze identifikuje a upraví obličeje na snímku. "FaceApp nahrává a zpracovává fotografie v cloudu, kam ale nahraje jen ty fotografie, které jsou uživatelem vybrány k upravení. Zbytek zůstane v albu mobilního telefonu. Můžete také FaceApp využívat bez udání jména či emailu, což dělá 99 procent uživatelů," napsal Goncharov reportérovi The Washington Post.
"Aplikace jako taková nepředstavuje žádné neobvyklé nebezpečí. Je však nutné si uvědomit, že tímto způsobem předáváme třetí straně (a někdy i dalším stranám) své osobní údaje v podobě fotografií, které můžou být dále různě využity," napsal Studentě Holý z NÚKIB.Majitel FaceApp Goncharov v minulosti působil jako technický ředitel firmy Microsoft v Redmontnu ve státě Washington. Poté pracoval v exekutivních pozicích pro ruské telekomunikační podniky SPB, Software a Yandex.
Zmiňované servery, kam se informace nahrávají, už nesídlí v Rusku, nýbrž ve Spojených státech. Ruská média píší, že společnost tato data nikomu nepředává, neprodává a skladuje je jen po dobu 48 hodin, pak je maže. "Bylo by jednodušší zpracovávat fotografie na mobilních telefonech, ale nejspíše by to bylo pomalejší, spotřebovalo by to více baterie a jednodušeji by někdo mohl technologii FaceApp ukradnout," nabídl možné vysvětlení užívání cloudů Steven Murdoch z University College London na BBC News.
Smazání aplikace osobní údaje nezachrání
Ochraně dat nicméně nepomůže ani vymazání aplikace ze zařízení. The Washington Post od Goncharova zjistil, že pokud chce někdo svá data odstranit z FaceApp, musí kliknout na Nastavení, pak na Podporu, následně Nahlásit chybu a vybrat jako předmět Soukromí.
Ve středu 17. července o prozkoumání případu požádal Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i demokratický senátor Chuck Schumer. Vyslovil obavu, že program ohrožuje národní bezpečnost a právo Američanů na soukromí, informovala agentura Reuters. Podle The Washington Post nabádalo ten samý den vedení demokratické strany své prezidentské kandidáty, aby aplikaci "okamžitě" smazali. Od ruských hackerských útoků během voleb 2016 jsou demokraté v oblasti kyberbezpečnosti značně obezřetní.
Stáhli jste si aplikaci FaceApp? Nebo ji naopak nyní smažete?
