"Pro nás je důležité to, že jsme - Česko a země Visegrádu společně s Itálií - zabránili prosazení spitzenkandidáta. Od začátku jsme tento systém kritizovali a odmítáme jej. A nakonec jsme byli úspěšní," prohlásil Babiš po zvolení von der Leyenové do čela Komise. Podle něj je to zkušená konzervativní politička, která zná náš region a je pro nás podstatně lepší volbou než původní kandidát z Nizozemska Frans Timmermans. Babiš ale nepřinesl argumenty, proč je pro nás nepřijatelný (kromě jeho rozdílného názoru na migrační kvóty, což už není úplně aktuální téma). Zřejmě jde tedy jen o službu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi (Babiš ho označuje za svého přítele). "Problém byl, že Timmermans byl vůdčí osobností vedení o porušování vlády práva v Maďarsku a v Polsku. Pan premiér se bohužel často přikloňuje na stranu pana Orbána a začal hájit jeho zájmy, i když k tomu nebyl úplně dobrý důvod," řekl Luděk Niedermayer (TOP09) v pořadu Pro a Proti na Českém rozhlase Plus.
V "balíčku" s Timmermansem ve vedení Komise měla být také Bulharka Kristalina Georgieva, jediná zástupkyně z východu. Místo ní teď bude summitům předsedat Charles Michel, který nedávno kritizoval zablokování migračních kvót V4. "Tím, že neustále, opakovaně a systematicky odmítají projevit minimální solidaritu, otevírají tyto země automaticky politickou diskuzi o Schengenském prostoru a ve skutečnosti otevírají také otázku vlastního místa v něm," řekl Michel v prosinci na tiskové konferenci. V4, potažmo i Česká republika, už tedy nemůže počítat se schovívavostí, s jakou summity doposud vedl Tusk - často povolil vyjednávání až do nočních hodin, jen aby si státy z východu mohly prosadit nějakou výjimku či poznámku pod čarou.
Neutrální Evropa, Babiš je proti
Zpět ale k hlavní postavě - Ursule von der Leyenové. Jakožto předsedkyně Komise, výkonného orgánu EU, bude koordinovat navrhování rozpočtu, rozdělování prostředků EU, dodržování práva v členských zemích, a hlavně předkládání návrhů zákonů (což má v gesci právě Komise, a ne občany volený Evropský parlament). A že by se její vize o dalším směřování EU nějak podobala tomu, co Babiš prosazuje, rozhodně říct nejde.
"Chci, aby byla Evropa prvním klimaticky neutrálním kontinentem," zdůrazňovala von der Leyenová v proslovu před europoslanci nejvíce ekologický přístup k životnímu prostředí. Během prvních 100 dnů úřadování chce přijmout jako evropský zákon závazek, že do 2050 na území unie téměř nebudou vznikat emise skleníkových plynů, což Babiš odmítá. Do 2030 chce snížit nová předsedkyně Komise také emise, a to o celých 55 procent. "Budeme muset například rozšířit systém emisních povolenek na leteckou i námořní dopravu, budeme se také muset podívat na to, jak evropské firmy a průmysl budou moct přejít na klimaticky neutrální technologie," zmínila v projevu.
Velkým tématem spousty českých i visegradských státníků zůstává bezpochyby migrace. "Při hledání komplexního řešení budoucnosti migrační a azylové strategie EU bude V4 zdůrazňovat její vnitřní i vnější dimenzi a posilování ochrany vnější hranice EU s cílem zajistit bezpečnost občanů EU a řádné fungování Schengenské zóny," napsala Studentě ředitelka tiskového odboru ministerstva zahraničí Zuzana Štichlová. Leyenová se také zasazuje o udržení otevřených vnitřních hranic a o to přísněji chce střežit ty vnější - mluví o zvýšení pobřežní stráže na 10 tisíc členů, a to rychleji, než počítá aktuální plán. Zde má tedy její postoj opravdu více společného se stanoviskem zemí V4 než ten Timmermanse, který často země ze střední a východní Evropy kritizoval za nesolidární přístup. Timmermans ale ve vedení Komise zůstává na pozici místopředsedy, a tudíž i jeho vliv bude jistě znát. Nadto ani Leyenová není proti zachraňování lidí na moři, jen chce zároveň rozbíjet také sítě převaděčů. "Potřebujeme empatii i rozhodnou akci," říká. Sama přijala do rodiny v roce 2014 mladého uprchlíka ze Sýrie.
