Takzvané úterý Giving Tuesday je spojován především s americkým Díkůvzdání, ale není žádný důvod, proč ho neslavit celosvětově. Giving Tuesday je totiž hnuní, které má podpořit mezinárodní charitativní činnost.
Dobročinnost má spoustu pozitivních vedlejších účinků. Mimo samotné pomoci, která je sama o sobě důležitá, má vliv na naše rozpoložení. Například, když děláme něco pro druhé, naše pozitivní emoce mají delší trvání. Ty negativní zase naopak snižuje a k tomu zbavuje stresu.
Existuje spoustu možností jak pomoc. Jenom musí být chuť. Na chvíli přestat myslet, jak naložit sám se sebou, ale zaměřit se na to, jak naložit sám se sebou pro druhé.
Během Giving Tuesday, ale samozřejmě i dnes, jste mohli podpořit neziskovou organizaci Nevypusť duši, která za tři sta darovaných korun může jednomu dítěti dát pět hodin směřování ke správné duševní hygieně. Díky správné duševní hygieně se pak jedno dítě stane šťastnějším v dnešní uspěchané době.
Možností je spoustu. Od darování jídla bezdomovcům, útulkům, oblečení do dětských domovů, po větší činy jako je měsíční zájezd do sumaterských pralesů a okolních ostrovů dělat dohled nad přírodou.
A co Tereza?
Plnit výzvu Odpočiň si je výzva sama o sobě, protože většinu z nich nemám automaticky zafixovanou. Světem nějak probíhám tak nějak "Děj se vůle boží". Jinak tomu nebylo ani dobrovolnictví. To je taková sváteční záležitost.
Kdybych měla udělat průběžné hodnocení, tak stíhat všechny pilíře výzvy je snad nereálné. Den má dvacet čtyři hodin, osm z toho spíme, pak dalších osm pracujeme, studujeme, skenujeme pocity našich částí těla.
Svoje dobrovolnictví jsem situovala na sobotní odpoledne. "Tati, já ti vezmu z garáže jedny rukavice jo?," říkala jsem tátovi páteční večer, co jsem se po půl roce objevila na místě, kde jsem strávila období puberty, i když mě stejně dohnala až zpátky v Praze. Možná by mě ale nenapadlo tam jet, kdyby nebylo výzvy času s našimi blízkými. Back to the roots.
Na sobotní odpoledne mělo být organizované sbírání odpadků na Zlíchově. Ty plasty mě trápí. Celkově odpadky v přírodě. Neříkám, že jsem v tomhle ohledu nejsvatější. Občas mi upadne nějaký ten vajgl od cigarety. Jsou ale místa, kde nemá být ani kousek odpadku. Odpadky se mají strčit do kapsy a vyhodit. Na Divokou Šárku nejdu, abych si prohlédla poslední design obalu na Snickersce.
Dobrovolnictví nám možná může pomoct cítit se méně osamělí, ale když vesmír nechce, tak nechce. Páteční noc byla ve znamení prvního pořádného sněhu. Byla to krásná noc. Nazvala bych jí "stunning." Miluju sníh, miluju, jak křupe pod nohama. Co jsem už ale nemilovala byl fakt, že sníh schoval všechny ty odpadky, co jsme chtěli vysbírat.
Úmysly čisté, ale dělat něco na sílu nemá smysl. Tak jsem aspoň vytáhla půl kila plastu z moře s 4ocean, kterému jednou za čas přispěju, aby očistilo pláže ostrova Bali. Můžu doufat, že tenhle víkend to vyjde. Že nenasněží, nebo nebude nebude pršet celý den jako v neděli.
A když jo, tak jsou Vánoce. Příležitostí, jak někomu udělat radost, bude spousty. Vánoce budou i tématem další výzvy. Abychom prožili Vánoce v klidu, míru a nenechali se strhnout stresem konzumní doby.
