Volební kampaně ve většině (zejména západních) zemí ovlivňují témata jako mezinárodní terorismus a nebezpečí ze strany migrantů. Více se hovoří i o opětovné snaze Rusů rozšířit jejich sféru vlivu. Kromě vojenských intervencí dochází i k ohrožení nové komodity - informací. Citlivé údaje (konkrétně třeba ty ze zdravotnických zařízení nebo úřadů státní správy) se častěji dostávají do rukou hackerů. Ruští trollové šíří dezinformace a tříští důvěru obyvatel hlavně bývalého východního bloku v politické reprezentace a tradiční média. Zmíníme ještě anexi Krymu a kauzu kolem firem Huawei a ZTE. Nebezpečí je mnoho, že?
Sami se neubráníme
Formy ochrany, kterou nyní státy potřebují, jsou tedy mnohem diverzifikovanější. "Nebýt členy aliance, nemuseli bychom být schopni zajistit obranu České republiky ze všech směrů jen vlastními silami. Museli bychom mít daleko širší záběr a stálo by nás to daleko víc peněz než 2 procenta HDP, což je obranný rozpočet, kterého podle našich závazků dosáhneme v roce 2024," okomentoval současnou situaci ministr obrany Lubomír Metnar pro Českou tiskovou kancelář (loni zmiňované výdaje rozpočtu na obranu v ČR činily 1,1 procenta HDP).
Nejen, že by ČR neměla prostředky k uhájení své neutrality, bez členství v alianci by zemi hrozilo mnohem větší nebezpečí. Z historického hlediska naše republika leží na strategickém místě střední Evropy. Připomeňme stále poměrně nedávné dějiny - nejprve si na nás dělalo nárok Rakousko-Uhersko, poté nacistické Německo, a nakonec komunistické Rusko. Naštěstí nyní máme záruku v nejdůležitější části Severoatlantické smlouvy, v článku 5. Říká, že ozbrojený útok proti jedné nebo více smluvních stran bude považován za útok proti všem. Nemít tuto pojistku? "Má to nedozírné následky. Ukrajina přišla o Krym a na východě jejího území se dosud bojuje. Gruzie zrovna tak definitivně ztratila kus svého území ve válce s Ruskem v roce 2008," uvedl pro sever Lidovky.cz Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů.
Zahraniční mise? Ano!
Zároveň má Armáda ČR na misích nasazených 882 příslušníků v celkem 14 státech, sdělilo Studentě ministerstvo obrany. To bezpochyby bývá i předmětem kritiky - proč by naši vojáci měli pomáhat někde v cizině? Proč na to má jít pořád více peněz ze státní kasy? "Protože jsme byli členy Severoatlantické aliance, měli jsme možnost otevřené spolupráce s našimi partnery a měli jsme možnost účastnit se různých zahraničních operací od Balkánu po Asii, armáda velice rychle vyspěla. Vojáci získali sebedůvěru, stali se profesionály. Kdybychom tyto možnosti neměli, stoprocentně by to trvalo déle," řekl v Interview ČT náčelník generálního štábu Armády ČR Aleš Opata. A opět je tu ona reciprocita - pokud my nebudeme schopni pomoct našim spojencům, oni nepomohou nám. Armáda navíc spolupracuje s ostatními členy aliance i na rozvoji v oblasti kybernetiky, vznikl kupříkladu Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. "Musíme být schopni rozhodně jednat všude. Na souši, na moři, ve vzduchu, v kybernetickém prostoru," uvedl šéf aliance Jens Stoltenberg pro agenturu Bloomberg.
Ač tedy žijeme v už poměrně dlouhotrvajícím míru a Česká republika navíc patří i mezi nejbezpečnější země světa (podle nejnovějšího vydání Globálního indexu míru figurujeme na sedmé příčce), nic bychom neměli podcenit. Proto doufejme, že nás čeká minimálně dalších 20 let v tomto bezpečnostním uskupení demokratických států.