Vegetariánství
Vegetariána už někdy potkal snad každý. Anebo znáte aspoň vtip či urážku na jejich konto. Aby taky ne. Vegetariánství je nejznámější a nejrozšířenější formou alternativního stravování v Česku. Není ale vegetarián jako vegetarián. Laktovegetariáni nejedí maso a vejce, mléčné výrobky ano. Laktoovovegetariáni nemají problém ani s vejci. Nejmírnější formou bezmasých diet je semivegetariánství. Zastánci této stravy odmítají pouze tmavé a uzené maso, ryby a drůbež jim nevadí. Naopak frutariánství povoluje konzumovat jen ovoce a ořechy.
Jedna z významných odnoží vegetariánství je veganství. Vegani odmítají všechny živočišné produkty včetně medu. Zapovězeny jsou tak třeba i výrobky z kůže a vlny. Proč to dělají? Často z etických důvodů. Podle odborníků své zdraví ale neriskují. Naopak, veganská strava může působit preventivně či přímo léčit některé nemoci. Tedy pokud je jídelníček sestaven správně a nechybí v něm důležité látky. U všech typů vegetariánských diet je potřeba myslet na dostatečný příjem plnohodnotných bílkovin, nenasycených mastných kyselin, železa, vápníku, zinku, jódu a vitaminu B12. Na vzestupu je v posledních letech také syrová strava. Na její (ne)škodlivosti už se ale neshodnou odborníci, a v rozporu je dokonce i s některými alternativními směry jako Ajurvéda nebo tradiční čínská medicína. Zastánci tzv. raw food diet věří, že vše živé v potravinách se při zahřátí nad 45 °C zničí a tepelně upravovaná strava je „mrtvá.“ Zvláštním a relativně novým fenoménem je flexitariánství. Flexitarián je člověk, který je vegetariánem s občasnou konzumací masa. Nevadí mu maso zvířat ulovených v divočině nebo chovaných na ekofarmách.
Aleška, veganka:
"Maso jsem přestala jíst ze dne na den v patnácti, ale vzhledem k faktu, že jsem tak učinila pouze z etických důvodů, tak brzký přechod na veganství byl samozřejmostí a vegankou jsem už jedenáct let. Postupem času jsem došla i ke zdravějšímu stravování – ano i veganství může být nezdravé. Dalším pozitivním bonusem, který se s veganstvím přirozené pojí, je celkově ekologičtější životní styl. Nicméně poslední dobou mě rozčiluje zvyšující se trend cool veganství, s kterým souvisí neadekvátně předražené restaurace a veg produkty… Přesto doufám, že bude přibývat více a více uvědomělých lidí, kteří pochopí, že se dá snadno (i zdravě) žít na rostlinné stravě, bez zbytečného trápení zvířat a země."
Paleo strava
Jediná možnost, jak být zdraví a krásní, je paleo strava. Paleolitická dieta stojí na způsobech obživy lovců a sběračů. Je plná masa, takže bohatá na proteiny a tuky, vyhýbá se cukru, obilovinám, luštěninám a mléčným výrobkům jako mléko či měkké sýry. Naopak doporučuje fermentované výrobky, třeba zakysanou smetanu. Kritici ale vtipně poznamenávají, že propagátoři této diety jaksi zatajili, že člověk doby kamenné se s obtížemi dožil třiceti let.
Na této stravě odborníci oceňují důraz na přirozenou stravu a velké množství ovoce a zeleniny. Součástí by také měl být pohyb a občasné hladovění. Vždyť ani pravěcí lidé neměli trvalý přísun jídla. Právě základní myšlenka – konzumace velkého množství masa bez ohledu na tuk, je trnem v oku odborníků na výživu. Propagátoři mimo jiné zapomínají, že náš trávicí trakt není vybaven stejně jako u jeskynních lidí.
