Přestože jsou vyhlídky víc než lákavé, je na místě se ptát, jestli jsme v Česku na takový odvaz připravení. Změna ve vnímání sítí a nových technologií je uvnitř společnosti patrná na každém kroku. Ještě pár let zpátky jsme internetu věnovali v otázce bezpečnosti jen malou pozornost, dneska se ochrana sítí s přehledem dostává na titulní strany médií (a nemyslíme jen webové geek stránky).
Pravdou je, že povědomí lidí o technologiích a otázkách ohledně bezpečnosti podporují především kauzy jako Cambridge Analytica, ovlivňování voleb ruskými trollími farmami nebo aktuální debata o spolehlivosti čínské firmy Huaweii. Data jsou nové peníze a už teď (v době ušmudlané 4G) se o nich mluví jako o nejdůležitější komoditě rozvíjející se společnosti - uživatelé internetu vygenerují každý den 5 miliard GB dat, ze kterých už se dá vytěžit slušná porce informací. A to jsme teprve na začátku.
Kupujte žetony, bude to jízda
Důvod, proč budí spuštění 5G sítě takový rozruch, je docela prostý. S novou generací internetové sítě nejde zdaleka jen o to, že budete moct zavolat babičce z Chorvatska přes FaceTime bez sekání. Nemluvíme jen o přechodu na svižnější internet, ale o úplně nové technologické realitě. Nová síť sice bude podstatně rychlejší, co je ale důležitější - bude mít výrazně nižší odezvu. Do hry tak vstupují technologie, které zatím kvůli dlouhým reakčním časům nemohly být brány v potaz, třeba autonomní řízení nebo operace na dálku.
"Prostřednictvím 5G sítí a budoucí komunikační technologie se významně posílí a změní doprava, energetika, zemědělství, výroba, zdravotnictví nebo třeba obrana. Očekává se, že vysokorychlostní technologie umožní skutečný digitální rozvoj, s čímž je spojená automatizace každodenních činností a využití internetu věcí v plném rozsahu," nastiňuje hudbu blízké budoucnosti Jaroslav Šmíd, náměstek ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Síť páté generace zároveň mnohonásobně posílí možnosti využití rozšířené a virtuální reality v nejrůznějších odvětvích. Zpracování dat nebude probíhat přímo v zařízení, ale v síti jako takové, technologii tak bude moct využívat každý s jakýmkoliv telefonem podporujícím 5G. Dalším očekávaným směrem je evoluce v komunikaci lidí a zkracování vzdáleností, ať už mezi rodinnými příslušníky nebo třeba pracovníky jedné firmy v officech na různých místech planety.
Jak by to mohlo v budoucnosti běžně vypadat, zažili návštěvníci letošního Karlovarského filmového festivalu - Vodafone tu v průběhu akce spustil první funkční 5G síť v Česku, díky které se na pódiu během holografického telefonátu objevil technologický šéf firmy Milan Zika, tou dobou sedící na židli v pražských Stodůlkách. Na opravdové Star Wars si ale budeme muset ještě pár let počkat. Jak padlo i ve Varech, holografické hovory jsou na přenosovou rychlost internetu obrovsky náročné a bylo by naivní si myslet, že se podobné možnosti objeví současně se spuštěním 5G sítě. Bez obav se ale dá říct, že máme slušně nakročeno.
Rizika zářné budoucnosti
Spuštění plnohodnotné 5G sítě se dá v Česku očekávat do roku 2024. A s ním stoupne si objem informací přenášených přes internet mezi jednotlivými zařízeními. Podle Jana Vokurky, zakladatele společnosti ADSL, která klientům poskytuje komunikační služby, se právě s tím pojí větší bezpečnostní rizika: "Jakékoliv narušení může mít neskutečné dopady. Na 5G budou závislé třeba zdravotnické služby, takže případný výpadek může přímo ohrozit i lidské životy. Zajištění bezpečnosti je tedy klíčové."
Dalo by se oponovat, že každý pokrok a každá technologie s sebou nesou nové hrozby. V případě budoucnosti napojené na internet je však riziko zneužití dat, nebo rovnou technologie jako takové, přece jen o něco jednodušší. Postavit plot s ostnatým drátem kolem informací nebo serverů je zkrátka dost abstraktní řešení. Útočníci, kteří se k nim navíc snaží dostat, jsou v anonymním časoprostoru internetu jen těžko vystopovatelní. S tím souhlasí i Jaroslav Šmíd z NÚKIBu: "Technologický vývoj s sebou přináší významná rizika pro důležité veřejné zájmy a má dopady na národní bezpečnost. Můžou to být například pokusy o kontrolu nebo rušení našich komunikačních kanálů a přenášených informací. V digitalizovaných společnostech to může mít vážné následky."
NÚKIB si rizika uvědomuje a v otázce technologické bezpečnosti se snaží nezaspat. V květnu tak například v Praze hostil Mezinárodní konferenci o bezpečnosti sítí 5. generace, výstupem z ní je dokument Pražské návrhy, který se věnuje právě významu bezpečnosti v digitálním světě. I dokument se zmiňuje o ‘škodlivých aktérech, kteří dnes působí v kybernetickém prostoru, mimo jiné se záměrem paralyzovat fungování států nebo podniků’.
Chcete se dozvědět více o kyberbezpečnosti?
