Jak se vlastně může v současnosti stát mladý člověk zemědělcem, pokud nemá zemědělské zkušenosti, případně zemědělské vzdělání?
Stát se papírově zemědělcem není zas tak složité, stačí se zaregistrovat do evidence zemědělského podnikatele, ale to samo o sobě vůbec nic neznamená. Obecně bych nedoporučoval nikomu, kdo nemá vůbec žádné zkušenosti s oborem, vstupovat do něj bez předchozí praxe. Je možné využít stáží (i prostřednictvím naší společnosti) a obor si dostatečně ošahat - ono je totiž zemědělství samo o sobě dosti specifické a náročné.
A finanční kapitál? Kolik peněz je potřeba mít při začátcích v agropodnikání?
To je hodně všeobecný dotaz - určitě se jedná minimálně o statisíce korun. Dost záleží také na tom, čemu se chcete věnovat: pokud se třeba chcete věnovat jen rostlinné výrobě v malém měřítku, stačí výrazně méně peněz na rozjezd než například u živočišné výroby, kde musíte pořídit budovu, zvířata, krmení techniku… To už je v řádů milionů.
Co pomoc českých úřadů? Lze se na ně při prvních krocích spolehnout s pomocí, nebo vás naopak spíše zavalí byrokracií?
Z českých úřadů je třeba se v první řadě obrátit na SZIF (Státní zemědělský intervenční fond), který funguje jako nosný pilíř pro veškerou evidenci, která je v portálu farmáře a dotace. Ze všeobecné praxe jak mojí, tak našich členů, jsou lidé na SZIFu velice komunikativní a velmi ochotně zodpoví veškeré dotazy a reálně pomohou s náročnou administrativou.
Kdybyste teď v zemědělství začínal, jakým směrem byste se vydal? Zvířecí, či rostlinou produkcí? Ekologickým směrem, nebo konvenčním zemědělstvím?
To hodně záleží na tom, kolik půdy by se mi podařilo sehnat. Pokud "jen" pár hektarů, věnoval bych se produkci s vysokou přidanou hodnotou tak, aby byl výsledný produkt co nejunikátnější a žádaný - a je jedno, zda je to speciální zrající sýr nebo špaldová mouka. Proti ekologickému zemědělství nic nemám, ale osobně bych tuto cestu nevolil.
Co je pro začínajícího zemědělce reálnější?
Pokud nepřebírá podnik například po rodičích, tak zajisté varianta s menší výměrou.
Aneta Zachová z Euractivu v loňské debatě pro web Studenta řekla: "Ze zemědělství se stává digitální obor, zemědělci za 20 let budou muset ovládat chytré přístroje i chytré aplikace. A tady je výzva pro vzdělávání a mladé lidi." Je to skutečně s digitalizací zemědělství tak "žhavé"?
Robotizace v zemědělství je už na poměrně vysoké úrovni i dnes a potřeba vzdělávání vzniká i nyní - například využití souvraťového managementu napárovaného na přesnou GPS. Není úplně snadné "naprogramovat" traktor pro starší zemědělce tak, aby byl využit jeho potenciál na 100 %. Takže ano, je to velmi aktuální otázka a v posledních letech urazili inovace a robotizace v zemědělství doslova mílové kroky.
A reagují na tuto potřebu vzdělávací instituce, případně i vaše Společnost mladých agrárníků formou dalšího vzdělávání zemědělců?
Nemohu mluvit za ostatní organizace, ale naše společnost dělá vzdělávací semináře, jak na administrativu v portálu farmáře, tak například na jinou problematiku (farmářskou parazitologii, školení managementu). Nemáme seminář na vzdělávání v oblasti ovládání inovačních technologií a to z toho důvodu, že naší členové jsou do 40 let věku - většina generace Y - a jsou schopni tyto věci zvládnout díky tomu, že vyrůstali v počátcích počítačové doby.
Obecným trendem v Evropské unii se stalo ubývání mladých zemědělců. Pro Česko určitě platí, že roli v tomto procesu hraje i menší mzda v porovnání s jinými obory a určitá "neperspektivnost". Jak byste argumentoval proti "neperspektivnosti"?
Mzda je rozhodně rozhodujícím faktorem. Myslím si, ale že management v zemědělském podniku nemá mzdu zas tak rozdílnou v porovnání s managementem v jiných odvětvích. Pokud bych si mohl vybrat, zda mám dělat traktoristu s normální pracovní dobou (kromě sezónních prací, kdy je opravdu hodně přesčasů), nebo dělníka v třísměnném provozu, určitě bych volil zemědělství. Práce v zemědělství je sice nekonečná, ale není jednotvárná -neděláte 14 dní jeden produkt v továrně na lince.
A co zmíněné hi-tech zemědělství? Mohla by "digitalizace" zemědělství být jedním z motivačních faktorů mladých lidí pro vstup do zemědělství?
Digitalizace a s ní spojená robotizace bude mít za následek spíše úbytek všech lidí v zemědělství, protože zkrátka nebudou potřeba. Ale například na výstavách je vidět fascinace mladých lidí moderní technikou a do jisté míry to může ovlivnit to, že někdo začne pracovat v zemědělství. Protože už dávno například při žních nepracujete v prachu jako dřív, ale pohodlně v klimatizované kabině se zapnutým rádiem jakožto zvukovou kulisou. Vlastně je docela fajn, že vám někdo platí za takto uklidňující a naplňující práci. Zemědělství má totiž výhodu, že je vidět udělaná práce a je jedno jestli je to posekaný lán pole nebo zaseté obilí.
Napadají vás jiná řešení, jak řešit nedostatečnou generační obměnu v zemědělství? Přece jen bez kvalitního starání se o půdu to v časech klimatické změny tak nějak nepůjde…
Jediným řešením je podpora státu a to jak motivovat studenty zemědělských škol, tak finanční stabilizací oboru.
