Před dvěma roky jsme přinesli rozhovor s hlavními tvářemi organizace iShorts, která se dlouhodobě snaží upozorňovat na krátké filmy. Ty jsou velmi často, a přitom neprávem opomíjeny, ale třeba středeční večer 21. března ukázal, že si pozornost rozhodně zaslouží.
V pražském BIO OKO se totiž promítala pětice studentských filmů, které byly letos v této kategorii nominovány na cenu Český lev.
Organizátorům tak skončil tradiční maraton konce zimy, během kterého mnohokrát promítají kousky nominované nejen na České lvy, ale i na zámořské Oscary. Teď se budou moci soustředit na své další tematické večery, ale my se na chvilku zastavíme u těch studentských děl, které mohli fanoušci mladých filmařů vidět před pár dny. Všech pět nominovaných se totiž pyšní nespornými kvalitami, které dávají naději českému filmu do budoucna. Co mě v pohodlném křesle holešovického kina zaujalo nejvíce?
Humor i hloubka
O sympatický rozjezd se postaralo Přátelské setkání nad sportem, které v duchu fiktivních dokumentů československé nové vlny přineslo obraz vesnického nohejbalu. Obraz byl sice černobílý, ale na ploše 18 minut vytvořil režisér Adam Koloman Rybanský překvapivě zábavné a svou plastičností i barevné pojetí české vesnice, na níž při sportovních kláních nejde zdaleka jen o fyzické výkony. Formální minimalismus pak podkresluje malebný a shovívavý odraz buranství, rasismu, ale i milé pohody.
Stejně jako autor prvního snímku, i režisérka toho druhého přišla své dílo představit osobně. "Přijde mi zajímavé vnímat lidi bez jejich historie, ta je často založena na předsudcích," vysvětlovala Tereza Vejvodová. Popsala Místo jako hledání blízkosti a lásky mezi lidmi, většinu diváků však zaujme především podivný vztah hlavních hrdinů. Na své si přijdou i příznivci znepokojivé atmosféry a pomalého dávkování informací.
Příšerky, Vietnam a tuhé napětí…
Roztomilá animace Kateřiny Karhánkové pak vládla třetímu dílu s názvem Plody moře a dala vzpomenout na slavnou Michaelu Pavlátovou. Krátká a morálně silná pohádka o překonání strachu zajistila drobné odpočinutí od náročnějších témat, v nichž sympaticky pokračoval hraný dokument Bo Hai. Ten rozviřuje zajímavou debatu o mladé generaci Vietnamců žijících v České republice, kteří se dostali někam na půl cesty mezi Vietnamce a Čechy. Kam patří a jak se životem naložit? Dužan Duong využil znalosti subkultury a klade důležité otázky.
A na závěr jsme se dočkali Atlantidy, 2003. Nejambicióznější projekt rozsahem i obsahem zahrnul koprodukční spolupráci hned několika zemí a vypadá jako moderní evropský film. Cena Magnesia za nejlepší studentský film pro autora Michala Blaška je tak zcela na místě, neboť při sledování mladého ukrajinského páru, snažícího se nelegálně získat německé občanství, vás bude místy hodně mrazit. Popis sociálního problému nedávné doby se podařilo skloubit s uměleckým ztvárněním a případné rozpracování do celovečerního díla by rozhodně stálo za to.
Takže zúčastnění diváci rozhodně nelitovali, a pokud jste s kvalitou tuzemské kinematografie aktuálně nespokojeni, není lepší náplasti než podobná připomenutí, že mezi mladou generací vznikají velmi zajímavé kousky. Za zmínku stojí i fakt, že celá pětice nominovaných vznikla na pražské FAMU, což je do dalších let bezesporu výzva pro ostatní školy.
Těšme se na další podobné projekty a budoucí promítání nejpovedenějších kraťasů sledujte na webu iShorts!
