Kolik času nám ještě zbývá?
Záleží na tom, jak rychle a efektivně budou řešit naše politické garnitury problém s klimatem. I když je pravda, že se říká, že kdybychom teď omezili veškerou produkci skleníkových plynů, tak stejně ještě sto let bude stoupat teplota, než začne klesat. Ale když začneme teď nebo v následujících několika letech či měsících něco dělat, tak by toho času mohlo být teoreticky ještě dost.
Co nám hrozí?
Hrozí nám to, co už se v malé míře děje. Vymírání druhů, masivní migrace (oproti migrantské krizi kvůli válce na Blízkém východě) kvůli třeba dezertifikaci, která probíhá v oblastech Sahelu na rozhraní Sahary a Severní Afriky. Nastanou horší podmínky pro život obecně.
Není to jen přirozený vývoj planety, střídání doby ledové a meziledové?
Od 18. století máme vědomou průmyslovou revoluci, nyní se mluví o průmyslové revoluci 4.0, která by sice měla napomoci snížit emise, ale na druhou stranu pořád je to průmysl a myslím, že je to něco, co ještě nemá v historii obdoby. Přirozený to asi není. Je pravda, že vždy, předtím, než přijde doba ledová, tak se trochu oteplí, než se masivně zase ochladí, ale my to určitě nechceme vyvolat uměle.
Škola je budoucnost, ale když je budoucnost nejistá, je k ničemu
Kdo nebo co je organizace Fridays For Future?
Je to mezinárodní organizace, která vychází z prvopočátku od dívky ze Švédska, jmenuje se Greta Thunberg, která si asi před půl rokem místo toho, aby šla do školy, stoupla před parlament, kde protestovala proti nečinnosti politiků vůči změnám klimatu. Okolo toho se zvedlo tohle hnutí, které pořádalo dost nepravidelně demonstrace spíš právě v západní Evropě. Je to středoškolské hnutí, přičemž ta účast je dost vysoká. Hlavně to bylo v Německu, Švýcarsku, Francii a právě 15. března je to mezinárodní stávka koordinovaná ve všech zemích včetně České republiky, která se přidala až teď.
A proč až nyní? Co je tím důvodem, že se Česká republika přidala až nyní, když se v zemích stávkuje už dávno?
Myslím, že to nesouvisí moc se zájmem nebo nezájmem českých studentů o životní prostředí, ale je to jako ve všech sférách. Nejen v environmentalistice, ale i v umění, ekonomice, průmyslu, v dopravě. Vše přichází trošku později, protože přece jen jsme ten post totalitní stát. Mně osobně přišlo téma globálního klimatu stejně důležité i předtím než jsem znal Fridays For Future.
Nebylo by pro středoškoláky užitečnější, aby chodili do školy spíš než demonstrovat?
Nejprve bych chtěl říct, že nestávkujeme měsíc, stávkujeme zatím jeden den.
A hodláte případně pokračovat?
To ještě za Česko nemůžu říct.
Greta Thunberg třeba stávkuje pravidelně místo školy.
Jasně, ale nikde nemůžeme vyvolat každý týden masivní stávku. Stávka se dá zorganizovat jen občas jednorázově, když je ve školní dobu, protože mně samotnému by to přišlo škoda a mimo to i nepraktické nechodit každý pátek do školy.
Vraťme se zpět k otázce, jestli by se děti měly radši učit.
Jde o to, že ve škole se sice učíme o něčem, co možná v budoucnosti využijeme, ale když je budoucnost nejistá z hlediska klimatu, tak to nemá moc smysl. Když by došlo k masivnímu zvedání teploty, zvedání hladin oceánů, polovina lidí by byla v humanitární krizi, neměla by ani na vzdělání. Spíš by řešila základní otázky přežití. Je důležité věnovat se obojímu, abychom mohli postupovat v osobních životech, ale aby k tomu byly zároveň nějaké podmínky.
Proč se ta stávka neudělá třeba o víkendu nebo odpoledne po vyučování?
Myslím, že ze stejného důvodu, jako jsem říkal před chvílí. Kvůli budoucnosti. Škola je budoucnost, ale když je budoucnost nejistá, je k ničemu.
Máte konkrétní požadavky, které by měl stát provést? Prohlášení na vašem webu je dost obecné.
Náš požadavek je, aby ČR do roku 2030, což je reálný požadavek, zavřela všechny uhelné elektrárny a nahradila je obnovitelnými zdroji, protože to je jeden z největších zdrojů emisí a skleníkových plynů. Také využít většího potenciálu biozemědělství. Když budeme dávat větší prostředky na biozemědělství, může to zvýšit poptávku, takže to sníží cenu, což by bylo fajn, kdyby se lidi zajímali o to, co jedí. Dobré by bylo, aby stát udělal osvětu ohledně konzumace živočišných potravin, protože to není moc přínosné pro životní prostředí.
V roce 2016 většinu skleníkových plynů vyprodukovala Čína, USA a Indie. Asijské země představují také velký problém co se týče třeba plastů. Jak chcete stávkami v Evropě ovlivnit zbytek světa a státy jako je Čína, které nejvíce ovlivňují změnu klimatu?
