Bio/nebio v Česku
Kvalita potravin je v českých končinách vysoce aktuální téma. Na úrovni Evropské unie se čeští europoslanci snaží bojovat proti dvojí kvalitě potravin (jo, volby do Evropské parlamentu jsou tady), na úrovni českých spotřebitelů se rozvíjí trend jíst zdravěji, svěžeji a v bio režimu (podle Ministerstva zemědělství v roce 2016 stoupl obrat obchodu s biopotravinami oproti roku 2015 o 13,5 % na 4,19 miliardy korun). Aby ale zemědělec mohl získat značku kvality BIO musí při produkci potravin dodržovat poměrně přísná pravidla (nesmí používat vybrané pesticidy, minerální dusíkatá hnojiva a měl by zohledňovat životní prostředí i potřeby zvířat).
Martin Charvát, ministerský rada MZe, komentuje produkci biopotravin takto: "Biopotravina je něco, co vzniklo v systému ekologického zemědělství, respektive ekologické produkce. Rozdílů je relativně mnoho. Nejdůležitější rozdíl je v tom, že v biopotravině bychom neměli nalézat rezidua agrochemických látek."
Vinař Stanislav Rudolfský vnímá ekologické zemědělství a produkci biopotravin i jako osobní postoj zemědělce ke krajině: "Dělat víno bez chemie, beru jako návrat k tradicím, jako určitou reminiscenci na práci našich dědů a určité vzdání holdu." Rudolfský už v roce 2002 založil vinařství s cílem hospodařit co nejzdravěji a v souladu s ekologickým zemědělstvím. V roce 2009 získal pro své víno bio certifikát a v roce 2014 certifikát biodynamiky s ochrannou známkou Demeter. K problematice produkce biovína dodává: "Biovinař pracuje ekologicky na poli, ale ve sklepě může provádět všechny zásahy jako ostatní konvenční vinaři. Používá kvasinky, spoustu chemických preparátů do vína, což my dělat nemůžeme." Podle ministerského rady Charváta jsou ale všichni ekologičtí zemědělci i zpracovatelé biopotravin vázání pravidly pro ekologické zemědělství. "Biovinaři si nemohou dělat co chtějí, jinak by ekologická certifikace ztratila smysl. Pravidla platí pro všechny. Pro sedláka, i pro vinaře, pro zpracovatele i pro obchodníka," vysvětluje Charvát.
Značky kvality. Marketingový klam, nebo objektivní ukazatel?
Klasa, Regionální potravina, BIO produkt ekologického zemědělství, Vím, co jím - výčet nekončí. Spotřebitelé jsou značkami kvality tak trochu zavaleni a zároveň zmateni. "Dneska je značek obrovské množství. Já bych třeba velice rád odlišil to, jak je certifikováno bio u nás, které je velmi dobré a velmi přísné a jedno z nejlepších na světě, a dal bych ho do protistrany vůči klasickým marketingovým blafům. Jako je třeba A klasa, která od 90. let na trhu funguje, protekly tím obrovské miliardy a nedávno jsem viděl průzkum, že hraje marginální roli při rozhodování," kritizuje množství značek kvality potravin Petr Václavek.
Neinformovanost a jisté zmatení spotřebitelů ohledně značek kvality, obzvláště značky kvality BIO, chce Ministerstvo zemědělství změnit. "V dubnu Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem připravuje kampaň, která by měla představit spotřebiteli a více ho seznámit se značkou bio. Stále zápasíme po skoro 30 letech existence ekologického zemědělství v České republice s tím, že český spotřebitel tu značku v podstatě moc nezná a pokud ji zná spojuje s ní řadu nesmyslných negativních konotací," popisuje situaci ministerský rada MZe Martin Charvát a dodává: "Když se zeptáte člověka na ulici a řeknete mu podporoval byste eko zemědělství? Každý vám řekne ano, samozřejmě. A koupil byste si biopotravinu? No to ne, to v žádném případě, to je podvod nebo marketingový trik."
Kde ulovit biopotraviny? Odkud čerpat informace o certifikovaných ekologických zemědělcích? A jsou nekvalitní potraviny zdrojem pandemie chronických onemocnění? Více v úvodním videu.
