Antikvariáty je totiž odmítnou a budoucí generace si s nimi leda tak, no, ani nechceme domyslet co. Přišli jsme ale na to, že i patos v pevné vazbě může najít intelektuální, umělecké nebo přinejmenší důstojné využití.
Čmárej, dokud to nebude dávat smysl
Stačí vzít noviny nebo knihu, koupit pěkně tlustý fix a začernit slova, která se vám nelíbí nebo která nepotřebujete. Tuto techniku si zamiloval Austin Kleon, autor bestsellerů Kraď jako umělec a Ukaž, co umíš. Tímto způsobem tvoří takzvanou Blackout poetry.
Ve své knížce Kraď jako umělec autor prozrazuje jedno velké tajemství - nic zbrusu nového nevymyslíte. Všechno už totiž někde padlo. Proto jsme uvěznění v jakémsi kruhu inspirací. Včem může být vaše tvorba jiná, je objevení nových souvislostí mezi starými věcmi.
V Česku ale princip Blackout poezie není nejznámější. Zkuste si to tedy doma. Pokud jste zdatní v angličtině, připojte se k výzvě samotného Kleona, který nabádá své fanoušky, aby na stránce newspaperblackout.com zanechali kus i své práce. Najdete tam mimo jiné o Austinova nejlepší díla.
Zrecykluj staré obrázky novými slovy
Projekt Recykliteratura nachází nové souvislosti mezi starými fotografiemi a texty a vytváří tak neobvyklé příběhy. Projekt vznikl v parku na Karlově náměstí v Praze. Další fotky s humorným, a mnohdy lehce absurdním, příběhem přibývaly jako příspěvky na facebookové stránce Recykliteratury nebo vznikaly na workshopech zaměřených na tyto neobvyklé umělecké počiny, které v sobě snoubí literaturu, výtvarno i kouzlo komiksů.
Z těch nejlepších a na iracionální úrovni nejvtipnějších příběhů Recykliteratury vznikla kniha, do níž obrázky vybíral, skládal a graficky upravoval Jan Šiller. Práci editorů pak splnili Vojtěch Mašek a Karolína Voňková. Jednotlivé ministory v příběhu logicky sice nenavazují, i tak má kniha působit jako ucelený koncept jakéhosi nesmyslného děje.
Zapojte se taky. Pokud vás praštěný humor osloví a babičce na půde vyštracháte staré knihy a noviny, jsme si jistí, že je brzy dáte do souvislostí. Pak se stačí ucházet o místo mezi zveřejněnými příspěvky na facebookové stránce, nebo si doma dělat koláže jen pro svou radost.
Knížky bez obrázků tě nebaví?
Pokud vás slova a hra s nimi nebaví, ale jste zdatnější spíš v kreslení, inspirujte se tvorbou Ekateriny Panikanové. Jednou na bleším trhu narazila na 700 stranový rukopis. Nechtěla ho číst a napadlo ji, že to vlastně nebude chtít už nikdo. Proto se rozhodla ho použít jako plátno pro své kresby.
Materiál papíru starých knížek má v sobě cosi váženého. Cokoliv je na něm napsané nebo nakreslené, působí tak, že to musíte vzít vážně. Navíc kreslením do starých nepotřebných knih a jejich spojování do jednoho velkého celku propojuje Ekaterina minulost s přítomností. Což je zároveň doménou každé živé lidské bytosti. Zkuste si to taky!
