vánoce a peníze

#komentář: All I want for Christmas is prachy

Hysterický křik, pot, bezradnost ve tvářích a nahromaděná energie, která chce akutně ven. Od půlky listopadu kýčovitá červená výzdoba. Vlezlé dětské reklamy s popěvkem, který chytne a nepustí. Strach, hnus a shon. Do toho všeho nekonečné opakování hitu Last Christmas a vzpomínka na Mariah Carey před fackou od plastické chirurgie. Objemy půjček narůstají; copak by si o nás řekli, kdybychom nepřinesli dárek alespoň za desítku? Tu televizi vem minimálně se stodvacetipalcovou úhlopříčkou. Mámo, nasedej do esúvéčka pojedeme do ócéčka, snad nám to všechno nevykoupili. Vánoce jsou tady a s nimi zápach triumfu konzumerismu.

Každý další rok, kdy musím být svědkem tohoto zmaru, mi připadá naléhavější věta Marka Fishera, britského kulturního teoretika, který svou knihu Capitalist Realism: Is there no alternative? zahajuje větou: "Je jednodušší si představit konec světa než konec kapitalismu.". Neexistuje snad výmluvněji zachycená esence ducha doby kapitalistického realismu, jehož výlučnou dějinnou úlohu si po roce 89 dovolí zpochybňovat pouhých pár levičáckých bláznů a nově jeden marginální dredatý anarchokapitalista.

nakupování
life
Proč si kupujeme drahé věci? Tlak vrstevníků i pocit štěstí
12. 12. 2018
3 minuty o nemateriálnu

Absence kritiky však nemění nic na reálné povaze současného kapitalismu. Bohatí bohatnou a stále užší skupina kumuluje do svých rukou obrovskou moc, kterou přímo i nepřímo působí na vrcholné představitele politiky. Sílu, která by kapitál měla vyvažovat, si podmaňuje. Tvůj spolužák si možná místo holek v bikinách lepí na zeď Jeffa Bezose, jehož Amazon Web services kontroluje přes třicet procent světových cloudových služeb, a tvoří tak jeden z odporných bits & bytes monopolů. Podobným týpkem je třeba i dobrácký Bill Gates, jehož Windows sice každý nesnáší, ale velkou záhadou se objevuje v 84 procentech světových počítačů. Vždycky se ptám, kdo je vlastně fanoušek těchto podniků. Kritika bez alternativy je však hodna pivního lamentování. Řeknu vám radši tajemství.

Existuje třetí cesta - distributismus - která vychází z křesťanského učení papeže Lva XIII. a následně ji zformovali G. K. Chesterton a Hilaire Belloc. Věří v etiku a morální zásady, které klade před čistý materiální zisk. Věří v solidaritu a spolupráci při překonávání problému. Je založen na společné lokální identitě, rodinné i geografické. Věří ve společnou motivaci a iniciativu zdola. Vždyť tohle je duch pravých Vánoc!

Vánoce
life
Uhlíková stopa Vánoc: Jak oslavit svátky v souladu s planetou
18. 12. 2018
3 minuty o Vánocích

Zjednodušeně jde o formu družstevnictví. Zdárnými příklady, že družstevnictví může fungovat i ve velkém, je baskické družstvo Mandragon Cooperative, které zaměstnává ve vysoce specializovaných technických odvětvích přes sedmdesát tisíc pracovníků, z nichž mají všichni podíly na vlastnictví a volí vedení z vlastních řad. Běžně se však jedná o malé rodinné firmy, hospodářství nebo lokální živnostníky.

Naše generace je těžko zařaditelná na pravolevé ose, které odpovídá klasické dělení Kapitalismus (vpravo) - Socialismus (vlevo). Svědčí o tom i velká podpora Pirátské strany. Jsme všeobecně více konsensuální a spíše než čisté hromadění majetku prahneme po smyslu a naplnění. Internet nám dal komunikační nástroj, na jehož základě se dokážeme rychle a efektivně spojit s lidmi se stejným cílem. Společný dobrovolný zájem tak postupně může sloužit jako jednotící prvek a tolik kýžený zdroj odhodlání pro překonání systémových problémů, jako je znečištění životního prostředí, nestabilita systému, chudoba a dluhy. Co třeba začít těmito Vánoci a koupit čistě lokální dárky? Třeba takové, pro něž byste si byli schopni dojet od svého bytu na bicyklu.

Obsáhlejší analýze distributismu se věnuje YouTube kanál Ownership Economy

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější