1. pitomost: Ježíšek se narodil 24. prosince
Pokud si dodnes myslíte, že slavíme Vánoce 24. prosince, protože se ten den narodil Ježíš Kristus, musíme vás zklamat. Podle křesťanské tradice je dnem narození Páně až 25. prosinec (pokud pomineme fakt, že se jedná o datum vyčarované odkudsi ze vzduchu). Dárky rozbalujeme o den dřív kvůli Židům, kteří počítají počátek dne od západu slunce. Oslavy narození Ježíše, který byl židovského původu, tak začínají po západu slunce 24. prosince.
Že jste to věděli? Tak od nás stejně nedostanete pochvalu. S tím narozením Ježíše to totiž není tak jednoznačné…
2. pitomost: Ježíš se narodil 25. prosince
Přesné datum narození Ježíše Krista ve skutečnosti nikdo neví. Během staletí se ho spousta lidí snažila vypočítat a nalézt indicie v Bibli, ale výsledkem je jen spousta možných termínů. A zimní měsíce vypadají velmi nepravděpodobně. Nejčastěji se jeho příchod na svět zasazuje do podzimního období.
Prosinec versus Bible
Příběh o narození Ježíška zná většina z nás. Na jeho počátku se pastýřům s jejich stády zjevuje anděl a sděluje jim novinu o Ježíšově narození. Vzhledem ke klimatu v Izraeli se tam stáda pasou od března do listopadu, prosincové datum narození tak neobstojí. A podobných zpochybnění se dá v Bibli najít víc.
Co přesně církev vedlo k prosincovému datu, nevíme. Jeho symbolika je ale ve spojení s dlouhými zimními nocemi víc než jasná: Ježíš jako světlo přichází do největší temnoty a přináší naději.
3. pitomost: Vánoce se slaví už od pradávna
Pro prvotní křesťany bylo (a můžeme říct, že stále je) ve skutečnosti mnohem důležitějším datem Kristovo zmrtvýchvstání, tedy Velikonoce. Oslavu narození si spojovali s pohanskými a římskými tradicemi, které jim nebyly po chuti. Na první oslavu narozenin si tak Ježíš musel počkat až na začátek čtvrtého století, kdy církev ustanovila jako datum 25. prosince. Což nás přivádí k další blbosti…
4. pitomost: Vánoce slavíme v prosinci, protože církev chtěla vyštípat pohanský slunovrat
Nenásilné převedení pohanů na křesťanskou víru pomocí převzetí jejich svátku, je oblíbenou teorií široké veřejnosti. Ve skutečnosti to ale vypadá, že šlo jenom o trochu matiky a biologie.
Křesťanský spisovatel Tertullianus zjistil, že datum Kristova ukřižování vychází na 25. března. Vzhledem k tomu, že podle Bible byl Ježíš ukřižován a počat ve stejný den, stačilo jednoduchou matikou přičíst 9 měsíců těhotenství a voilá, jsme zpátky u 25. prosince.
Proti této teorií mluví i fakt, že první zmínka o tomto důvodu pochází až z 12. století. Církev se navíc ve svých počátcích od pohanů přísně distancovala a první nápady na obsazení pohanských svátků se objevily až ve chvíli, kdy byly Vánoce v plném proudu.
5. pitomost: O Vánocích je nejvíc sebevražd
Tohle je mimořádně oblíbená a tradovaná blbost, předávaná z generace na generaci. Všudypřítomná honba za dárky a teplem rodinného krbu k tomu přímo svádí, ale opak je pravdou. Podle Českého statistického úřadu je prosinec dokonce měsícem s nejmenším výskytem sebevražd. Na prvních příčkách sedí březen a duben.
6. pitomost: Advent začíná 1. prosince
Tohle pro vás asi bude velké překvapení na závěr: začátek Adventu připadající na 1. prosince zpopularizovaly pravděpodobně až adventní kalendáře. Je totiž mnohem jednodušší tisknout pořád tu stejnou sadu čísel. Podle tradic Advent začíná tu neděli, která je nejblíže 30. listopadu, to znamená v období od 27. listopadu do 3. prosince. Tak příště mrkněte do kalendáře, ať víte, kdy správně zapálit první svíčku na věnci.
