Musíme uvěřit v lepší Evropu
Za ČSSD kandiduje několik mladých politiků. Jedním z nich je i osmadvacetiletý právník Radek Hlaváček. O politiku se zajímá odmalička. "Jsem přesvědčený, že zájem o politiku a veřejné dění představuje tu nejlepší cestu, jak zabránit, aby za nás rozhodovali jiní. Zvláště důležité je to u mladé generace, o jejíž budoucnosti se právě dnes rozhoduje." Právě mladou generaci plánuje při své kampani oslovit. Chce navštěvovat střední a vysoké školy a diskutovat se studenty o evropské politice: "Mým cílem je nejen vzbudit zájem o veřejné dění, ale rovněž získat mladé lidi pro evropskou myšlenku."
Jako hlavní problém vidí krizi důvěry v evropskou myšlenku: "Lidé přestali věřit, že jejich zástupci v evropských orgánech skutečně reprezentují jejich zájmy při sociálních, průmyslových i klimatických proměnách světa, ve kterém žijeme," a dodává, že se chce zasadit o překonání krize důvěry. "Musíme společně znovu uvěřit v lepší Evropu, která bude silnější, solidárnější a spravedlivější."
"Co vidím jako problém je i to, že Evropská unie dnes vinou pravice nedokáže zkrotit zájmy bankéřů a oligarchů," zmiňuje problém daňových rájů, rozdíly mezi starými a novými členy EU, které je podle Hlaváčka potřeba aktivněji smazávat: "Ať už jde o sbližování výše platů, odstranění dvojích standardů kvality potravin nebo o zavádění potřebných inovací. Velkým tématem je v Evropě i krize v oblasti bydlení, kterou pociťujeme i v naší zemi."
Největším přínosem EU je pro kandidáta za ČSSD možnost svobodně cestovat, pracovat v zahraničí, poznávat jiné země a setkávat se s přáteli napříč celým kontinentem. Podnikatelé těží z volného pohybu zboží, služeb i kapitálu po Evropě. Hlaváček zmiňuje i to, že by bez EU nemohla vzniknout řada projektů. "Díky Evropské unii roste životní úroveň nás všech. Moje generace je navíc díky evropské integraci pravděpodobně tou nejvíce 'evropskou', jaká tu kdy byla. Hovoříme více jazyky, jsme více propojení, a i díky programu Erasmus máme přístup ke kvalitnímu vzdělávání. To všechno považuji za odpověď všem euroskeptikům, kteří by nás chtěli z unie vyvést na politickou, ekonomickou i bezpečnostní periferii Evropy."
Jedním z hlavních cílů je pro Hlaváčka bydlení: "Chci se zasadit o to, aby Evropská unie podporovala investice do veřejného, družstevního a sociálního bydlení. V České republice musí urychleně vzniknout sektor levných nájemních bytů postavených na neziskovém principu, jako funguje v Německu, ve Francii nebo v Rakousku. Pro začátek je zapotřebí odstranit veškeré překážky, které dnes evropské právo stanoví pro investice do levného bydlení." Chce se také zasadit o debatu na evropské půdě o tom, jestli je potřeba, aby Evropský parlament měl dvě sídla v Bruselu a ve Štrasburku.
Do voleb společně
Nejmladším kandidátem koalice STAN s regionálními partnery a TOP 09 je šestadvacetiletý právník Vojtěch Vais. Postrádá snahu politických stran věnovat se tématům, které jsou zajímavé pro mladé voliče. "S vidinou získání více hlasů svůj program raději přizpůsobují skupinám, které chodí k volbám ve větším počtu. Pokud si přeji, aby se mladí lidé o politiku zajímali, pak nejlepší způsob je sám na sobě ukazovat, že se tomu může věnovat i naprosto obyčejný kluk, jako jsem já a že mít zájem je normální." TOP 09 je mu programově a ideově nejblíž, navíc podle Vaisových slov je otevřená mladým lidem a nebojí se jim dát příležitost.
Vojtěch Vais chce přiblížit EU mladým lidem, jelikož jejich účast ve volbách do Evropského parlamentu je podle něj děsivě nízká: "Vzdělávání o Evropské unii je ve školách katastrofální a mladí lidé se o skutečném významu Evropské unie nic nedozví. Zavedená vzdělávací praxe se spokojí s tím, že se naučíme pár definic o jejich institucích, to však zájem o Evropskou unii nevzbudí." Největším problémem EU je podle jeho slov národní egoismus členských států a nedostatek odpovědných lídrů, kteří by byli ochotni pracovat pro jednotnou Evropu. "Takový lídr musí být v zájmu Evropy ochotný dělat ústupky a hledat konsenzus. Dneska u politických špiček vidím spíš snahu o sbírání bodů doma na úkor Evropské unie. To máme my mladí šanci změnit a to je další důvod, proč do toho jdu."
