O absolventy a studenty těchto oborů je na trhu práce, vzhledem k jejich nedostatku, velký zájem. To ukazují i statistiky míry nezaměstnanosti absolventů jednotlivých vysokých škol vydávané Střediskem vzdělávací politiky UK v Praze, ve kterých se technické školy umisťují na nejlepších pozicích. Přesto se na technické obory hlásí jen 22 % studentů oproti 40 % na ekonomii a 32 % na humanitní obory. Většina podniků nabízí možnost praxe už při studiu, což je základ pro získání zaměstnání po absolvování VŠ. Studenti mají také možnost zapojit se do spousty soutěží a projektů sponzorovaných velkými podniky.
„Firmy nabízejí praxe – více než na financích získají studentu na zkušenostech a dovednostech,“ Jaroslav Koloc z personálního marketingu ŠKODA AUTO, a. s. K uplatnění absolventů uvedla tisková mluvčí VUT v Brně Jitka Vanýsková: „Dle zpětné vazby, kterou máme od průmyslových podniků, je plat, který nabízejí technikům, někdy i v dvojnásobné výši platu nabízeného stejným podnikem např. právníkům. Absolventi VUT v Brně tedy nemají problém najít si práci, je o ně ze strany zaměstnavatelů zájem a na některých fakultách už jsou ‚rozebráni‘ během studia.“
Reálnou možnost uplatnění ukazují žebříčky oborů, ve kterých se hledá práce nejsnadněji a nejhůře, podle serveru Jobs.cz. Tyto tabulky ukazují, kolik uchazečů průměrně reagovalo na jednu pracovní nabídku v daném oboru.
Humanitní obory
Humanitních oborů na vysokých školách vzhledem k velkému zájmu stále přibývá. Studenti si tyto obory vybírají, protože jsou podle nich zábavnější, zajímavější a lehčí. Absolventi těchto oborů mají výhodu v širším všeobecném základu studia, ale také každý pátý absolvent pracuje mimo svůj obor. Zájem trhu o tyto absolventy stále klesá a nezaměstnanost absolventů humanitních oborů dosahuje asi 6 %. Ubývají i místa ve veřejném sektoru, kde se dříve velmi často uplatňovali.
„Ukazuje se, že mladí lidé přistupují k volbě oboru vysokoškolského studia poměrně idealisticky. Zdaleka nejvíce ji ovlivňuje vlastní zájem a chuť pracovat v dané oblasti. Až s poměrně velkým odstupem následuje pragmatické kritérium dostatku příležitostí k pracovnímu uplatnění po dokončení studia. Tyto okolnosti a současný zájem především o ekonomická a humanitní studia posilují stav, kdy se na pracovním trhu významná část poptávky firem míjí s nabídkou absolventů škol,“ uvádí Tomáš Ervín Dombrovský, mluvčí společnosti LMC, provozovatele portálu Jobs.cz. Přibývá tak studentů, kteří studují, aby si prodloužili léta svobody, místo toho, aby studovali to, co využijí v budoucnu.
Proč je tak malý zájem o technické obory?
Studenti považují technické obory za příliš náročné a nezábavné. Studie „Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory “ zadaná MŠMT shrnula závěry takto: „Výsledky ukazují, že preference oborů je dána silněji studijními výsledky žáků než případným motivačním/demotivačním působením pedagogů. Přesto nelze tento vliv považovat za zanedbatelný – ukázalo se, že i subjektivní hodnocení kvality učitelů souvisí s volbou daných oborů studia na VŠ.“ Studenti také považují tyto obory za náročné a o tom, že náročnost studia se vrátí v budoucí kariéře, tolik neuvažují. Většina studentů si přitom uvědomuje perspektivu budoucího zaměstnání, ale jednoduše tomu nechce věnovat vlastní úsilí. Volí tak obory, které zvládnou udělat bez větších obtíží, a pak pracují v úplně jiných oborech, než které vystudovali. V tomto případě je tak vysoká škola jenom pět let válení se a svobody navíc.
„Existují snazší způsoby, jak získat vysokoškolský titul, než studium techniky – student zpravidla volí cestu nejmenšího odporu,“ Jaroslav Koloc, personální marketing ŠKODA AUTO, a. s.
Studují vůbec techniku holky?
Holky jsou už od základní školy ze všech stran odrazovány od technických oborů jako budoucnosti pouze pro kluky. Přitom výsledky mají v těchto oborech stejné jako kluci. A že holek v těchto oborech přibývá, ukazují například projekty „Holky, pozor!“ (www.holkypozor.cz) studentek ČVUT a Letní škola Fakulty informačních technologií VUT v Brně pro dívky ze středních škol. K zastoupení dívek se vyjádřila tisková mluvčí Jitka Vanýsková z VUT v Brně: „Celkově na naší univerzitě studuje necelá čtvrtina dívek. Na technicky zaměřených oborech je jejich zastoupení následující: na Ústavu soudního inženýrství 42,01 %, Fakultě stavební 31,49 %, Fakultě strojního inženýrství 8,23 %, Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií 7,53 % a na Fakultě informačních technologií 5,53 %.“
Absolventky jsou také velmi žádané u zaměstnavatelů. „Ženy v technických oborech mají tu výhodu, že jsou jakýmsi zjemňujícím a stále velmi vzácným prvkem, a pokud se dokážou v daném oboru zorientovat a pochopit jeho problematiku, pak jsou naprosto rovnocennými partnerkami svým kolegům,“ komentuje aktuální situaci na trhu Libuše Petržílková, šéfka komunikace katedry kybernetiky ČVUT v Praze.
Špatná situace pro průmysl, žádný vývoj
Malý zájem o techniku je problém, o kterém se ví už několik let, ale výrazné zlepšení se nekoná. Na tento nedostatek budoucích odborníků upozornila v posledních několika letech téměř všechna média včetně předních ekonomů. V žebříčku Czech top 100 nejvýznamnějších firem České republiky jsou na prvních místech technické a průmyslové podniky. Všechny tyto společnosti potřebují a budou potřebovat nové zaměstnance vzhledem k poměrně vysokým věkovým průměrům v těchto oborech. Nabízejí tak studentům aktivní zapojení do společnosti již v průběhu studia a pro nejúspěšnější studenty spoustu výhod včetně vysokých stipendií. Ministerstvo školství financuje spoustu analýz, studií a projektů podporujících tyto obory. Stejně tak i samotné vysoké školy organizují akce pro budoucí techniky. Snaží se studenty středních a základních škol zaujmout a vymýšlejí akce, při kterých ukazují atraktivitu těchto oborů. Také se koná spousta soutěží, do kterých se můžou zapojit studenti středních i vysokých škol zaměřených na podporu techniky. Ale úbytek absolventů a kvalitních techniků je pořád vysoký, a vytváří tak vážný problém.
„Více se o problematice mluví, než koná, co zavést školné diferencované a technicky zaměřené školy zvýhodnit,“ namítá Jaroslav Koloc z personálního marketingu ŠKODA AUTO, a. s.
Petr Plachký
