Požáry umí měnit barvu oblohy
Na videích to vypadá jako scéna z tvrdé dystopické budoucnosti, případně jako fakt tvrdá kocovina spojená s absintovými halucinacemi. Nicméně jde o skutečně pravé záběry a fotky ze Sumatry. Za přepálenou červenou barvu mohou (ne)překvapivě požáry, jejichž přirozená aktivita díky období sucha v těchto měsících v Indonésii vrcholí. Svou část viny ale na požárech mají i velké korporace a drobní farmáři. Využívají totiž suchých podmínek k vypalování polí proto, aby se zbavili nežádoucí vegetace a zničili rezidua případných nemocí plodin.
Díky požárům tak může nastat i tzv. Rayleighův rozptyl, což je obecně rozptyl světla, který se tvoří na molekulách plynu i na jiných menších částicích (jedním z důsledku tohoto jevu je i to, že "klasická" barva oblohy je modrá). "V kouřovém oparu jsou nejhojnější částice velikosti asi jeden mikrometr, ale tyto částice nedokáží změnit barvu světla, které vidíme," komentoval situaci pro BBC Koh Tieh Yong z Singapurské univerzity sociálních věd. Zároveň ale vysvětlil, že kouř z požárů obsahuje ještě menší částice a ty za určitých podmínek mohou změnit barvu oblohy na červenou tak, jako se minulý týden stalo v Indonésii.
V Brazílii pro změnu temno
Největší brazilské město Sao Paulo zažilo podobnou apokalypsu už v srpnu. Akorát místo červené barvy město pohltila temnota. Množství kouře z tehdy rekordního počtu požárů napříč Amazonií se projevilo jedno pondělní odpoledne, kdy se kolem 15:00 začalo doslova z čistého nebe stmívat. I přestože v mnoha ohledech situace připomínala zatmění slunce, astronomové nic takového předem nehlásili a ve městě i na sociálních sítích propukla nenápadná panika. Po více než hodině se ale temnota rozptýlila. Při následné analýze vědci došli k závěru, že hodinové temno nastalo díky kombinaci vysoké oblačnosti, kouře a právě vanoucí studené fronty.
Co byste v případě červené oblohy dělali vy? Hoďte echo do komentářů.