Doražte 17. října na naši kyberbernetickou konferenci Studenta Cyber Party. Budeme mluvit o tom, jak se v dnešní internetové době chrání stát, jaké jsou reálné problémy Česka a jak se jim můžeme bránit. Na toto téma pohovoří i odborníci z Bezpečnostní informační služby. A to zdaleka není všechno. Koukněte na FB event nebo na www.studenta-party.cz
Nejde o modelový příklad, útoky na celá města už dnes nejsou něčím nepředstavitelným. Letos v květnu se do vážných problémů dostalo americké město Baltimore, kde hackeři zašifrovali zastaralé počítačové systémy a za vrácení věcí do původního stavu požadovali výkupné v přepočtu necelé dva miliony korun (nebo 13 bitcoinů, chcete-li). Přestože si město s pomocí odborníků dokázalo některé správní systémy rozšifrovat (zdaleka ne všechny), mnoho funkcí zůstalo na dlouhé týdny mimo provoz. Ve městě tak nebylo možné získat stavební povolení, prodávat a přepisovat nemovitosti nebo třeba platit pokuty. Město odhaduje, že ho celá eskapáda nakonec vyjde na něco málo přes 18 milionů dolarů - část pokryjí náklady za rozšifrování kódů, druhou pak ztráty na daních, ušlé poplatky a neproplacené pokuty. Nic velkého.
Úniky informací nejsou neobvyklé ani v našich lesích a hájích, pro příklady nemusíme chodit daleko. Na konci července letošního roku napadla podle potvrzených informací servery ministerstva zahraničních věcí cizí státní moc, stopy vedou do Ruska. Protože se nejedná o první útok na data české diplomacie, objevují se otázky, jestli se jako země dokážeme případným incidentům bránit a jak vůbec zvládneme chystaný přechod na mnohem výkonnější 5G sítě. "Česko má obrovský technologický dluh. V minulosti se upsalo k různým nevýhodným zakázkám na předražené IT systémy, zároveň je složité vyměnit dodavatele kvůli existujícím smlouvám. Každá aktualizace a změna současných postupů je proto velmi nákladná," popisuje v podcastu Vinohradská 12 situaci datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka.
Po reakcích, jakou byla ta od vicepremiéra a šéfa ministerstva vnitra Jana Hamáčka, podle kterého vyjde finančně lépe zahladit následky kybernetického útoku, než budovat zabezpečení systémů jeho resortu (svůj postoj Hamáček později zmírnil s tím, že je potřeba si vybrat, co vnitro zabezpečí a co ne), nebo po zjištěních, že ochranu ministerstva zahraničních věcí zajišťuje jediný pracovník bez veřejné profesní minulosti, případně, že NÚKIB, který je za kybernetickou ochranu naší země zodpovědný, přijme rozhodnutím vlády o čtyřicet nových zaměstnanců méně, kvůli čemuž bude mít problém zajistit své zákonem uložené úkoly, bychom u příležitosti zavedení 5G sítě v Česku mohli (s trochou nadsázky a černého humoru) očekávat spíš další ruské tanky.
Ať jsme fér, problémy se ale netýkají jen Česka, což dokazuje popsaný případ z Baltimoru a mnoho dalších, které za poslední půlrok proběhly médii. Podle náměstka ředitele NÚKIB Jaroslava Šmída je to u nás tak 50:50: "Na něco připravení jsme, ale zdaleka ne na všechno. Na druhou stranu bezpečnost obecně není nějaký konečný stav, ale kontinuální proces. A i v oblasti bezpečnosti musí být v rozumné míře používáno pravidlo "poměr cena / výkon", samozřejmě v jiném smyslu a poměru než třeba u obchodních transakcí."
Co si sám neuděláš…
Přestože se s příchodem 5G sítí pro běžné používání internetu podle odborníků zase tolik nezmění (kromě lepšího downloadu, holografických telefonátů, virtuální reality, nových aplikací a dalších věcí, které si zatím ještě nedokážeme ani představit), není problematika budoucí kybernetické bezpečnosti příběh ‘O nás bez nás’. Jako studenti škol nebo zaměstnanci firem a institucí neseme za bezpečí jejich databází, emailů nebo vnitřních sítí sami svůj kus zodpovědnosti. Většina kybernetických útoků je totiž vedená proti nejslabšímu článku v řetězci - a tím jsou lidé samotní.
"Existuje typ útoků, které dokážou zneužít lidský faktor a ‘obalamutit’ člověka. To znamená, že i pokud se hackeři někam nenabourají, nebo to vzhledem k použité ochraně zařízení nedokážou, můžou zkusit falešným emailem nebo zprávou zahrát na city kolegovi a vytáhnout z něj třeba důležité heslo nebo dokumenty," vysvětluje realitu Jan Cibulka ve Vinohradské 12. Je tedy na každém z nás, abychom své chování na síti nepodceňovali.
Odborníci se nicméně shodují, že díky větší komunikaci bezpečnostních hrozeb skrz masová média, se základní přehled mezi lidi dostává a my si tak rizika internetové společnosti začínáme uvědomovat. A laxně k informovanosti nepřistupuje ani NÚKIB. "Náš úřad připravil v oblasti vzdělávání několik projektů pro úředníky a žáky základních škol, nebo informační dokumenty pro rodiče, širší veřejnost a seniory," vyjmenovává náměstek NÚKIBu Jaroslav Šmíd s tím, že potřebné informace je možné najít na internetových stránkách úřadu. Sám dodává, že přestože je přístup k zodpovědnosti individuální a my můžeme mít někdy dojem, že se naše okolí nesnaží dostatečně, neměli bychom rezignovat a upustit od maximální snahy držet bezpečnost na adekvátní úrovni a na budoucí hrozby se raději připravovat v předstihu.
Pro život v 5G síti tak pro obyčejného smrtelníka platí podobná pravidla, jako v současné 4G - i když se před námi za pár let otevře úplně nový svět, plný zatím netušených technologických možností, nejlíp uděláme, pokud budeme obezřetní, do různých služeb budeme používat různá hesla, nebudeme veřejně sdílet soukromé informace a když bůh dá, tak třeba i číst všeobecné obchodní podmínky.
