Proč sis pro svoje studium vybral zrovna ČR?
Zrovna jsem doma v Bangladéši dodělal bakaláře, a přestože máme hodně univerzit, nemáme dostatek pracovních míst. Takze se nejčastěji stává, že jdou studenti do zahraničí - 60% mých spolužáků je v cizině. Hledal jsem tedy magisterské studium někde jinde, přihlásil se na spoustu univerzit a tenhle obor byl přesně to, co jsem chtěl.
Studuješ na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské. Jaké to je?
Je to těžké, to samé platí o vašem studijním stylu. Nebyl jsem zvyklý si sednout s profesorem a všechno mu vysvětlit, přesvědčit ho, že tomu rozumím. To není v Bangladéši náš styl. Ale myslím, že takhle by to mělo být.
Jak jsi se dostal ke kreslení komiksů?
Doma jsem byl upovídaný člověk, měl jsem na univerzitě přátele a nebyl jsem nikdy sám. Ale od té doby, co jsem dorazil sem, se všechno najednou zastavilo. Bylo ticho. Neměl jsem přátele a ti přátelé, které mám doma… Přes telefon se vztahy udržují těžko. Trávil jsem hodně času ve městě a jenom pozoroval lidi na ulicích. Protože jsem z jiné země, neustále jsem porovnával naše kultury a viděl různé příběhy. Nejdřív jsem si svoje objevy nechával pro sebe a pozoroval dál, ale v průběhu května 2018, rok od mého příjezdu, jsem si uvědomil, že jsem dřív kreslil. A teď mám příběhy, které potřebuju vyprávět. Chtěl jsem si tyhle historky zaznamenat, takže jsem začal kreslit na Instagram.
Už jsi tu dva roky, co tě za tu dobu nejvíc překvapilo?
Mám tu strýce, od roku 1988. Teta je Češka a s dětmi žijí ve vesnici blízko Prahy. Chvíli jsem tam taky bydlel. Je tam asi deset nebo dvanáct domů, každý se zná a o víkendu chodí do "hospoda". Co mě překvapilo, byla rodinná struktura. Věř tomu nebo ne, nikdy předtím jsem neviděl někoho rozvedeného nebo nesezdané páry s dětmi. A tam byl chlap, který se měl ženit, už měl jedno dítě a na cestě druhé. A jak tak plánoval tu svatbu, po jeho levici seděl jeho táta se svojí přítelkyní a na pravé straně byla máma s přítelem a všichni se dobře bavili. Všichni spolu koexistují a plánují tu svatbu jak nejlépe to jde.
Co si myslíš o českých mužích?
Mám pocit, že čeští muži - a ženy také - obvykle zpočátku nevyjadřují svůj názor. Začnou mluvit obecně. Čechům trvá dlouho dostat se do bodu, kdy sdílejí své pocity o jakémkoliv tématu. Měl bych o tom udělat komiks, protože tohle byl jeden z prvních poznatků, které jsem měl. A taky tu chlapi hodně drbou!
Randil už jsi s českou holkou? Jestli jo, tak bylo něco, co tě překvapilo?
Měl jsem českou přítelkyni. Jsou překvapivě láskyplné a dokážou být velmi zanícené. Myslel jsem si, že lidé ze západu budou odtažití, takže mě to překvapilo. To množství lásky bylo ohromující.
Máš nějaké nejoblíbenější české jídlo a pivo?
Miluju gulaš, ten klasický s knedlíky. Zkoušel jsem ho s rýží, ale nechutná to tak dobře. Taky mám rád Míšu, ten nanuk. Co ještě… nadivka. Jo a taky klobasa! Pokaždé, když jdu na nové místo a mají tam klobásu, dám si jí s hořticí. Z piv je nejlepší Pilsner Urquell a někdy jdu na jedno pivo od Matušky.
Vařil jsi nějakému českému kámošovi nějaký tradiční pokrm z vaší země? Co ti na to řekl?
Hodně jsem vařil pro přítelkyni a taky mnoha dalším lidem. Je to palivy, ale milují to. Každé naše jídlo je s rýží a nějakým druhem čočky, s masem nebo rybou. Je to velmi podobné indické kuchyni.
Ochutnal už jsi vánoční cukroví a kapra se salátem?
Ochutnal a bylo to dobré. A ještě pořád mám šupinu! Ale nefunguje.
Jak jsi na tom s češtinou? Které slovo bys nejradši vymazal z našeho slovníku?
Ne moc dobře. Měl bych to změnit a naučit se česky. Jeden z důvodů, proč mi moc nejde, je to, že i když se chci učit česky, tak moji čeští kamarádi řeknou: "Víš co, zapomeň na to, řekni to v angličtině." Takže jsem nikdy nedostal šanci mluvit. Navíc je Praha hodně kosmopolitní město, angličtina funguje všude. Není nutné naučit se česky.
A hořčice by měla být mnohem jednodušší slovo, protože jí miluju. A pokaždé, když si jdu koupit parek a rohlik, ta paní se mě zeptá: "Kečup nebo hořčice?" a já na to: "Hořřřřř, hoř… hořtice." Taky byste mohli zrušit cokoliv s ř, to by stačilo.
Jak bys ve dvou větách popsal Čechy?
Velmi dobrý smysl pro humor. Láska k pivu.
Viděl jsi už nějaký český film? Co si o naší kinematografii myslíš?
Nevzpomínám si na jméno, ale viděl jsem film, kde tátové vezmou děti na dovolenou (S tebou mě baví svět, pozn. red.). I když neznám jazyk, nebylo pro mě těžké pochopit celý příběh. A charaktery těch dětí byly tak skutečné. Zahráli to opravdu dobře.
Chápeš náš smysl pro humor? Nebo máš někdy pocit, že jsi z jiný planety?
Už mu rozumím a mám ho rád. Ale musel jsem si na něj zvyknout. Češi si dělají srandu ze všeho, nezáleží na tom, jak špatné to je. Když to vezmete z pohledu smyslu pro humor, tak je to v pořádku, ale může to být i urážlivé.
Dokážeš nás srovnat s jinými Evropany? Vidíš rozdíl?
Vidím rozdíl, pro mě tu není žádná podobnost. Češi jsou poměrně jedineční. A taky je tu velký rozdíl mezi Moravany a Čechy. Například lidé z Moravy se vám otevřou snadněji než Češi.
Kterou divnůstku máš na Češích nejradši?
Pokud někdo mluví anglicky, tak se na začátku omluví, že je jeho angličtina špatná, i když není. Je to zdvořilé, ale nevím, jestli to dělají úmyslně nebo ne. Nemusejí, jejich angličtina je perfektní. Češi jsou také velcí fanoušci trávení času venku. Rádi chodí ven a objevují. To je velmi obdivuhodné. A všemu se rádi zasmějete!
Kolik času ti zhruba zabere jeden příspěvek na IG?
Samotné kreslení mi zabere něco mezi 3-4 hodinama a jedním dnem. Ale příběh se postupně vyvíjí, takže se s ním můžu zaobírat dny, měsíce…
