MÝTUS PRVNÍ: Vzali nám pomazánkové máslo a rum!
Za skandální otřes životních jistot je považováno zmizení pomazánkového másla, tuzemského rumu a marmelád z obchodních pultů. Spousta lidí je kvůli tomu přesvědčena o přílišné byrokracii a omezování. Jenže jde opravdu jenom o zbytečnou kratochvíli?
Navzdory prvotní hysterii se ukázalo, že o žádný produkt nepřijdeme. Jenom jsme si museli zvyknout, že od teď máme české pomazánkové, tuzemák a džemy. Důvodem je fakt, že nejsme jakýmsi osamoceným ostrůvkem uprostřed Evropy, který s nikým nekomunikuje a neobchoduje. Celá EU je provázaná včetně trhu, a proto se musely sjednotit předpisy o názvech produktů. My sice víme, že pomazánkové máslo není máslo, ale zahraniční zákazník o tom nemá ani potuchy. Se změnou legislativy tak má jistotu každý a nemusí kvůli tomu skenovat složení na obale.
Proč vlastně pomazánkové máslo, tuzemský rum a marmeláda museli změnit své názvy?
- Za máslo je považován pouze výrobek, který obsahuje více než 80 procent mléčného tuku. Pomazánkové ho má mírně nad 30 procent.
- Jako rum se specifikuje "výrobek získaný kvašením a následnou destilací melasy nebo sirupu z cukrové třtiny". Český tuzemák se vyrábí kvašením a destilací bramborového škrobu a dochucením rumovou esencí.
- Marmeláda je výrobek pouze z citrusových plodů.
MÝTUS DRUHÝ: Diskriminují křivé okurky a špatně zahnuté banány!
Dalším typickým argumentem o zlovůli bruselských úředníků je nařízení o správném zahnutí banánů a nutnost prodávání pouze rovných okurek, aby kupující věděl, kolik se mu jich vejde do bedýnky. Regulace a samé regulace! A kvůli nim plýtvání s jídlem. Nebo ne?
Je sice pravdou, že v osmdesátých a devadesátých letech EU přijala standardy ovoce a zeleniny, ale žádné nařízení o správných křivkách banánů a okurek v nich schované nebylo. Definovaly se pouze jakostní třídy a sjednocovaly se standardy celé unie. To ale samozřejmě mohlo vést k určité diskriminaci ovoce a zeleniny netypických tvarů a následnému plýtvání jídlem a následnému pocitu složitých regulací, takže EU v roce 2008 tyto standardy zrušila.
MÝTUS TŘETÍ: Konec domácích zabijaček!
Domácí zabijačky patří téměř k českému folkloru, a tak není divu, že články o zákazu domácích zabijaček Evropskou unií vyvolaly značné vášně. Jenže ten, kdo si dal tu práci a našel správné informace, taky zjistil, že není proč se bouřit.
Důvod je jednoduchý - žádný zákon EU domácí zabijačky neřeší, a tak je ani nezakazuje. Nechává všechno v kompetenci českého zákona, konkrétně veterinární legislativy, která se mimochodem v tomhle ohledu nezměnila už 50 let.
MÝTUS ČTVRTÝ: Už ani Vánoce nebudou, jako bývaly. Zakázali rumové aroma!
Na začátku loňského roku se zdálo, že Čechy milovaný tuzemák dostane finální ránu do zátylku a padne. Dobíhala totiž desetiletá vyčkávací lhůta nařízení o ochucovadlech, které zpřísňuje používání éček v potravinách, a rumové aroma (právě ním se dohání méně rumová chuť středoevropského tuzemáku) se kvůli ní ocitlo na černé listině. Zákaz se ale týká i rumového ovonění různých cukrovinek a co hůř, i vánočního cukroví! Zase. Další. Regulace. Ale nic není tak černobílé, jak se tváří.
Nařízení nevyčlenilo rumovou tresť jen tak z dlouhé chvíle. Vědecká studie totiž našla v rumovém aroma tři genotoxické látky, tedy látky, které napadají genetický materiál v buňkách, a označila ho za potenciálně zdravotně rizikovou substanci. I tak se ale nařízení nesetkalo v České republice s pochopením a pro některé je jejich karcinogenní tuzemák stále citlivé téma.
České Vánoce nakonec zachránila samotná EU, která tuzemáku přiklepla výjimku na dalších 5 let. Do roku 2023 tak máme čas naučit se péct s pravým rumem.
MÝTUS PÁTÝ: Dáváme jim víc peněz, než dostáváme!
Mýty uzavíráme nejoblíbenější dezinformací, pohádkou o tom, kterak Česká republika do EU pumpuje peníze a nic z toho nemá. Stačí se podívat na oficiální statistiky a sami uvidíte, že tady někdo trochu přestřelil. Podle stránek Evropské komise se to má následovně:
"Od vstupu do EU 1. května 2004 do 30. června 2016 uhradila ČR do evropského rozpočtu 448 miliard Kč. Naopak z rozpočtu EU získala ČR 1.076 miliard korun, tedy o plných 628 miliard více než do EU zaplatila."
Statistika hovoří jasně, ale přesvědčit lidi už jde hůř. Někteří argumentují tím, že ano, sice naše peníze dostáváme zpět ve formě dotací, ale ty jdou ve většině na zbytečné věci a tunely. Takže jako bychom nic nedostali. Jenže přiznejme si to otevřeně, to už je debata na úplně jiné téma.
Tak co, chytili jste se do pasti některého evropského mýtu?
