Dobré pivo, kvalitní suroviny
K vaření piva potřebujeme několik základních ingrediencí - obilný slad (tedy naklíčené a usušené obilné zrno), chmel a vodu (plus kvasinky, know-how a kopec lásky). Co se sladu týká, v českých končinách se nejčastěji užívá slad ječmenný, kterému se daří hojně pronikat i na zahraniční trhy. Například podle Českého svazu pivovarů a sladoven byl rok 2018 z hlediska exportu sladu velice pozitivní. České sladařství v roce 2018 vyprodukovalo 547,5 tisíc tun sladu a do zahraničí vyvezlo cca 45 % celkové produkce. Jo, takže slad umíme!
Kvalitní chmel z Žatecka
Český chmel osilňuje pivovarníky po celém světě svou kvalitou a aromatičností. Mimořádné klimatické i půdní podmínky české krajiny dodávají chmelu z Česka unikátní vlastnosti. Dle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského jde obzvláště o poměr alfa a beta hořkých kyselin (alfy poskytují typickou hořkost a bety vytváří peprné a ovocné vůně). Běžně pěstované odrůdy chmele mají obvyklý poměr mezi kyselinami 2,5:1, ale u odrůd českých činí v průměru 1:1,5.
Nejpoptávanější chmelová odrůda z českých chmelnic je pak už řadu let legendární Žatecký poloraný červeňák (sloužící k vaření piv plzeňského typu). Chmel se vyváží dokonce ještě více než slad - za hranice ČR se každoročně vyváží přes 80 % produkce a dokonce jsme třetím největším producentem chmele na světě (před námi jsou jen Spojené státy americké a Německo).
Evropský parlament a pivo
Věděli jste, že Evropský parlament má dokonce vlastní pivní klub, který je diskuzním fórem pro europoslance a pivovarníky ze všech zemí Evropské unie?
Podle jeho statistik je v EU:
- více než 5 000 pivovarů
- více než 40 000 značek piva
- pivní "průmysl" zaměstnává víc než 2 miliony lidí v EU
- na daních se v EU odvede za pivo více než 50 miliard Eur ročně
Zdroj: EP Beer Club
Evropská unie chrání České pivo
České pivo je ve světě funkčním marketingovým tahákem (dle statistik Českého svazu pivovarů a sladoven se export v roce 2018 meziročně zvýšil o 11,8 %). "Rostoucí zájem o české pivo v zahraničí nás těší a stejně tak dobrý výsledek na domácím trhu," říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.
Díky Evropské unii a tzv. chráněnému zeměpisnému označení EU ale může "ochrannou známku" České pivo používat od roku 2008 pouze pivo vařené v Česku a z českých surovin. Výzkumy a studie publikované Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským totiž potvrdili, že české pivo je skutečně unikátní. A to díky kombinaci ječmenného sladu, specifickým vlastnostem českého chmelu i využívání vody z místních zdrojů. Svou roli při vaření piva hrají ale i pivovarské kvasnice a obzvláště po několik generací pěstované umění českých pivovarníků.
Rok 2018: Čekají české pivo problémy s vodou?
V roce 2018 vyšla v renomovaném vědeckém časopise Nature Plants studie, jakým způsobem ovlivní v následujících 80. letech klimatická změna (konkrétně vysoké teploty a sucho) cenu piva v závislosti na snižující se produkci ječmene. Studie odhaduje, že vliv nepříznivých podmínek pro pěstování ječmene může z piva učinit poměrně drahé až luxusní zboží. Pivo, obzvláště ječmenný slad, potřebuje k pěstování nemalé množství vody (dle stránky waterfootprint.org se na výrobu půl litru piva spotřebuje cca 150 litrů vody).
Společná zemědělská politika a chmelařství
I díky podpoře Evropské unie slaví české chmelařství úspěch - díky Společné zemědělské politice, jejímž hlavním smyslem je produkce kvalitních potravin s ohledem na životní prostředí a podpora zemědělství. Politika také usiluje o zvyšování životní úrovně zemědělců - dává jim jistotu stálého finančního příjmu a podporuje jejich investice v sektoru. Čím dál více se také zaměřuje na financování mladých začínajících zemědělců či moderních technologií.
Zemědělství i venkov podporuje celou řadou dotací.
Rok 2018 ukazuje, že zdražování piva může být kvůli klimatické změně a suchu poměrně brzy realitou. "Pod výsledky českého sladařství v roce 2018 se podepsalo velmi teplé počasí, které přineslo nižší sklizeň sladovnických ječmenů, ale i vyšší poptávku po sladu. Kvalita ječmene byla poznamenána především vyšším obsahem bílkovin a v některých oblastech i menším zrnem. Na druhou stranu jsme díky nižšímu srážkovému úhrnu zaznamenali menší výskyt plísní," uvedl Richard Paulů, člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven.
Obdobná situace platila v roce 2018 i v chmelařství. "Zejména nedostatek srážek a vysoké teploty zapříčinily podprůměrnou úrodu chmele ve všech chmelařských oblastech České republiky. Jarní teploty, které byly nadprůměrné, významným způsobem urychlily vegetaci. Letní měsíce byly takřka bez vody a s tropickými teplotami, což chmelu neprospívá. V rámci České republiky se sklizňový ročník 2018 projevil jako jeden z nejnižších z celkovou produkcí chmele 5 126,42 tun a průměrným výnosem 1,02 tun z hektaru. V porovnání s rokem 2017 došlo ke snížení o 1 670,37 tun, což činí meziroční snížení o 24,58 %," říká tisková zpráva Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
(Ne)bude pivo díky klimatické změně dražší? Holt z pivařů se budou muset stát vinaři. Ale i víno potřebuje vodu…