Ta stávka není jen evropská, ale je globální. A jsem si jistý, že v Číně také bude probíhat.
Studentské stávky budou opravdu probíhat i v Číně? To víš, nebo si to myslíš?
Vím. Budou tam probíhat protesty (kde všude budou probíhat protesty můžete vidět na mapě zde, pozn. red.). Většina průmyslové výroby se přesunula do Asie, ale přece jen Evropa má ve světě nějaký hlas. Když my jako Evropa, případně USA, vyvineme nějaký tlak, který je podepřený realizovanýma změnama, tak motivujeme menší země, které jsou na našich ekonomikách závislé a v nejhorším můžeme podniknout nějaké násilnější opatření, jako jsou sankce co se týče importu.
Chtěl bys například Čínu přinutit chovat se šetrněji k životnímu prostředí sankcemi?
Když nějakým způsobem podpoříme naší soběstačnost a omezíme import z Číny, tak Čína nebude mít tolik kam vyvážet, takže bude muset omezit výrobu. Rozhodně to ale není úplně ideální řešení. Spíš my podnikneme dokazatelné změny, takže Čína nebude mít nejlepší pozici v mezinárodní politice. Budeme se moci "ohánět" čísly, které dokáží, že jsme tu změnu už udělali a oni ne. Mohli bychom jim ukázat, že tahle planeta kvůli nim trpí. Z toho morálního hlediska by tak k tomu byli přitlačení a nebude to ani moc násilně. Je to ale běh na dlouhou trať, zvlášť co se týče exportně zaměřených ekonomik v Asii.
Nechceme akci politizovat
Jak hodnotíš akce jako je například konference v Davosu?
Podle mě je diskuze v něčem mnohem funkčnější než stávka, protože dává možnost vyjádřit se oběma stranám. Myslím si, že je to funkční. Každý se může vyjádřit. Vidíme, kdo má jaké zájmy. Co každý potřebuje pro to, aby mohl udělat nějakou změnu. Což je v něčem mnohem lepší, než někomu říct udělejte tohle, udělejte tamto.
A není to ze strany některých politiků jen pokrytectví? Na konferenci v Davosu velká část delegátů letěla soukromými letadly, která jsou velká zátěž pro životní prostředí.
Nejsem hypnotizér, takže neovlivním mysl politiků (smích). Když ten politik obývá zemi, která je za oceánem, tak nevím, jestli je horší letět letadlem nebo plout zaoceánskou lodí, která taky produkuje velké emise. My se snažíme v rámci kontinentu šířit to, aby lidé jezdili vlaky nebo elektrifikovanou dopravou, protože je to nejvíce šetrné. Chápu, že je to pokrytectví, ale to vše je ještě před námi. Já to vím, jezdím vlakem i po Evropě. Snažíme se tu message šířit i do politických kruhů, aby politici, kteří mají prostředky, šli příkladem občanům jednotlivých zemí.
Jste i vy v kontaktu s nějakými českými politiky, se kterými jednáte o zodpovědnosti České republiky ke klimatické změně?
Jsme, to můžu říct, ale ještě bych neměl zveřejňovat s kterými.
Mohly by ze spolupráce vyjít nějaké reálné výsledky, nebo je to jen, s prominutím, takové tlachání?
Určitě by z toho mohlo něco být, ale tohle jsou informace, které bychom ještě neradi zveřejňovali. To přijde časem.
A kdy to přijde?
Na to nemám vliv, ale bude to určitě v řádu týdnů.
Jde mi o to, jestli to není jen věc, kterou by chtěli politici využít pro svoji kampaň před volbami do Evropského parlamentu.
To určitě ne. My se snažíme, aby naše iniciativa nebyla spojená se žádnou jednotlivou politickou stranou. Je to studentská akce, vedeme dialog, ale určitě to nechceme politizovat.
Neplýtvat energiemi, vodou, plynem
Jaké jsou ty největší problémy, které způsobují klimatickou změnu?
Největší problém je právě spalování fosilních paliv, což všichni víme, ale je potřeba to neustále opakovat. Výroba elektřiny z uhlí nebo ropy. Poté letecká doprava, zaoceánské lodě převážející zboží, ropné tankery, které sice převáží ropu, ale zároveň spotřebovávají neuvěřitelné množství paliva.
Co může udělat jedinec, který nemá žádnou politickou moc, pro klima?
Jak už jsem říkal, snížit spotřebu masa. Neříkám, aby všichni byli vegetariáni. Ale není dobré, když se budeme cpát červeným masem každý den. Neplýtvat energiemi, vodou, plynem. Další věc je primární recyklace, takže třídit odpad, a sekundární, používat věci víc než jednou. Například vyhnout se používání jednorázových věcí, když to jde. Nakupovat v sekáčích, abychom nepodporovali masivní pěstování bavlny, což je náročné na vodu.
Jaké očekáváš reálné dopady?
Že si toho někdo všimne a řekne si, že když tady demonstruje kus republiky, tak to klima asi není úplně v pořádku. Třeba s námi naváží nějaký dialog, abychom my řekli, co chceme a oni zase nám, co můžou udělat. Jak by to reálně šlo. Abychom propojili naše nápady s jejich zprostředkováním.
