Ačkoli vám Irové hrdě řeknou, že nejstarší whiskey pochází právě z jejich ostrova, s tou skotskou se momentálně rovnat prostě nemohou. Irských palíren je aktuálně osmnáct, jen pár jich však má tradici delší než několik posledních let. Zato ve Skotsku narazíte na celých sto dvacet šest aktivních palíren! Je to vážně věda a ani po zhruba třech desítkách značek, které se mi usilovnou prací podařilo ochutnat, se necítím stoprocentně v obraze.
Co však člověk po dvou týdnech ve Skotsku a mnoha koštováních tamějších tekutých dobrot říct může, je, jak trefně právě tohle pití vyjadřuje celou zemi a její obyvatele. Jen ignorant a zapřisáhlý odpůrce lihovin si může myslet, že tu jde pouze o alkohol. Limonádový Joe by měl se Skoty vážný problém, ale nepochybuji o tom, že by se jim ho podařilo přesvědčit; ve zlatavém moku se totiž skrývá mnohem víc.
Skotská whisky (psaná bez "e", aby si ji náhodou někdo nespletl s irskou konkurencí) se dělí na šest oblastí podle svého původu. Tyto oblasti se od sebe liší nejen geograficky, ale i způsobem přípravy a následné chuti. Na vlastní chuťové pohárky jsem si ověřil, že rozdíl mezi zakouřenými odstíny značek z drsného ostrova Islay a ovocnými, sluncem zalitými druhy z hornatých Highlands je opravdu nepopsatelný. No, a když je něco nepopsatelného, tak se to prostě musí ochutnat, že.
Jestli mají často zasmušilí, až depresivní Skoti nějakou srdcovku, je to bezesporu právě whisky. Každý se rozzáří, když si o ní chcete povídat, ideálně si nechat poradit. A to si buďte jisti, že si poradit necháte, neboť orientovat ve všech těch pojmech jako single malt, blended, single barrel, sherry cask finish a spoustě dalších je pro běžného, pivem odkojeného Středoevropana zpočátku nadlidský úkol. Časem však pochopíte, že Skoti své národní pití milují, jelikož se jim do něj podařilo vtisknout to nejlepší z nich samých.
Pro lepší představu se vyplatí návštěva nějaké té palírny, osobně mohu doporučit Glenmorangie. Ne nadarmo patří mezi nejoblíbenější single malt whisky (tedy připravené v jedné palírně) ve Skotsku. Samotná palírna vypadá podobně jako naše pivovary, jakmile však našince zavedou do skladu sudů, kde jemný, ovocem prosycený nápoj zraje více než deset let, už nebude chtít jinam. Určitě však stojí za návštěvu i nějaká komentovaná ochutnávka, například v baru Whiski Rooms v Edinburghu. Dozvíte se vše o přípravě, historii i rozdílech mezi jednotlivými chutěmi. Neuvěříte, kolik toho lze ve sklence whisky nalézt - podle milovníků sladové pálenky dokonce více odstínů chuti a vůní než ve víně. Že se tahle variabilita odráží i v neuchopitelné skotské duši a nezkrotné přírodě, už je snad samozřejmost…
