Krajina je základ
České vysoké školy zemědělské nabízejí pestrou škálu oborů spjatých s krajinou i jejím managementem. Od oboru inženýra přírodních zdrojů (Enviromental Engineering), přes studium krajinářství a analytiky dat z přírody, až po vodohospodářství. Česká zemědělská univerzita v Praze dokonce disponuje oborem Geografické informační systémy a dálkový průzkum Země v životním prostředí, ve kterém studenti biflují způsoby využívání dat z družic a geografických informačních systémů, které následně využívají při zpracování pro ochranu životního prostředí i řešení současné akutní problematiky sucha v krajině.
Živočišná produkce - Základ českého státu?!
Maso je nedílnou součástí české stravy. Za rok 2017 průměrný český občan spotřeboval 80.3 kg masa (zdroj: ČSÚ). A někdo musí maso vyrábět, nejlépe v souladu s přírodou a s poznatky o managementu agrobyznysu i se znalostmi, jak na podávání žádostí o dotace a tvorbou projektů. Pro zájemce o živočišnou výrobu existuje možnost studovat hned několik oborů v různých městech ČR. Nabízí se pražská zemědělská univerzita s obory živočišné produkce, ekologického zemědělství, ale i s exotickým studijním programem zaměřeným na tropické zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích zase nabízí možnosti studia klasické živočišné produkce i obor rybářství a na Mendelově univerzitě v Brně se lze po pár letech stát zootechnikem, či dovednostem, jak být "zvířetem" v agrobyznysu.
Zase ty plodiny
Kromě 80 kilo masa sní průměrný český občan i 88,2 kg zeleniny, 82 kg ovoce a téměř 100 kg pečiva (ČSÚ). Plodiny jsou tedy pro české žaludky rovněž klíčovým tématem (obzvláště u českých vegetariánů a veganů se zaměřením na bio). Pěstování rostlin k snědku (ale i ke kráse a funkčnosti v krajině) v souladu s přírodou a s dodržováním všech možných "zelených" směrnic je ale solidní věda. Není tedy divu, že na ČZU lze například studovat obor rostlinolékařství, ve kterém z vás za 5 let studia vychovají vědce hodného pro potřeby Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského s praktickou znalostí diagnostiky polí, rostlinných chorob i škůdců. Rostlinám pěstovaným ke kráse i k efektivitě se zase na ČZU věnuje obor zahradnictví i zahradní a krajinářská architektura, která bere v potaz i kontext městského urbanismu (obdobně lze studovat rostlinnou produkci i v Budějcích a Brně).
Exkluzivní obory - trávnikářství, chov koní i kynologie
Trávníkářství se nepřekvapivě věnuje studiu trávníkářské teorie i praxe (projektování, zakládání i pěstování hřišťových, krajinných i jiných technických trávníků). Takže se pak můžete stát třeba správcem přes trávu na golfovém hřišti.
Práce v zemědělství
Pokud vystudujete některý z těchto uvedených oborů, určitě budete zvažovat o práci v zemědělství. Možností je spousta - i třeba možnost podnikání.
Například Evropská unie podporuje zemědělství i venkov celou řadou dotací. Dotace jsou určeny nejen mladým zemědělcům, či ekologicky zaměřenému zemědělství, ale v rámci Programu rozvoje venkova se EU podílí i na zkvalitnění služeb a konkurenceschopnosti českého venkova. V rámci Společné zemědělské politiky usiluje o zvyšování životní úrovně zemědělců - dává jim jistotu stálého finančního příjmu a podporuje jejich investice v sektoru.
Snovým oborem je ale pro mnoho studentek a studentů chov koní a studium kynologie. U studia koní se naučíte tradičním aspektům chovu i koňské sportovní přípravě s akcentem na poskytování služeb a podnikání. U kynologie studenty nemine biologie psa (včetně výživy, technik chovu, reprodukce a plemenitby). Praktická stránka studia kynologie se soustředí na využívání psí práce v myslivosti, u policie, armády i při kanisterapeutických činnostech.
Baví vás agro? Příroda? Zvířata? A co peníze? Jak jsou na tom zemědělci?
