Ať už se na problematiku životního prostředí díváme jakkoli, zvyšování teploty Země je podloženo nespočtem vědeckých výzkumů, a že se to děje, potvrzuje vědecká obec napříč zaměřeními. Podle dat americké NASA např. od konce 19. století průměrná teplota planety Země stoupla o 1,1 stupňů Celsia. Mezi lety 1880 a 1980 zároveň stoupla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře asi o 30 % a od roku 1980 stoupá ještě o dost rychleji.
Proč by nás to mělo zajímat?
Oxid uhličitý je skleníkový plyn, což znamená, že v atmosféře zadržuje teplo (a povrch Země je tak díky němu v podobné situaci jako rajčata ve skleníku vaší babičky). Tento jev je poměrně přirozený a žádoucí - teplota na zemském povrchu by totiž bez něj byla pod bodem mrazu. Jenomže! Příliš velké množství skleníkových plynů v atmosféře může vést k méně a méně propustné střeše daného skleníku, a tudíž i k přehřívání rajčat, tedy v tomto případě planety, což má logicky za následek klimatické změny.
A právě tady nastupuje druhá banda, která tvrdí, že v historii naší planety se podobné klimatické cykly už několikrát opakovaly, a momentální oteplování Země tak není ničím jiným než běžnou součástí jejího přirozeného vývoje. I NASA samotná potvrzuje, že za posledních 650 000 let došlo až k šesti vlnám klimatických výkyvů, které náhle ukončila poslední doba ledová před zhruba 7000 lety.
A první skupina se brání tím, že od konce 20. století se teplota na povrchu Země zvýšila mnohem rychleji, než jak naznačoval předchozí vývoj, a vinu za tento jev dávají především lidským aktivitám. Většina vědců se totiž dnes shoduje, že náhlý nárůst oxidu uhličitého v ovzduší způsobuje do velké míry spalování fosilních paliv a další lidské aktivity spojené s průmyslovou výrobou, vysokou zemědělskou produkcí, emisemi motorových vozidel nebo třeba odlesňováním velkých ploch. Kritici teorie globálního oteplování na druhou stranu argumentují tím, že CO2 je přirozenou složkou atmosféry a lidské aktivity na jeho míru v ovzduší nemají žádný vliv.
Aspoň pro ty medvědy
Oteplování zemské atmosféry má za následek různé změny životního prostředí, které jsou v posledních letech velmi viditelné. Ať se to děje přirozeně, nebo nepřirozeně a ať se to děje kvůli člověku, nebo ne, děje se to. Ledovce tají, mořská hladina stoupá, a podle National Geographic vědci předpokládají, že do konce 21. století ještě stoupne o 18 až 59 centimetrů. Zároveň dochází k vysušování kontinentálních vodních zdrojů, a v důsledku toho i k vymírání některých živočišných druhů a rostlin. Jedním z nejvíce alarmujících případů je možnost úplného vymření ledních medvědů v důsledku tání ledovců, což potvrzují mimo jiné i biologové Martyn Obbard a Ian Stirling. A to asi nechce nikdo z nás, aby lední medvědi vymřeli, ne?
Tak ať už věříte, nebo nevěříte v globální oteplování a ať věříte, nebo nevěříte, že ho způsobuje člověk, chovat se k planetě ohleduplně, snažit se snižovat emise a neprodukovat zbytečný odpad rozhodně můžete. Aspoň kvůli těm medvědům.
