Začněme za Velkou louží
V USA to je z pohledu Evropana celé takové trošku zamotané. Na rozdíl od nás je ve Spojených státech totiž třeba větší tolerance k násilí, ale sex je tam zase tak trochu tabu a za sexuální obtěžování, které je samozřejmě žalovatelné, se tam dá považovat i leckterá věc, nad kterou bychom my jen mávli rukou. Severní Amerika však není jen USA a můžeme zde najít i řadu rarit. Kupříkladu rodinná soudržnost severoamerických Komančů nás může zaskočit ve chvíli, kdy zjistíme, že sestra těhotné ženy je nucena v době těhotenství sexuálně pečovat o jejího muže.
Obyvatelé států Jižní Ameriky jsou obecně považováni za velmi náruživé milovníky, kteří se sexu oddávají často a s chutí. Na piedestal je tu stavěna žena s plným a kulatým pozadím, muži jsou tu pak proslulí svým majetnickým a žárlivým chováním. Různé jihoamerické státy samozřejmě mají svá specifika (jihoamerický kmen Sirionů třeba nikdy nepoznal krásu polibků), podle některých vědců je ovšem právě Jižní Amerika původem různých pohlavních nemocí. Existují třeba teorie o tom, že původ syfilis, který se do Evropy dostal jako důsledek zaoceánských plaveb, se nachází u lam, s nimiž pastevci trávili dlouhé měsíce v horách a zřejmě si s nimi rozuměli lépe než s vlastními manželkami.
A co Asie?
Islám není v otázce sexu jednotný, a proto můžeme narazit v různých asijských muslimských zemích na různé zvyky. Obvykle však sex společensky příliš dobře přijímán není stejně jako nevěra, za niž může ženu postihnout třeba i ukamenování. Paradoxem je, že mnoho mužů z takto striktních zemí nachází oblibu v pornografii.
Zemí zasvěcenou sexu se může zdát Indie, kolébka Kámasútry. Zde můžeme z široké škály zajímavých erotických zvyků zmínit například ty kmene Muria, kde děti od deseti let pobývají v komuně, která je svými rituály zasvěcuje do světa nevázaného sexu a promiskuity. Svou propracovaností a důležitostí skupina připomíná skutečnou sexuální školu. Děti cíleně střídají své partnery i praktiky.
O kousek dál, v Himálaji, se ujal zvyk vycházející z místní potřeby zajištění rodiny. Bratři se tu dělí o jednu partnerku, a to nejen v materiálním zabezpečení, ale i v ložnici.
Asiaté z Dálného východu jsou známí svými zvláštními sexuálními zvyky a vynalézavostí. Ženy mívají často submisivní postavení ve vztahu, které jim ale nikterak nevadí. Jejich cílem je poskytnout muži ideální péči a uspokojení. Na rozdíl od Evropského předhánění mužů ve velikosti penisu se asiaté mohou klidně radovat, i když nejsou příliš obdařeni. Muži s malým penisem zde totiž nejen že nejsou nijak zatracováni, ale ženy jim naopak dávají přednost.
Japonští muži se rádi staví do dominantní role, vymýšlejí různé raritní sexuální pomůcky a mají také velkou oblibu v erotických kostýmech. Jedná se zřejmě o sexuálně nejpestřejší národ na světě. Není neobvyklý sex homosexuální nebo skupinový a své zájemce by si zde našla téměř každá úchylka. Zajímavostí však je, že muži často preferují virtuální sex před tím skutečným, a i proto nyní Japonsku hrozí problémy z důvodu nízké porodnosti.
