Školní návyky se neztrácí
Obecně se říká, že vidina finančního zajištění a představa stovek stran, které se s přibývajícími léty údajně učí stále hůře, člověka přesvědčí o tom, se do studijního procesu už nepouštět. Podle praxe a nových vědeckých výzkumů tomu tak ale není. Právě naopak. Vzdělanost s věkem nemizí. Od třicátého roku duševní kondice člověka dokonce narůstá a lehce začíná klesat až před šedesátými narozeninami. „Do koloběhu jsem se vrátila velice rychle, jelikož řídím finanční společnost a má práce vyžaduje maximální soustředění, snažila jsem se využít termíny zkoušek v co nejkratším období,“ popisuje své zkušenosti s návratem ke studiu Jana.
Se studiem roste i má kariéra
Například Univerzita Jana Amose Komenského v Praze se v rámci výuky věnuje specializaci zvané Age management. Jedná se o řízení ve firmě, které zohledňuje věk zaměstnance. Každá věkově rozdílná kategorie má své potřeby a specifika. Velké firmy se stárnutím svých zaměstnanců počítají, což je neodmyslitelně propojeno se vzděláváním a kvalifikací zaměstnanců. Právě kvalifikace je často důvodem, proč lidé ve starším věku studují. Velkou výhodou pro tyto světa znalé studenty je zejména to, že umí do učiva efektivně vložit své vlastní pracovní zkušenosti.
Kromě toho bývají lidé středního věku i více motivovaní studium dokončit. Mají jasno v tom, proč studují. „Studovat VŠ jsem se rozhodovala několik let. Pohybuji se v právním prostředí a stejný obor jsem i vyhledávala. Studiem doslova sleduji realizaci sama sebe a prohlubování znalostí v tomto oboru,“ dodává Jana.
Možnosti studia
Pro větší univerzity jsou už studenti „vyššího“ věku samozřejmostí. Rozdíly nalezneme pouze v nabízených studijních oborech a samotném fungování. Vysoká škola ekonomická v Praze nabízí již pracujícím zájemcům kombinovanou formu studia oboru Manažer obchodu. Každý student středního věku musí splnit pevně stanovené předměty a po úspěšném absolvování získá titul bakaláře. Jedná se tedy o úplně stejný postup jako u mladých vysokoškoláků. Oproti běžné formě studia je však tato výuka daleko intenzivnější a často o víkendech. Zároveň se počítá s tím, že má student již nějakou praxi v oboru.
Pro zájemce ve starobním nebo invalidním důchodu nabízí VŠE program Univerzita třetího věku. Na rozdíl od předchozí formy studia není přesně určeno, jaké předměty musí student splnit. Lze si zapisovat libovolné kurzy z různých oblastí – od společenskovědních jako jsou například dějiny umění a mezinárodní politika, přes jazykové kurzy až po počítače. Univerzita třetího věku je vedena především zájmovou formou. Nechybí zde ani kreslení, tělocvik nebo golf.
Je tedy jedno jestli chcete dosáhnout vyššího kariérního růstu a konkurovat tak mladším, kteří umí světové jazyky a ovládají práci na počítači nebo jen toužíte po prohlubování znalosti v rámci svého celoživotního vzdělávání. Ať tak či onak, máte-li motivaci, má studium smysl v každém věku.
Text: Klára Ludvíková
Foto: Tim Brockley