Bezlepková dieta
Pro někoho jediná možnost, pro jiného volba. Těm prvním se říká celiaci. Jsou to lidé, kteří trpí nesnášenlivostí lepku. Lepek je směs bílkovin přítomných v obilných zrnech. Celiaci nekonzumují pšenici, oves, ječmen, žito, špaldu a výrobky z nich. Tedy kromě chleba a pečiva ani těstoviny nebo kuskus. Náhradou jsou brambory, rýže, sója, kukuřice, pohanka, jáhly a luštěniny. Maso, tvrdé sýry a samozřejmě ovoce a zelenina nejsou problém. Onemocnění je typické změnami na sliznici tenkého střeva, kde se původně zdravý vzhled střevních výrůstků (klků) mění a klky potřebné pro vstřebávání živin mizejí a vyrovnávají se. Právě z tohoto tvrzení nejspíš vychází argument, že lepek znemožňuje správné vstřebávání živin. Odborníci ovšem tvrdí, že lepek je sice poměrně těžko štěpitelný, ale u většiny lidí se postupně vstřebá, takže problémy nedělá. Argument, že dnešní pšeničná zrna obsahují mnohem víc lepku než ta v minulosti, je prý také mylný. Zda za těmito názory stojí potravinářská lobby, je otázkou.
Proč se tedy lidé, kteří přestanou jíst lepek, cítí líp? Stačí se zamyslet. K snídani croissant, k obědu těstoviny a večer pizza. Navrch to zalijeme pivem. A lepek je také v některých salámech, šunce, párcích, čokoládě, jogurtech, omáčkách, müsli… Zastánci bezlepkové diety začnou o jídle přemýšlet, a když zjistí, že lepek je téměř ve všem, začnou většinou víc vařit z primárních a obecně zdravějších surovin. Bez lepku ovšem automaticky neznamená zdravě. Celiaci upozorňují třeba na složení vakuovaného bezlepkového chleba, který má obvykle velmi dlouhou trvanlivost a je plný různých konzervantů a přídatných látek.
Pavla, celiačka:
"Mít v dnešní době bezlepkovou dietu není nic hrozného jako ještě před pár lety. Má to ale pár úskalí. Tak třeba cena. Jak tomu u alternativních a zdravých potravin bývá, připlatíte si. Někdy třikrát tolik. Pokud žijete na vesnici či maloměstě, můžete narazit. Jsou restaurace, ve kterých se nenajíte – mouku dávají všude. A musíte hledat a zkoušet. Recepty, restaurace, suroviny. Ale na druhou stranu – já se s žádnými většími problémy nesetkala. Občas je jen potřeba vylézt ze své komfortní zóny a na jídlo myslet maličko dopředu. A nebát se ptát – na hamburger bez housky či na možnost výměny pečiva za salát."
Dělená strava
V rámci této diety, nebo chcete-li životního stylu, dělíme potraviny do tří skupin. Jídlo z těchto skupin se kombinuje podle daných pravidel, nebo se nekombinuje vůbec. Svého času největší propagátorka Lenka Kořínková dělila potraviny pro snadnější zapamatování na kytičky a zvířátka. První kategorie se dá označit jako bílkoviny, druhá jako sacharidy a třetí jako neutrální potraviny. Každá ze skupin potřebuje ke svému trávení v zažívacím traktu jiné prostředí: bílkoviny vyžadují velmi nízké PH a sacharidy naopak vysoké. Spojení potravin obou skupin tedy není pro zažívání optimální, protože tělo paradoxně spotřebuje velikou část energie na vlastní trávicí proces.
Pokud tedy respektujeme rozdělení potravin, trávicí trakt se méně namáhá a vy si po obědě nemusíte dát dvacet. Zapovězených je pouze několik potravin. Káva, černý čaj a čokoláda. Dále by se v jídelníčku nemělo objevit vepřové maso, výrobky z bílé mouky, majonézy, arašídy, sůl nebo konzervované výrobky. Zakladatelem myšlenky je americký lékař Dr. Howard Hay, který sestavil metodu v souvislosti s léčbou onemocnění ledvin. Zdravá tedy tato metoda bude, má ale dělená strava přímý vliv na hubnutí? Někteří odborníci tvrdí, že ne. Člověk prý začne hubnout proto, že o výběru potravin více přemýšlí a mizí také zobání během dne. Svůj podíl může mít vysoký obsah vlákniny v jídelníčku. Na objemu sníme stejně, ale do těla dodáme výrazně méně energie. Hubneme tedy bez pocitu hladu.
Text: Markéta Henzlová