Ideální varianta je ta, kterou vám personalisté snad ze všech firem na trhu opakují do omrzení: už za studia jste pilně a svědomitě pracovali na částečný úvazek, podávali jste dobré výkony, a šéf vám proto rád nabídne pozici v režimu full-time.
Druhou nejpříznivější možností je, že sice zrovna práci nemáte nebo nechcete pokračovat v tom, co jste dělali doposud, ovšem disponujete praxí. Nezaměstnanost mezi studenty totiž každý rok narůstá, protože jich vychází ze škol více, než kolik vzniká nových pracovních pozic, a o jedno volné místo se tak uchází přibližně 20 lidí. Každá výhoda, kterou můžete v boji o místo uplatnit, se proto počítá a praxe je zvlášť silný kalibr.
Pokud jste na práci při studiu neměli ani pomyšlení, nepropadejte panice. Lepší pozdě nežli později.
Sepište životopis, pořádně ho „vytuňte“ podle rad personalistů, které se dají na internetu najít – přehledně je pro vás sbírá například server UNIjobs.cz, který se navíc specializuje na zprostředkování pracovního uplatnění právě studentům a absolventům – a nahrajte ho, kam to jen jde. Rozešlete ho, kam to jen jde. Nahrajte ho na kariérní „fejsbuk“ LinkedIN.com a sbírejte kontakty. Naučte se stránky svých vysněných firem nazpaměť, zejména sekci „kariéra“. A nepolevujte. A rozhodně nic nepodceňujte – nezapomeňte se například zaregistrovat na úřadu práce.
Jak na pracák?
Jít na pracák není žádná ostuda. Není to instituce zaměřená na sociální případy a neschopné příživníky, jak je čas od času prezentována v médiích. Je prospěšná – i když vám totiž třeba práci nezprostředkuje, sníží vám náklady na živobytí. Jak?
S koncem školy ztrácíte statut studenta a všechny výhody, které jsou s ním spojeny, a stáváte se osobou bez zdanitelných příjmů. A ta si sama musí platit zdravotní pojištění. Pokud se tedy včas nepřihlásíte „na pracák“, aby vám toto pojištění platil stát, musíte ho uhradit ze svého. Včas znamená pro středoškoláka konec posledních prázdnin, tedy 31. srpna, a pro vysokoškoláka měsíc po státnicích – pokud jste tedy udělali státnice 23. června, měli byste se na úřad práce nahlásit do 23. července.
Kromě „pořešení“ zdravotního pojištění se vám doba, po kterou budete vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, započítává také jako účast na důchodovém pojištění a v neposlední řadě díky registraci na úřadu práce pobíráte dávky v nezaměstnanosti.
Dostanu vůbec podporu?
Nárok na podporu vzniká, pokud jste se v posledních dvou letech účastnili na důchodovém pojištění alespoň 12 měsíců, studium se nově do této doby nijak nezapočítává. Podporu pobíráte celkem 5 měsíců, první dva měsíce 65 % vašeho průměrného čistého výdělku, pak 2 měsíce 50 % a zbytek doby 45 %.
Pokud požadovanou odpracovanou dobu nesplňujete, budete sice zaregistrováni v evidenci a stát za vás bude platit zdravotní pojištění, ale podporu nedostanete. Absolventi, kteří nemají na podporu v nezaměstnanosti nárok a splňují podmínky pro pomoc v hmotné nouzi, ovšem mohou požádat o doplacení částky do životního minima.
Jak se registrovat?
Osobně. S občankou v ruce, diplomem v podpaží a sbírkou případných zápočtových listů (potvrzení o tom, že jste pracovali, co jste dělali, jak dlouho a kolik jste si za to vydělali) od předchozích zaměstnavatelů. A hlavně nezapomínat, že registrací to nekončí. Pokud nechcete, aby vám úřad přestal vyplácet podporu, ukazujte se tam, kdykoliv vás pozvou. Referujte o svých dobrodružstvích při hledání práce a přijímejte všechny pohovory, které vám nabídnou.
Dávejte také zvlášť velký pozor při odmítání. Pracovníci se vám sice pokusí najít zaměstnání, které by mělo vyhovovat vašim schopnostem a požadavkům, ale může se stát, že vám nebude vyhovovat. Pokud se pak rozhodnete takovou nabídku odmítnout, bez uvedení vážných důvodů můžete být z evidence vyřazeni.
Text: Markéta Paráčková
