Že se nejedná o blamáž a že to s tím během opravdu nebude zas až tak horké, se mi definitivně potvrdilo už cestou na holešovické Výstaviště, kde se celé to barevné šílenství odehrávalo. V hospůdce několik set metrů od startu si běžci dopřávali pivo a guláš v chlebu. Přímo v areálu pak lákavě voněly klobásy.
Hlavně nikam nespěchat
Areálem se nesla všeobecná pohodička. Část lidí polehávala na trávnících, ti aktivnější se rozcvičovali tancem přímo pod podiem, kde v tu dobu hrál DJ Roxtar. Občas zazněl barevný výbuch nebo vás zasypal barevný prach od skupinky lidí stojících vedle vás. To byl ale jen začátek, pravé barevné šílenství mělo teprve přijít.
Chvíle čekání před startem krátila Zorka Hejdová s Mirkem Hejdou tím, že publikum oslňovali zajímavostmi o účastnících. Tak třeba, hádejte, kolik běžců mělo v den závodu narozeniny nebo kolik Petrů běží letošní The Color Run… Přiznám se bez mučení – přesná čísla se mi během závodu jaksi vypařila, ale milovníků barev a zábavy dorazilo přes 11 000, takže počítejte v řádech stovek.
Dvakrát tolik barev než loni
Po slavnostním startu začínají s několikaminutovými rozestupy vybíhat první účastníci, které hned po několika stech metrech čeká první vytoužená barevná zóna. Barev je letos prý dvakrát tolik, co v loňském prvním ročníku, a „házeči“ si svou práci očividně užívají, takže po nás vehementně vrhají obrovské hroudy barevného prášku.
Potom následuje ještě několik dalších takových stanic, u kterých se běžci vždycky malinko zaseknou. Aspoň si ale odpočineme a nemáme ze sebe špatný pocit, že běh vzdáváme z vlastní vůle. Komu připadá, že ještě není dost špinavý, může se v prášku, který se postupně začíná hromadit na zemi, ještě vyválet. Důležitější než cokoli jiného jsou totiž fotky, takže se snapuje, fotí na Instagram a postuje na Facebook opravdu ve velkém. Ono to totiž na těch fotkách vypadá fakt bezvadně :)
Text: Markéta Henzlová
Foto: oficial