"Díky Evropské unii jsme členem obrovsky bohatého společenství, které je jedním z nejvýznamnějších světových hráčů. Evropská unie je elitní klub, a to, že do něj patříme značí, že zde respektujeme právní stát a hodnoty svobody, rovnosti, atd. Členství v Evropské unii prokazatelně zlepšilo kvalitu života v České republice," odpovídá na otázku, jaké výhody pro něj představuje Evropská unie.
V rámci své kampaně jezdí po Středočeském kraji, baví se s lidmi o EU a mimo jiné vyvrací mýty o této organizaci: "Neumím dělat show na sociálních sítích, která by přitáhla deseti tisíce followerů, ale zůstávám normální a snažím se Evropskou unii vysvětlovat a přibližovat lidem, kteří mě sledují. Chci ukázat, že politika není pro nějaké vyvolené, ale pro všechny." Šance na jeho zvolení podle nejmladšího kandidáta koalice závisí nejvíce na hlasech mladých lidí.
TOP 09 a STAN se spojili s menšími stranami a jdou do voleb společně. Vais má z této koalice radost a doufá, že do budoucna nebudou tyto strany jen koalicí, ale opravdovými partnery. V koalici je i strana Zelených, což vyvolává otázku, do jaké frakce by po volbách zvolení Zelení vstoupili, jelikož TOP 09 je ve frakci Evropské lidové strany, vedle toho ale v Evropském parlamentu existuje i samostatná frakce Zelených: "Strana Zelených je v koaliční smlouvě zavázána vstoupit do stejné frakce jako TOP 09. Čili s frakcí žádný problém není. Přítomnost Zelených a LES na kandidátce demonstruje důraz, který klademe na ekologická témata. Ono opravdu žádnou záložní planetu nemáme a je potřeba si to uvědomit."
Nejstarší z nejmladších
Nejstarší z nejmladších kandidátů je čtyřiatřicetiletá kandidátka Jana Pupavová kandidující za SPD. V politice se začala angažovat poté, co se stala matkou a začala myslet především na budoucnost svých dětí. "Nejblíže mému srdci a rozumu je hnutí Svoboda a přímá demokracie. Jako jediné mi ukazuje cestu a cíle dalšího rozvoje České republiky, našeho národního státu, ve kterém bych chtěla, aby mé dcery žily." Kandidovat do EP je pro ni výzva.
Podle nejmladší kandidátky SPD je volený Evropský parlament slabý. "Rada s Komisí jsou hlavními aktéry rozhodování. Poslanci EP a Evropský parlament jako celek nemají zákonodárnou iniciativu a role EP při ustavování Komise je slabší než instalace klasické národní vlády." EU je poznamenána nedostatkem otevřenosti. "Na evropskou úroveň by měli být přenášeny v souladu s principem subsidiarity jen ty otázky, které nelze uspokojivě vyřešit na úrovni členských států a podpora a aktivita Evropské unie má být jen podpůrná," vysvětluje kandidátka a dodává, že to je jeden ze základních principů, které EU přijala, ale nedodržuje jej.
Slovy Pupavové jsou volby do EP druhořadé, protože nejsou soutěží o obsah a směr politiky EU a spíše než témata evropské politiky se v kampani objevují záležitosti vnitropolitické. Změnu by podle kandidátky mělo přinést posílení frakce Hnutí pro Evropu národů a svobody (Europe of Nations and Freedom - ENF), do které by po volbách vstoupilo právě hnutí SPD. Ve frakci by byla například i Salviniho Liga Severu, která však prosazuje kvóty, proti kterým SPD brojí. Nabízí se tedy otázka, jestli protichůdné zájmy vlasteneckých stran nebudou vyvolávat spory ve frakci. Pupavová je však přesvědčená, že frakce bude postupovat jednotně: "V naší frakci budou mít poslanci z každého státu právo veta. Budou přijímaná jen taková rozhodnutí, se kterými bude souhlasit většina poslanců naší frakce a všechny zastoupené státy formou většiny jejich poslanců. Tím dosáhneme jednotných priorit a budeme v rámci Evropského parlamentu postupovat jednotně."