David Brož
Ing. David Brož je prezidentem české Společnosti mladých agrárníků, která vytváří a prosazuje zlepšení podmínek pro propagaci a hlavně rozvoj venkova s důrazem na moderní přístup k zemědělskému podnikání mladých lidí do 40 let věku.
Přijde vám, že české zemědělství má u veřejnosti pošramocenou pověst?
Rozhodně má. Ono se to nese už z dob socialismu a zpackaná transformace tomu moc nepomohla. Problémem zemědělství je, že je hodně vidět a lidé jsou kromě extrémně dobrých odborníků na hokej, fotbal i znalci v oboru lesnictví - kůrovcové kalamity, tak wellfare zvířat a rozhodně rozumí i polní výrobě především aplikaci pesticidů a hnojení plodin. Nejvíce je to vidět za honem na řepku jakožto špatné plodiny.
Co vidíte jako hlavní příčinu špatného PR?
Za špatným PR stojí především to, že zemědělců je jen 1,2 % obyvatelstva. To vytváří velmi slabou lobbistickou skupinu a změnit názor 99 % obyvatelstva je velmi dlouhý proces.
Jaká konkrétní opatření byste pro zlepšení pověsti zavedl?
Na to asi nejde odpovědět jednoduše - nezaváděl bych žádná opatření, lidé si musí uvědomit, jak zemědělství skutečně funguje, že našim cílem není otrávit podpovrchovou vodu a týrat zvířata, ale hospodařit v krajině a v dobrých wellfare podmínkách.
Často lze v internetových diskuzích slyšet názory, že EU "zničila" české zemědělství. Je tomu skutečně tak? Nebo je to mýtus?
Úplně si představuji imaginární vojsko evropské unie, jak vstupuje na území ČR a vypaluje kravíny :). Realita je taková, že Česká republika nebyla připravena na vstup do EU v oblasti zemědělství. Lidé nevěděli, jak funguje volný trh a jaké mají ostatní země skryté podpory. Tím doopravdy došlo k zásadní redukci živočišné výroby a přesměrování rostlinné výroby do oblasti energetiky a paliv. Dalším problémem je nákupní chování Čechů, které je lehce ovlivnitelné akcemi, takže se reálně stává, že někteří internetoví diskutéři bojující za české zemědělství si raději koupí polské máslo, protože je o pár korun levnější. Doporučuji nakupovat u místních farmářů, o kterých víte, že se chovají slušně. Ono je lepší podpořit zemědělce, který z peněz zaplatí divadelní kroužek své dceři než druhý služební vůz řediteli supermarketu…
Přeci jen EU nabízí mladým farmářům celou řadu programů i finančních dotací určených jen pro mladé zemědělce. Stačí to?
V tuto chvíli je podpora mladých začínajících zemědělců pozastavena. V rámci alokace zde bylo 1 250 tis. Kč na jednoho žadatele. Zdá se to jako obrovské peníze, ale nový traktor s výkonem 120 koní stojí přibližně 1 500 tis. Kč a nemáte nic dalšího, takže za nás je podpora nedostatečná a v rámci nového programovacího období bychom si představovali její zvýšení na 100 tisíc euro (tj. přibližně 2 600 tis Kč).
Co by podle vás měla EU dále zavést? Například umožnit vhodnější legislativní podmínky pro pěstování GMO?
EU by mělo zavést lepší kontrolu potravin, tj. zlepšit jejich bezpečnost. Nemá smysl bojovat za dvojí kvalitu (jak chtějí Češi). Je na to jednoduchý recept - prostě nekupovat nekvalitní výrobky, a výrobce bude muset změnit své chování. Je to jako když máte na návsi hospodu, kde je hnusné pivo. Buď se změní druh točeného piva nebo se zkrátka bude muset hospoda zavřít. GMO v EU není zakázané jen se ČR podvolila tlaku Německých mlékáren, protože české mléko má lepší složky než německé a tak je z něj dobrý obchodní artikl, když je GMO free. Mimochodem v Belgii se naprosto běžně zkrmuje kravám GMO sója, díky tomu mají belgičané snížené výrobní náklady a zase jsou o něco více konkurenceschopnější než my.
Společná zemědělská politika
Nejstarší politika EU vznikla již v 50. letech, aby podpořila produkci potravin ve válkou roztřesené Evropě a aby umožnila volný a férový obchod se zemědělskými produkty. V dnešní době má podobu dotací, které mohou evropští zemědělci získávat prostřednictvím přímých plateb nebo z programů zaměřených na rozvoj venkova.
Hlavním smyslem společné zemědělské politiky je produkce kvalitních potravin s ohledem na životní prostředí. Politika také usiluje o zvyšování životní úrovně zemědělců - dává jim jistotu stálého finančního příjmu a podporuje jejich investice v sektoru. Čím dál více se také zaměřuje na financování mladých začínajících zemědělců či moderních technologií.
Otázka na závěr. Co je pro Společnost mladých agrárníků v současnosti nejvyšší prioritou? Sucho, nedostatek omladiny, nebo nové rozpočtové období EU?
Prioritou v průběhu roku bude přežít sucho, a z dlouhodobého hlediska se nám daří stabilizovat členskou základnu. Tím, že spolek musí opustit členové, kterým je přes 40, nám každý rok odejde kolem 20 - 30 členů. Náš spolek je i pro venkovskou mládež a pokud by se někdo chtěl stát členem, stačí vyplnit přihlášku a zaslat jí na broz@smacr.cz. Dále bojujeme za zvýšení alokace pro mladé zemědělce v budoucím rozpočtu. Nyní to jsou 2 %, představujeme si znásobení této podpory na 4 %.