V ložnici u protinožců
Na oceánských ostrovech se poměrně dobře daří všemožným druhům sexu a není zde výjimkou ani promiskuita. Na Papui Nové Guineji je společnost sexu velmi otevřená a kromě četných sexuálních praktik zahrnujících i násilí se zde dívky věnují například návštěvám obdoby našich hodinových hotelů. Postavení sexu jako společenské záležitosti potvrzuje také fakt, že na některých polynéských ostrovech čerstvé novomanželky poskytují svůj klín všem mužům přítomným na svatbě. Na Mikronéských ostrovech se pak do sexu zapojují zvířata. Možná ale poněkud nečekaná. Jedná se o mravence a drobné rybky, které se používají ke stimulaci ženských intimních partií.
Roztomilý zvyk mají australští Aboroginci, kteří věří, že s pomocí talismanů ovlivní pohlaví svého potomka. Těhotné ženy s sebou nosí buď atrapu oštěpu, která má zaručit narození syna, nebo malou taštičku.
A mluvíme-li o promiskuitě, různé průzkumy tvrdí, že mezi nejpromiskuitnější ženy světa patří Novozélanďanky a mezi nejpromiskuitnější muže zase Australané. Tak ještě že to k sobě mají tak blízko, co?
Věděli jste, že milostný zvyk Grónských Eskymáků nahrazující líbání – tření nosů – vzniklo ze zcela praktických důvodů? Klasické líbání ve velké zimě totiž Eskymákům způsobovalo popraskání rtů. Třením nosů se této nepříjemnosti vyhnuli.
Ztráta panenství v Africe
Vzhledem k počtu různých kmenů v Africe se také velmi různí sexuální praktiky na tomto kontinentě. Můžeme zde narazit na kmeny, kde muže o panenství připravují těhotné ženy, jinde to jsou naopak ženy neplodné. V některých společenstvích matky sledují z důvodu zdravotní prevence erekci svých synů nebo je podněcují k masturbaci. Rodinná angažovanost v oblasti sexu je běžná například i u známého kmene Wodaabe, kde rodiče najdou svému potomku partnera již v dětství a není jím nikdo jiný než pokrevní bratranec či sestřenice. Teprve po uzavření tohoto sňatku jsou partneři oprávněni si na festivalech nenápadně hledat i jiné protějšky. I na sexuálně přirozeném africkém kontinentě se najdou určitá tabu. Kupříkladu Hotentoti se velmi obávají narození dvojčat a v rámci prevence si proto odstraňují jedno varle.
Evropa
V rámci Evropy se státy nepředhánějí ani tak v bizarnosti sexuálních praktik, jako v počtu souloží. Běžný Čech se sexu věnuje v průměru devětadevadesátkrát ročně. Lépe si na tom stojí jižní národy, například Portugalci, kteří mají sex v průměru dvakrát týdně. Naopak menší sexuální frekvenci můžeme čekat při cestování na sever. Kupříkladu Finové a Dáni se milují jen jednou týdně.
Největšími sexuálními puritány Evropy jsou zřejmě Poláci, kteří zřídkakdy používají antikoncepci nebo erotické pomůcky – letos se v Polsku dokonce hovořilo o totálním zákazu potratů, a to i pro ženy po znásilnění, což zvedlo obrovskou vlnu protestů. Promiskuita naopak kvete na Islandu a v dalších státech severní Evropy. Přece jen, všichni známe pojem „švédská trojka“, že ano. Seveřané jsou navíc známí svou výdrží.
Ačkoli by se zdálo, že oproti okolnímu světu je Evropa na bizarnosti skoupá, při pátrání v historii zjistíme, že to není tak docela pravda. Naše současné zvyky tu nejsou od nepaměti a i v evropské minulosti bychom našli dost kuriozit. Kupříkladu Slované kladli důraz na zachování panenství před vstupem do manželství a o svatební noci pečlivě stav své partnerky kontrolovali. Pokud však s „učiněním ženy“ z novomanželky měl muž potíže, ujal se této role obvykle jeho bratr či některá z žen. V některých případech dokonce celé události přihlíželi i svatebčané. To jsme do dneška udělali v celku příjemný krok kupředu (hlavně co se soukromí týče), nemyslíte?
Text: Bára Vendelínová
