Hosté na Hollaru Prohlédni si galerii

Média na sociálních sítích: Nehoníme návštěvnost, negenerujeme zisk

Pokládáme za samozřejmost, že k nám doputují informace o aktuálním politickém dění, sněhové kalamitě v Praze nebo titulu mistryně světa Evy Samkové. Jenže jak se k nám tyto zprávy dostávají? Jejich cesta ke čtenářům prošla s příchodem nových technologií, Facebooků, Instagramů a Twitterů mnoha změnami. Právě o přítomnosti médií na sociálních sítích se mluvilo v rámci přednáškového cyklu Hosté na Hollaru ve středu 30. ledna na půdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Debatovali redaktor ČT24 Ondřej Topinka, šéf sociálních sítí Seznam Zpráv a Televize Seznam Filip Vích a šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.

Málokoho by to asi napadlo, ale sociálním sítím se v redakcích českých médií nikdo nechtěl věnovat. "Konkrétně u ranního vysílání se se sítěmi spíše nepracovalo. Kdo měl login na Facebook, dostal kompletní administrátorská práva a sdílel, co se mu líbilo," popisoval Topinka ještě poměrně nedávnou situaci na ČT24. Podle něj měli podobný problém třeba i v BBC Breakfast.

Foto: Nikol Mudrová

Nejde o zisk, ale komunitu

I přes snahy redakcí o zlepšení pravidelnosti a systematičnosti přispívání na sociálních sítích ale Topinka podotýkal: "Nehoníme návštěvnost, negenerujeme zisk a některé příspěvky často z Facebooku ani nikam nevedou." Jak Slížek připomenul, o peníze stejně primárně jít nemůže, protože když jich není dostatek, první se škrtá právě v tomto oddělení, a to nejen v novinařině. Nemluvě o algoritmech - ty snižují dosah příspěvků, pokud se nezasponzorují. V Seznam Zprávách proto za primární cíl Instagramu určili tvoření komunity, jak kolem celého média, tak i jednotlivých pořadů.

Zároveň se "posty" fanoušků využívají přímo k doplnění zpravodajství. "Třeba kolegové z redakce Počasí mají fixní řadu šesti jmen, které natočí, jak je zrovna u nich," poučil přítomné Topinka o fungování aplikace iReportér. Přes tu může kdokoliv vyfotit, či natočit, co se okolo něj děje a poslat do ČT. "Je na to řada nástrojů, které jsou volně dostupné - od Street view, po programy, které vám zjistí, jestli už ta fotka nebyla použitá," doplnil Vích ještě způsob, jakým divácké příspěvky ověřují.

Foto: Nikol Mudrová

Jak se můžete jmenovat Topinka?

"Snažíme se jít cestou vyvracení hoaxů, factcheckingu, snažíme se tvořit vlastní obsah, vlastní zpravodajství, které je zajímavé i pro naší generaci," zmínil další využití sociálních sítí Filip Vích. V Seznamu vytvořil i takzvaný Tým Sherlock, kde nepravdy vyvracejí, snaží se fakty konfrontovat i hatery v komentářích, ti se objevují napříč médii. "Většina nenávisti bývá k obsahu zpráv. Buď ve formě zpracování, protože je tu silný trend, že ČT lže, nebo: Jak si ten a ten může dovolit říct to a to a proč to vysíláte," vysvětlil Topinka. "Můj evergreen (v komentářích, pozn. redakce) byl: Jak se můžete jmenovat Topinka, to si děláte srandu," smál se redaktor ČT24.

Hlavně slušnost

Ač to nemusí vypadat tak vážně - vždyť komentáře prostě k sociálním sítím patří - poslední dobou se mluví o zavedení zákonu, co by ukládal mazání extrémních názorů. Za ty se podle Slížka většina nevhodných debatujících schovává: "Pravdou ale je, že nesdílejí názory, ale faktické výroky, které se nezakládají na pravdě." Všichni se shodli na tom, že možnost vyjádřit se mají mít všichni, avšak v mezích slušnosti - žádné urážky, ani výhružky smrtí.

Foto: Nikol Mudrová

Oproti dobám psaných titulů, kdy nehrály takovou roli rychlost ani interakce s čtenáři, se změnilo mnoho. Z publika zazněla i otázka, zda to budou sociální sítě, díky nimž novinařina jako taková zanikne, což shrnul Slížek: "Myslím, že se žurnalistika mění a musí se s tímto vypořádat. Nevíme ale, jestli náhodou sociální sítě nejsou jen slepá vývojová linie a v budoucnu se nenajde něco jiného."

Diskuze se uskutečnila v rámci projektu Hosté na Hollaru na Fakultě sociálních věd UK. Více fotografií z této akce najdete v úvodní galerii.

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější