Můžou fungovat nerovné vztahy?
Jak říkám, pořád stejný příběh. Je reálný? Manželští poradci podobné sladké story sledují s ironickým úsměvem. Zamilovat se umí skoro každý, udržet vztah už bývá horší. Závěrečné titulky nedovolí sledovat osudy nerovného páru dál. Rozdíly dané odlišnou úrovní vzdělání se nezkoumají ve filmech, ale v běžném životě. Dvaadvacetiletý Petr, budoucí právník, chodil dva roky se stejně starou dívkou, která pracovala jako servírka. „Začali jsme si spolu, když mi bylo devatenáct. Tehdy mi docela imponovala, protože si vydělávala peníze a starala se o sebe,“ vypráví Petr. Byla hrdá, že chodí s „gymplákem“. Když ale Petr gympl dokončil a odešel do Brna, vztah začal skomírat. „Poznal jsem spoustu stejně krásných holek, které ovšem v esemesce nepsaly CHCI TE MYT U SEBE,“ vysvětluje Petr. Nepřátelský vztah krásné servírky k pravopisu (či velmi kladný k hygieně, jak kdo chce) byl pro něj samozřejmě jen onou provařenou špičkou ledovce. „Když jsem použil nějaké cizí slovo, začala se rozčilovat, že z ní dělám debila. A to jsem na ni nemluvil latinsky, postupně začala vadit i slova jako bizarní nebo fundamentální,“ směje se Petr, teď už půl roku randící se spolužačkou. Mimochodem – servírka je nyní v devátém měsíci těhotenství zase se svým kolegou z hospody.
Chce rodinu, já ne
Snaha brzy založit rodinu (či „pouze“ si partnera připoutat) je pro dívky končící se sebevzděláváním po dokončení učiliště nebo střední školy poměrně typická. A není se vlastně čemu divit. Rozdílný pohled na správný čas k budování domova je častým důvodem, proč se nerovné vztahy rozpadají. Včas se z takového zřejmě předem nalajnovaného příběhu vyzul čtyřiadvacetiletý Roman, také právník. „Chodil jsem s holkou z učňáku a musím přiznat, že mi docela masírovalo ego, když se ke mně chovala jako ke králi a obdivovala mě. Ale bylo to neúnosné. Když mi pak jednou řekla, že má ráda, když se do ní kluk udělá a ať sundám kondom, dost jsem se vyděsil, co má za úmysly, a ukončil jsem to,“ vypráví student. Romanovo sebekritické přiznání k „masáži ega“ pomocí nerovného vztahu je přesné. On vycouval, mnozí chlapci a muži si nevzdělanou partnerku volí záměrně. Na začátku byla zmínka o My fair lady, natočené podle divadelní hry Pygmalion. Právě pygmalionský komplex zná ze své praxe i přední český manželský poradce Petr Šmolka.
„Muž trpící tímto komplexem si vybírá zpravidla partnerku společensky, kulturně či jinak handicapovanou a snaží se ji přizpůsobit k obrazu svému. Někdy se mu to dokonce i zdaří a pak se zpravidla nestačí divit,“ konstatuje Petr Šmolka. Takový člověk by podle jeho slov očekával vděk a pokoru, místo toho má vedle sebe sebevědomou ženu, která už nadále není ochotna být jen onou „tvárnou hlínou“. Má své názory, svou hlavu, chce být ve svém rozhodování více autonomní. Což je pro muže Pygmaliona opravdu těžko stravitelné. Často se pak mění v nepříjemného mentora,“ dodává psycholog. Volba méně vzdělané partnerky může za jistých okolností o muži vypovídat mnohé. „Pokud by nižší vzdělání bylo hlavním nebo alespoň podstatným kritériem takové volby, pak půjde zřejmě o muže nejistého, navíc s potřebou ve vztahu dominovat, případně o muže, který by preferoval tradiční patriarchální model rodiny,“ popisuje Petr Šmolka.
„Radši tam se mnou nechoď!“
Vzdělání samozřejmě není jen o přečtených knihách a zaplněném indexu. Dá se předpokládat, že partneři s rozdílným vzděláním budou mít jinak postavené žebříčky hodnot. Často se liší také kulturní zázemí původních rodin. A to jsou mnohem důležitější faktory než diplom či jeho absence. Rozdíly ve vzdělání může podle Petra Šmolky kompenzovat osobnostní zralost partnerů, ale také to, že oba mají stejné zájmy, představy a cíle. „Tam, kde nižší vzdělání má muž, je dost podstatné, jak se on se svou pozicí dokáže srovnat, a zda má i tak své partnerce čím imponovat. Nejhorší je, když se dosažená úroveň vzdělání začne používat jako argument v případných sporech a padají věty typu ,Tomu ty tak při svém vzdělání můžeš rozumět!‘, nebo ,Ty si myslíš, když máš ty své školy, žes snad sežrala veškerou moudrost‘, a ,Do té společnosti se mnou radši nechoď, budou tam samí inženýři a doktoři, asi by ses tam necítil dobře‘,“ uvádí psycholog odstrašující příklady.
Větu podobnou té poslední nevyslovila, ač ji měla na jazyku, pětadvacetiletá studentka sociologie Anna, když několik měsíců chodila s „klukem od pásu“. Vztah byl příjemný balzám po náročném rozchodu, ale dlouho nevydržel. „Bohužel na něm bylo poznat, že je buran, když otevřel pusu. Nejprve mi to nevadilo, protože jsem s ním nikam ven moc nechodila, doma dokázal všechno opravit, a když jsem byla v práci nebo ve škole, navařil,“ říká Anna. Přitom to podle jejích slov ani zdaleka nebyl hloupý kluk. „Chtěla jsem si s ním mít i o čem povídat, takže jsem mu třeba zadala, ať si přečte Stříbrný vítr od Šrámka. Když jsme to pak spolu rozebírali, moc dobře chápal, o co jde, ta lyrika ho oslovila. Kdybych měla víc trpělivosti, možná bych ho zkultivovala. Šlo by to, protože inteligence mu očividně nescházela,“ dodává studentka. Jenže trpělivost neměla a nechala chlapce diskutovat dál s kamarády u piva o vysokých daních a nechutných poplatcích u doktora. Její kamarádka už pět let chodí s klukem, který pracuje jako skladník a nemá ani maturitu, zatímco ona už získala bakalářský titul a plánuje pokračovat v magisterském studiu. A klape jim to. „Chodí spolu do tanečních pro pokročilé, takže mají společnou vášeň, to je důležitý faktor. Druhá – a možná ještě zásadnější – věc je, že pochází ze stejné vesnice a ona studuje v nepříliš vzdáleném městě, tudíž se každý den vrací domů. Odlišné prostředí tedy na ni příliš neútočí,“ uvažuje Anna.
Pro takové páry je zatěžkávací zkouškou nástup ženy do zaměstnání. Dosud čítankový vztah může dostat trhliny, jakmile se partnerka začne stýkat s lidmi s podobným vzděláním. To pak může krachnout i dlouholetý vztah.
Statistika radí: Vybírejte si sobě rovné
Z pohledu statistik mají největší šanci, že se tak nestane, středoškolačky žijící s muži stejně vzdělanými, případně o něco málo vzdělanějšími či méně vzdělanými, tedy vysokoškolákem nebo vyučeným. Vztah vysokoškolačky a vyučeného muže podle čísel tak dobré vyhlídky nemá. Odborníci na domácí násilí nepovažují nerovné vzdělání za rizikový faktor. „Nicméně obvykle to vyplyne jako jedna z okolností. Výrazně rozdílné vzdělání může působit jako katalyzátor, který urychlí rozpad vztahu,“ říká policejní psycholožka a specialistka na domácí násilí Ludmila Čírtková. Obecně podle ní platí, že ve vyváženém partnerském vztahu by oba měli mít pocit vlastní hodnoty. Má-li muž vzdělání nižší o dva stupně, může tento pocit ztratit. A pak začne problémy řešit silově.
Holt vztahy nejsou vždycky pohádka.
Lucie Frydecká,
Autorka je redaktorkou MF DNES
