Zjistěte si co nejvíc o firmě, kam se na pohovor chystáte
Mělo by jít o první věc, kterou uděláte. Posaďte se k počítači a vygooglujte si všechno, co potřebujete o firmě znát. Čím přesně se zabývá, na jakých projektech v poslední době pracovala, kdo jsou její klienti. A také: nezapomeňte si přesně zjistit, jaká by měla být vaše pozice ve firmě. „Jedno léto jsem zoufale sháněl brigádu a rozeslal jsem životopisy asi do patnácti firem. Když jsem pak šel na pohovor do jedné z nich, úplně jsem zapomněl, na jakou pozici jsem se vlastně hlásil. Poznali to a pohovor skončil totálním fiaskem,“ vypráví pětadvacetiletý Ondra.
Dejte si záležet na tom, co si oblečete. První dojem se vždy počítá!
Je jasné, že obecně by měli muži na pracovní pohovor chodit v obleku a dámy v kostýmku. Jenže, není firma jako firma. Je dobré si předem zjistit, jak se v té či oné společnosti vlastně oblékají, jakou mají firemní kulturu. Jak uvádí známý odborník na etiketu Ladislav Špaček, pokud zjistíme, že standardem v dotyčné společnosti je černý oblek s kravatou pro muže a kostýmek pro ženy, nepřijdeme na interview ve vytahaném svetru. A naopak, pokud se půjdete ucházet o místo třeba do rockového klubu, vypadali byste ve smokingu jako někdo, kdo právě spadl z višně.
Shrnuto a podtrženo, ať už se oblékáme jako emaři nebo jako naše prababička, když jdeme na pohovor, dáme přednost tomu stylu, který je ve firmě obvyklý.
Nastavte si raději tři budíky, aneb na pohovor musíme přijít včas!
Zapomeňte na poučky typu: královny chodí vždy poslední. Nemůže být nic horšího, než když se na důležitý pracovní pohovor dostavíte pozdě. Dáváte tím vašemu potenciálnímu zaměstnavateli hodně špatný signál. To, že přijdete včas, vám navíc dává jednu velkou výhodu. Ladislav Špaček doporučuje přijít o deset minut dříve a mít tak čas na aklimatizaci i na poslední úpravy – je dobré zkontrolovat si všechny knoflíčky, zipy, límečky a třeba si i přeleštit boty.
Snažíme se působit sebejistě, nejlíp to jde s úsměvem
Při přijímacím pohovoru bychom rozhodně neměli sedět tiše v koutku a kuňkat, zároveň se ale nevyplácí působit příliš světácky. Ladislav Špaček zdůrazňuje, že skromnost a respekt k představitelům firmy nám v jejich očích rozhodně neuškodí. Důležité je mluvit dostatečně nahlas a zřetelně a nezapomínat na staré dobré „Keep smiling“! Na otázky odpovídáme stručně, ale ne lakonicky. Pozor, před pohovorem bychom si měli procvičit spisovnou češtinu, jiné vyjadřování je totiž při této příležitosti nepřípustné.
Vůbec nejdůležitější ze všeho je ale působit přirozeně. „Když jsem byla na pohovoru ve své současné práci, okamžitě jsem vycítila, že jsme si se šéfovou padly do oka. Příliš mě proto nepřekvapilo, když mi o pár dní později zavolala, že mě bere,“ směje se osmadvacetiletá grafička Katka.
Nezapomínejte, že lidé si leccos „přečtou“ i z vašeho těla
Všichni odborníci na etiketu se shodují v tom, že důležité není pouze to, co říkáme ale i to, jak sedíme a jak gestikulujeme. Základní pravidla zní jasně: při přijímacím pohovoru bychom měli mít nohy u sebe, neměli bychom se na židli rozvalovat, a už vůbec bychom se neměli opírat lokty o stůl.
Anna Baumová
