Podle průzkumu společnosti Procter & Gamble by více než polovina dotazovaných studentů chtěla po skončení školy pracovat v nadnárodní korporaci. Dvě třetiny si myslí, že do pěti let dosáhnou manažerské pozice, a skoro třetina si představuje sama sebe v té době dokonce v top managementu. Místo postupného získávání zkušeností a hledání toho pravého zaměstnání si představují spíše okamžité vystřelení mezi elitu. Je pracovní trh mladým lidem takto otevřený, nebo za tím stojí přehnané ambice?
Realita se podle personalistů od snů vysokoškoláků značně liší. Proč? Podle některých je to pouhá neznalost kariérního postupu, přílišné sebevědomí nebo víra ve vlastní schopnosti. Podle jiných za tím stojí i to, že se mladí mohli během studia setkat s mladými „frajírky“, kteří se do vedoucích pozic dostali díky rodinným vazbám nebo politickým kontaktům. Další se zase domnívají, že mají mladí lidé zkreslenou představu o tom, co je to „manažer“ – v dnešní době si tak říká každý (i obyčejná sekretářka je dnes už office managerka).
K 31. 10. 2010 bylo evidováno 38 127 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Jejich počet klesl ve srovnání s předchozím měsícem o 1 185 osob a ve srovnání s říjnem 2009 je vyšší o 172 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podílejí 7,7 % (v září 2010 7,9 %, říjen 2009 – 7,6 %). (pozor, údaje zahrnují všechny absolventy, nejen vysokoškoláky)
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Touhu zastávat pozici manažera mají spíše muži než ženy. Podle výše zmíněného průzkumu chce šéfovat skoro 75 % dotázaných vysokoškoláků, ale jen necelých 60 % vysokoškolaček. Největší ambice na vedoucí pozici mají studenti oboru právo (93 %), podnikové ekonomiky a managementu (86 %) a marketingu (84 %). Zajímavé je, že celých 14 procent řeklo managerské pozici jasné NE!
Jaká je realita?
Nástupní platy absolventů vysokých škol v posledním roce kvůli finanční krizi prudce poklesly. U některých oborů až o deset a více procent. Velké rozdíly jsou také mezi jednotlivými regiony. Praha je na tom jako už tradičně nejlépe, hůře se daří mladým pracovníkům na Moravě. Nejvyšší platy ze všech oborů mají programátoři a další techničtí pracovníci. Absolvent IT oboru si v Praze při nástupu přijde na 22–28 tisíc korun, po pěti letech praxe se jeho mzda může vyšplhat až na 65 tisíc. Velmi dobře jsou na tom i právníci, resp. advokáti. Ti začínají po škole na 22–25 tisících, po pěti letech ale jejich mzda prudce stoupne – na 80–180 tisíc měsíčně.
Technici a programátoři mají ze všech oborů kromě vysokého platu také největší uplatnění. Poptávka je také po marketingových specialistech, projektantech a analyticích. Pokud nechcete mít problém najít si po studiích práci, měli byste si vybrat nějakou stavební, strojní, elektrotechnickou nebo lékařskou fakultu. Tradičně nejnižší mzdy mají pedagogičtí pracovníci, nejhůře se uplatní zemědělci. Není výjimkou, že absolventi zemědělských oborů pak musí hledat práci úplně mimo obor například jako taxikáři nebo uklízeči. Ze škol jsou na tom v uplatnění absolventů nejlépe AMU, VŠE, UK a ČVUT.
Vysokoškolák vydělá víc
Studovat vysokou školu se ale z dlouhodobého hlediska vyplatí. Už jsme psali, že za dobu vašeho studia si člověk, který začne pracovat už po střední škole, vydělá svůj první milion. Vy ho ale brzy doženete. Už ve třiačtyřiceti letech se objem vydělaných peněz vyrovná, vysokoškolákovi ale dále plat prudce roste a vydělá si za život podstatně víc. Ještě lákavější peníze na vás čekají v podnikatelské sféře.Kolik? Samozřejmě záleží i na dalších okolnostech. Přilepšit vám může, že umíte jazyk nebo máte výjimečné charizma a komunikační dovednosti. Zaměstnavatele určitě osloví i to, když budete mít delší praxi i během studia.
Myslete na praxi
Pokud to vaše studium umožňuje, zkuste si najít alespoň poloviční úvazek už během školy, je velmi pravděpodobné, že po promoci dostanete plnohodnotné místo ve firmě, kde už máte nějaké zkušenosti a konexe. Některé velké firmy nabízejí i speciální programy pro absolventy vysokých škol, kde vás vzdělají a zaučí přímo „na míru“ dané společnosti. Pro společnost je výhodné, že nejste „poznamenaní“ špatnými pracovními návyky a můžou si vás zaškolit na konkrétní pozici. Říká se jim trainee programy a nabízejí je velké firmy jako ČSOB, Komerční banka, Škoda Auto nebo vydavatelský dům Mafra.
Míša Raková