Poteče do Česka méně dotací?
Dále chce německá politička podporovat malé a střední podniky a tím posilovat sociálně-tržní ekonomiku. Mezitím ale vláda ČR tlačí na to, aby evropské dotace mohly dostávat i velké společnosti, z čehož těží mimo jiné i koncern Agrofert vlastněný skrz svěřenecké fondy Babišem. Podle von der Leyenové by měla unie zavést také jednotnou minimální mzdu. Jenže i z příznivých podmínek pro zaměstnavatele V4 těží.
Zatímco naši politici často zdůrazňují nutnost udržení národní suverenity, von der Leyenová už v roce 2011 německým novinářům sdělila, že jejím "cílem jsou spojené evropské státy, federální spolek, jako je Švýcarsko nebo Německo". Nyní už ale přeci jen tento názor mírní a říká, že budoucnost EU vidí více realisticky. Chce posílit vliv občanů na instituce a slíbila, že přestože jediná přímo volená unijní instituce - parlament - nemůže navrhovat vlastní zákony, když poslanci s nějakým návrhem přijdou, ona ho skutečně předloží ke schvalování.
Avizovala také tvrdší postup v otázce kontroly vlády práva, tím chce podmínit proplácení evropských dotací. "A kdyby byla v této oblasti nakonec příliš měkká, bude mít po svém boku jako prvního viceprezidenta Franse Timmermanse, od kterého nelze očekávat, že s prosazováním tohoto unijního principu poleví," upozornil politolog Vít Dostál v Respektu. Portfolio kontroly vlády práva Timmermansovi totiž zůstává.
Počítejme spíš s podřadnějším portfoliem
O žádné výhře našich diplomatů ve vyjednávání o vedoucích postech v EU, jak o tom hovoří Andrej Babiš, tedy nemůže být řeč. Zřejmě se naše pozice nezlepší ani jmenováním nové eurokomisařky či eurokomisaře. "Jakýkoliv kandidát, který by vzešel z vlády hnutí ANO, nemůže podle zákulisních informací počítat s žádným portfoliem, kde by šlo o rozdělování velkých peněz. Nezapomínejme, že Ursula von der Leyenová, která portfolia rozděluje, je z Německa stejně jako eurokomisař pro rozpočet, který má audity v gesci, Gunter Ettinger," řekl zpravodaj ČRo v Bruselu Viktor Daněk v pořadu Vinohradská 12. Výrokem narážel na nedávné audity EU v Česku, které upozorňují na trvající střet zájmů Babiše, ale i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). Část zemí už svého kandidáta má, v Česku se nejvíce hovoří o současné eurokomisařce Věře Jourové (ANO), kterou podporuje podle Aktuálně.cz i opozice, a o europoslankyni Ditě Charanzové (také ANO).
Jourová uspěla v minulém období hlavně v ochraně spotřebitele na internetu, kdy se postavila gigantům jako je Facebook, Youtube a další a zavedla například GDPR. Časopis Time ji jako první Češku zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností roku. "Ráda bych něco, co bude mít souvislost s tím, co jsem dělala doteď. Může jít třeba o společný trh nebo digitální agendu," řekla v červnu pro Aktuálně.cz o dalším možném angažmá v Komisi. "V této chvíli si myslím, že vnitřní trh nebo obchod by byly určitě nejdůležitější," řekl Andrej Babiš v květnu ČT. Portfolio vnitřního trhu je však jedno z vlivnějších, o kterých se už vyjednává i bez České republiky, která do Bruselu ještě neposlala ani konkrétní jméno kandidáta.
