Dojímá mě, že mohu být součástí života druhých, říká tatér z Wroclawi

Momentálně máš na svém Instagramu skoro 8000 sledujících, ačkoli tetování ses začal věnovat teprve nedávno. Jak ses k tetování dostal?

Profesionálně dělám tetování asi 2 roky, takže je pravda, že je to stále trochu čerstvá záležitost. Moje cesta k tetování začala z pozice zákazníka. Během dospívání mě nikdy ani nenapadlo, že bych se mohl dát potetovat, ale jak se říká - life happened - a já měl pocit, že jsou vzpomínky, které chci mít na svém těle zhmotněné navždy. Od té doby se to stalo mým rituálem, nové tetování s každým životním milníkem.

Kdy nastal ten zlom, kdy sis řekl, že chceš své kresby proměnit na tetování? Nebo to byl tvůj záměr od samého začátku?

Řekl bych, že se to celé stalo tak nějak přirozeně. Kreslit jsem začal už v dětství, ačkoli jsem žádné ze svých kreseb nikdy nikomu neukázal. Potom je objevil jeden kamarád, který už tetoval, a ten mi navrhl, abych to taky zkusil. Tehdy jsem byl docela znuděný z věcí, kterým jsem se věnoval, takže jsem si řekl, že nemám co ztratit.

Dokážu si představit, že návrh a samotná realizace tetování musí být docela stresující a časově náročný proces. Jak se vypořádáváš se stresem a kolik tetování jsi schopen udělat za jeden týden?

Nebál bych se říct, že tattoo session může být i relaxační a uklidňující. Všechno je to o vztahu s klientem. Když jsme na oba na stejné vlně a důvěřujeme si, tak to většinou není vůbec stresující. Nicméně, je to mentálně i fyzicky náročná práce. Ta míra soustředění, která je nutná při celém procesu, je obrovská. Myslím, že by se to někdy dalo přirovnat dokonce k operaci - celou dobu jste obklopeni světlem z lamp, ale nesmíte ani mrknout, abyste nezkazili linku.

Co se týče počtu tetování, které jsem schopný udělat za týden - to vždy závisí na části těla, velikosti a složitosti samotného návrhu tetování. Někdy mi tetování zabere 10 minut, ale někdy i několik schůzek, protože i samotné tělo má své limity. Většinou se snažím nedomlouvat si více jak dvě schůzky za den, protože potřebuji probrat s klientem každý detail návrhu i umístění. Mám dojem, že umístění tetování je možná důležitější než samotný návrh.

Vzhledem k tvým japonským kořenům se nabízí otázka, jestli nějak ovlivňují návrhy tvých tetování.

Tetování má v Japonsku velmi dlouhou historii, která sahá až do roku 10,000 př.n.l. V současné době je irezumi - což je v japonštině označení pro tetování - spojené především s Yakuzou, japonskou mafií. Osobně se tímto stylem příliš neinspiruji, ani co se týče témat či symbolů. Ale snažím se ho studovat z pohledu umístění na těle. Nechávám se například inspirovat japonskou dřevořezbou a uměním obecně, avšak opět jen kvůli kompozici.

Častým motivem v tvých návrzích jsou ženy nebo milostné páry. Mají tyto motivy pro tebe nějaký speciální význam?

Když tvořím nějaký návrh, tak se většinou snažím zachytit náladu nebo nějaký druh sentimentu, beznadějné romantiky, který do návrhů vkládám. Proto často navrhuji milostné páry. Chtěl bych, aby byly vzpomínkou - nebo možná spíš připomínkou někoho.

Rozjel jsi i vlastní tattoo tour a to nejen po Polsku, ale například i v Paříži. Je těžké najít klienty v různých městech Evropy? Je to otázka spolupráce s tamními tetovacími studii?

Vše je zásluhou sociálních sítí a především Instagramu, bez kterého by to prostě nebylo možné. Pouze na této aplikaci jsem získal většinu svých kontaktů a přátel ze zahraničí, které jsem poté poznal i osobně. To platí i pro klienty, kteří díky Instagramu zjistili, že existuji.

Rezervace klientů v zahraničí se díky tzv. guest spots staly stejně jednoduché jako na domácí půdě. Když se svých fanoušků zeptám, kam bych měl přijet, většinou navrhují Paříž nebo jiná francouzská města. Popravdě ani nedokážu vyjádřit, jak mě dojímá, že mohu být součástí života druhých. A stále nedokážu uvěřit tomu, že by nějaký starší muž kolem padesátky mohl sedět u Seiny, jíst bagetu a mít sobě moje tetování.

Před pár týdny jsi založil své vlastní studio ve Wroclawi. Pociťoval jsi, že už potřebuješ pracovat ve vlastním zázemí?

Když jsem se z Budapešti rozhodl vrátit do Polska, věděl jsem, že si tam chci otevřít vlastní studio. Podobně jako s mými tetovacími začátky jsem si řekl - proč ne?

Samozřejmě, že jsem se musel potýkat s mnoha obtížemi. Především s tím, že jsem chtěl vybrat místo a prostor, kde by klienti necítili tlak při výběru tetování, ale pochopili, jak je tento výběr důležitý i pro jejich budoucnost a identitu. To ovšem není příliš ekonomický přístup k podnikání. Nicméně se ukázalo, že mnoho lidí tenhle přístup dokáže ocenit, takže zatím jde všechno skvěle.

Všiml jsem si, že tvé studio se ale nesoustředí pouze na tetování, ale že v něm pořádáš i výstavy a menší koncerty. Budeš se snažit ve svém studiu propojovat různé umělecké disciplíny?

To je můj sen. Wroclaw je zajímavé, mladé a dynamické město, které potřebuje podobná místa. Prostory, které by sjednocovaly umění obecně. Když jsem se bavil s přáteli, došlo mi, že ve Wroclawi není příliš mnoho míst, kde by lidé s vášní pro umění měli možnost svá díla vystavit.

Bavíme-li se o plánech do budoucna, na co se tvoji fanoušci mohou v nejbližší době těšit?

Právě připravuji kolekci triček s mými návrhy. Přimělo mě k tomu několik žádostí od fanoušků, ale musím říct, že celý proces přípravy kolekce mě naprosto vysál. Nejsem si úplně jistý, jestli je to moje negativní nebo positivní vlastnost, ale jsem strašný perfekcionista.

Mimo to ještě přemýšlím, že bych se zaměřil na více "klasické" formy umění, jako jsou obrazy.