Přestože je SPD k EU spíše kritická, kandidátka do Evropského parlamentu dokáže najít několik přínosů této organizace. "Největší přínos pro ČR je zapojení naší země do vnitřního jednotného trhu Evropy. Vznikl tak prostor bez vnitřních hranic, v němž platí volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu." Pokud by byla úspěšná ve volbách, chtěla by vrátit EU zpátky do stavu před Lisabonskou smlouvou. Chce se zasadit o reformu EU jako celku: "Zejména bychom chtěli zastavit posilování pravomocí EU na úkor členských států a vrátit EU zpět v čase tak, aby Brusel fungoval výhradně jako servisní, efektivní a štíhlý aparát zajišťující fungování společného trhu. Nechceme v Bruselu politický aparát, který nařizuje členským státům např. kvóty pro uprchlíky - to je pro nás naprosto nepřípustné zasahování do suverenity členských států."
Současně však SPD prosazuje referendum o vystoupení z Evropské unie: "V druhé rovině naše hnutí v současné době říká, že je EU nereformovatelná a doporučuje z takové Unie vystoupit. Ale na základě všeobecného referenda podobného tomu referendu, které rozhodlo o našem vstupu do EU. A na základě toho, jak občané ČR rozhodnou, tak bude naše hnutí postupovat."
Pusťte nás na ně!
Na mladé kandidátce Pirátů drží post nejmladšího kandidáta dvaatřicetiletý Lukáš Blažej, který je na čtvrtém místě. O politiku se zajímal už v mládí a v roce 2010 začal hledat stranu, ve které by se mohl angažovat. "U Pirátů jsem se ocitl díky jejich transparentnosti, která je dodnes unikátní - nemusel jsem platit žádný poplatek ani absolvovat prověrku na schůzi, stačilo se zkrátka zaregistrovat na fóru a mohl jsem se okamžitě zapojit do veškeré činnosti." Přestože za těch devět let by našel i věci, které mu ve straně vadily, stále jsou pro něj Piráti nejlepší možností na české politické scéně.
Motivací podílet se na evropské politice byla pro Lukáše Blažeje stáž u místopředsedy ENVI výboru Evropského parlamentu: "Když jsem po návratu ze stáže porovnal své pětileté působení v komunální politice s pár měsíci v Evropském parlamentu, rozdíl byl obrovský. V Evropském parlamentu je mnohem menší zášť mezi stranami, úroveň politiky je tam zcela jiná než jak ji známe v ČR."
Jako hlavní problém EU zmiňuje nedostatečnou komunikaci směrem k občanům. Kromě EU jako instituce na tom podle piráta nesou vinu i čeští europoslanci nebo také česká média. "V zahraničí je standardem při plenárním zasedání EP minimálně půlhodinový blok reportáží o tom, co se zrovna projednává, jaký dopad to bude mít a co si o tom myslí domácí europoslanci," to u nás podle Blažeje chybí. Nezapomíná ani na globální oteplování: "Už nyní můžeme pozorovat problémy se suchem a nižší úrodností. Čeká nás však ještě řada dalších důsledků, od klimatických extrémů až po environmentální migraci z neobyvatelných oblastí. Přesto se dle dat z loňského European Social Survey v ČR obává klimatických změn jen 55,8 % obyvatel, což je nejméně ze zkoumaných zemí."
Jako výhody členství v EU vyjmenovává řadu věcí, o kterých podle něj ví každý, jako volný pohyb osob, zboží, služeb nebo dotacích, jedním dechem však dodává: "Co ale napadne málokoho, a co přitom považuji za nejdůležitější přínos, je postavení České republiky jako relevantního hráče na mezinárodním poli. Pokud bychom nebyli členy EU, nikdo by nás nebral v potaz, díky EU ale můžeme například vyjednávat s Čínou o antibiotické rezistenci nebo s USA o globálním oteplování, což jsou problémy, které nás přímo ovlivňují, ale bez EU bychom neměli žádný vliv na jejich řešení."
"V předvolební kampani je populární říkat, že budu v Evropském parlamentu prosazovat nějaké téma nebo za něco bojovat. Takové kampaně fungují díky tomu, že voliči netuší, jak funguje tvorba evropské legislativy. Evropský parlament nemůže navrhovat zákony, pouze společně s Evropskou radou vyjednává o úpravách návrhů, které tvoří Evropská komise. Dostat na stůl vlastní téma je tudíž prakticky nemožné. Šíře toho, co může europoslanec prosazovat, je závislá na návrzích, které během jeho mandátu předloží Komise," vysvětluje Blažej. V případě zvolení by se angažoval v oblastech životního prostředí, veřejného zdraví, bezpečnosti potravin, zemědělství, rozvoji venkova, kde by prosazoval program České pirátské strany.